Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Od léta do podzimu roku 1918 španělská chřipka řádila na frontách první světové války. Zpočátku nemoc zasáhla vojáky jen mírně. Zhruba u jedné třetiny vojáků se objevily příznaky, jako je zimnice a vysoká horečka, která nejčastěji po třech dnech náhle klesla. Častý byl rovněž suchý kašel, nikdy naopak nebyla zaznamenána rýma nebo bolest v krku. K úmrtí nemocných zprvu nedocházelo. Průběh onemocnění se u jednotlivých vojáků na frontě tak moc podobal, že se ujalo mezi muži označení „kamarádská chřipka“. V polních nemocnicích sice umírali vojáci s horečkami a zápalem plic, tyto zdravotní komplikace však byly dávány spíše do souvislosti se závažnými zraněními nebo amputacemi. Plicní potíže se také spojovaly třeba s používáním bojových plynů než se španělskou chřipkou.

Lékaři si všimli brzy šíření nové nemoci mezi vojáky a snažili se nákaze zamezit, a proto se také pokoušeli přijít na to, jakým způsobem se španělská chřipka může mezi jednotlivými oddíly šířit. Jeden z válečných hygieniků v armádní bakteriologické laboratoři jménem Vladislav Švestka tvrdil, že nákaza se přenášela vzduchem od jedné jednotky ke druhé. Do Časopisu lékařů českých tehdy napsal příspěvek: „V posledních týdnech měl jsem příležitost pozorovati přes 500 onemocnění „španělskou nemocí“ v okruhu našeho sboru. Onemocnění toto nebylo přeneseno jak obyčejně z etapy do fronty, nýbrž naopak z fronty do etapy. Ostatně nebylo nám tajno, že nepřátelské sbory jsou již delší dobu touto epidemií ve značné míře postiženy. Poněvač zavlečení infekce zajatci v tu dobu nepřicházelo dobře v úvahu, dalo se v tomto případě pomýšleti hlavně na infekci vzduchem, k čemuž hlavně pravidelný vít z jihu „ora“ asi značně přispěl.“

Ačkoliv se chřipka označuje jako “španělská“, ve Španělsku se poprvé neobjevila, i když se to tak zpočátku jevilo z toho důvodu, že právě ze Španělska pocházelo o nemoci nejvíce zpráv. V jiných zemích se kvůli snaze o zabránění paniky o novém onemocnění veřejnost neinformovala. Španělská chřipka měla svůj původ zřejmě na území Číny, kde byli první nemocní zaznamenáni již na konci roku 1917. Epidemický ráz chřipky nastal na jaře roku následujícího, a to ve vojenském táboře Camp Funston v americkém Kansasu. S pohybem nakažených vojáků se nemoc přenášela dál.

Španělská chřipka se šířila z Ameriky a následně ze západní fronty do střední Evropy, odtud dále směrem na východ a na jih. Vojáci pak onemocnění přiváželi z fronty i do svých domovů, a epidemie tak propukla i mezi civilním obyvatelstvem. Protože španělská chřipka zasáhla mnoho vojáků v samém závěru války, znemožnila některým z nich návrat domů. Zaznamenány byly případy, kdy nemocní vojáci v horečkách utíkali zoufale z nemocnic domů, čímž však docházelo nejenom ke zhoršení jejich zdravotního stavu, ale také k šíření nemoci. Právě na podzim roku 1918 se španělská chřipka ukázala ve své kruté podobě – způsobovala závažné zdravotní komplikace a často i úmrtí.

Nové onemocnění šířící se mezi vojáky zaznamenala také válečná propaganda. Nejprve se objevovaly „dobré“ zprávy, že armáda protivníka je zasažena vážnou chorobou, která je smrtelná, a snižuje tak počty bojeschopných vojáků. Později se zveřejnila zpráva obviňující nepřítele za vypuknutí epidemie španělské chřipky a jejího šíření, někdy byla německá strana dokonce osočována, že pomocí smrtelné choroby chce vést jakousi biologickou válku. Články informovaly o nasazování infikovaných ryb německými ponorkami do moří nebo o německé výrobě aspirinových tablet s infekcí španělské chřipky. Mnohdy se španělská chřipka dokonce označovala jako německý mor. Teprve několik let po skončení války vyšlo najevo, že onemocnění se objevilo poprvé již na konci roku 1917 v Číně a mezi vojáky se dostalo z Ameriky.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie nemoci španělská chřipka I. světová válka

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

Ukrajinské tajné služby přiznaly atentáty na spolupracovníky Kremlu zodpovědné za válečné zločiny

Ukrajinské tajné služby vykonávají atentáty na lidi zodpovědné za válečné zločiny a útoky proti ukrajinským občanům. V rozhovoru pro soukromou ukrajinskou televizní stanici ICTV to řekl šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Vasyl Maluk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy