Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?
V pravěku vedla přes naše území významná spojnice mezi severem a jihem, zvaná Jantarová stezka. Zatímco z jihu byly dováženy luxusní výrobky středomořských dílen, ze severu putovaly jak suroviny v podobě medu, kožešin, tak nejspíše také otroci. Nejvýznamnější komoditou severu byl však jantar. Od něho také cesta dostala své pojmenování.
Právě nejdůležitější komodita, případně směr cesty, či významné město na trase, dávalo starým zemským a dálkovým cestám jméno. Na našem území jmenujme například Vitorazskou či Libickou stezku. V případě tzv. Zlaté stezky se je však původ jejího jména přeci jen odlišný.
Na její téma vznikla v minulosti již početná řada studií i knih, díky nimž se dnes lidé mohou seznámit nejen s původem jména a historií stezky, ale také například s lidmi, kteří po ní putovali, s místy, které ve spojení s cestou vznikaly apod.
Historie Zlaté stezky je dlouhá. Některé její směry pravděpodobně navázaly na starší, pravěké cesty. Zlatou stezku jako takovou můžeme dle písemných pramenů datovat do 11. století. Díky listině římského krále Jindřicha II. ze dne 19. dubna 1010, v rámci níž daroval ženskému klášteru Niedernburg v Pasově poplatky z mýta na cestě do Čech, máme doloženou nejen stezku, ale i eminentní zájem zástupců nejvyšších společenských vrstev, kteří ze zmíněného mýta mohli těžit. To potvrzuje i fakt, že v roce 1088 přenechal český král Vratislav II. obdobné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Právě důležitost a výnosnost se pro tuto stezku stala určující a propsala se až do jejího názvu.
Správu a kontrolu nad stezkou v prvních stoletích měl evidentně panovník a následně církev. Na německé straně to bylo od 12. století pasovské biskupství. Právě Pasov se stal hlavním jižním výchozím bodem, který stezka spojovala s Prahou, respektive Českým královstvím.
Na české straně se o zisk po určitou dobu dělil panovník a církev, avšak po husitských válkách vystřídala vyšehradskou kapitulu světská moc, především nejvýznamnější jihočeský rod, Rožmberkové.
Nejvýznamnější období Zlaté stezky lze klást do 14. až 16. století. Z obchodu, tedy z prosperity a bohatství, pochopitelně chtělo těžit více míst, což vedlo k postupnému rozvětvení jednotlivých tras. Zlatá stezka tak postupně získala tři hlavní směry. Kromě nejstarší cesty přes Prachatice (respektive dnešní Staré Prachatice), vedla další větev přes Vimperk a Kašperské Hory.
O vimperské Zlaté cestě pochází první písemná zmínka z roku 1312, je však jistě mnohem starší. Vypovídá o tom mimo jiné existence vimperského hradu, jenž zde stál nejspíše od pokročilé 2. poloviny 13. století. Jeho funkce byla jasná. Byl nejen prostředkem demonstrace moci a ekonomických možností svého stavitele, kterým byl zřejmě král Přemysl Otakar II., ale také strážním bodem nad důležitou stezkou.
Podobný vývoj zažila i tzv. kašperskohorská stezka, která vznikla během 14. století. K její ochraně, stejně jako k ochraně místních zlatých dolů, nechal císař a český král Karel IV. vystavět hrad Kašperk.
Zlatou stezku, respektive její jednotlivé větve, střežilo v šumavském pohraničním hvozdu hned několik hradů. Kromě výše zmíněných například také Kunžvart. K tomu je nutné připočítat hrady na německé straně, například Wolfstein,
Význam stezky upadl kolem poloviny 17. století po konci třicetileté války, jejíž průběh do jisté míry odřízl České království od zbytku Evropy.
Takzvaní soumaři přepravovali z německých zemí drahé látky, jižní plody, koření a víno. Opačným směrem proudilo hlavně obilí, chmel, med, vlna, kůže či pivo. Nejvýznamnějším artiklem, který po stezce putoval, byla sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a tak se musela dovážet. Zde je nutné říci, že ve středověku se sůl nepoužívala jen k dochucení jídla, ale také jako jediný známý konzervační prostředek na potraviny.
Právě důležitá a drahocenná sůl přinesla stezce, po které putovala, její pojmenování. Ve středověku sice nesla označení solná či pasovská, ale od 16. století se ujal název Zlatá, právě díky výnosu, který tato stezka přinášela.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Obchody , středověk , šumava , jižní čechy , Praha
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 47 minutami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 1 hodinou
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 1 hodinou
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 1 hodinou
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 2 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
včera
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
Prezident Petr Pavel v pondělí navrhl další dva kandidáty na ústavní soudce, kterými jsou Jiří Příbáň a Tomáš Langášek. Pavel už od loňského nástupu do funkce hlavy státu jmenoval celkem osm nových členů Ústavního soudu.
Zdroj: Jan Hrabě