Když prší, je dobré ho mít po ruce. Jaká je historie obyčejného deštníku?

V podzimním deštivém počasí se neobejdeme bez deštníku. Tento obyčejný předmět má dlouhou historii, která sahá až do dob starověkých civilizací.

Deštník s největší pravděpodobností vznikl ve starověkém Egyptě, a to někdy ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. První deštník zde však zpočátku plnil funkci slunečníku, což odpovídá horkému počasí země vzniku tohoto vynálezu. Údajně tuto formu ochrany před spalujícími slunečními paprsky užívali především lidé vyššího společenského postavení. Dle dobového smýšlení se vážený a urozený člověk poznal podle bílé pleti, tmavou kůží se vyznačovali otroci. Staroegyptské slunečníky se vyráběly z rákosu a z papyru. Postupem času se začaly slunečníky potírat jakýmsi přírodním lakem, a tak chránily i před deštěm.

O něco později se deštník používal také v dalších starověkých civilizacích – Mezopotámii, antických státech nebo v Číně. Vyobrazení deštníku se nám dodnes dochovalo právě nejčastěji ve staročínském umění. Díky tomu víme, že v této zemi měl deštník funkci nejenom praktickou, ale také sloužil jako módní doplněk. Zároveň se deštník i zde stal jakýmsi symbolem vysokého společenského postavení, a to až někdy do 19. století.

Další doklady o používání deštníku pocházejí až z 16. století, kdy tento vynález nabyl na praktičnosti. Vyráběn byl z vyřezávaného dřeva a lakovaného plátna. Deštníky tehdy byly menších rozměrů než ty dnešní, a tak rozhodně neposloužily ve vydatném lijáku, zato však vynikaly uměleckým provedením. Opět také symbolizovaly vysoké postavení ve společnosti. Ve zmíněném období používaly deštníky téměř výhradně ženy.

Mužům se deštník dostal do ruky až později, v 18. století. Tehdy praktickou věc proti dešti naplno využíval cestovatel a spisovatel jménem Jonas Hansway. Z deštníku rovněž tento muž učinil módní doplněk také pro muže.

V roce 1830 se deštníky dostaly na pult první specializované prodejny, která vznikla v upršeném Londýně. Deštníky se tehdy stále vyráběly z vyřezávaného dřeva a lakovaného plátna. S kovovou konstrukcí přišel roku 1852 Samuel Fox, jemuž prý byly inspirací krinolína (tedy vyztužení dámských sukní) a korzet.

V 19. století již byl deštník elegantním doplňkem mužů i žen – každá vážená dáma a každý vážený gentleman vlastnili deštník vyrobený z kvalitních materiálů. Stejné obliby dosáhly v letním období slunečníky. Skládací deštníky se objevily na trhu až po polovině 20. století.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie deštník Déšť Podzim

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy