Kdy stáří přechází do patologické fáze? Je nutné sledovat dva varovné signály, tvrdí vědci

K nim patří také úzkost a apatie, píše italský deník La Repubblica.

V mozku, který stárne, se dějí mnohé strukturální a funkční změny. Jednou z nich je poškozování bílé hmoty mozkové. Toto poškozování je způsobeno poklesem hladiny myelinu, proteinu, který umožňuje předávání nervového impulzu, a drobnými cerebrovaskulárními poraněními. Úzkost a ztráta zájmu a radosti a apatie jsou spojeny s cerebrovaskulárním poškozením a s redukcí objemu centra paměti. Ukázala to studie týmu vědců z neuropsychiatrické laboratoře Nadace Svaté Lucie v Římě.

"Náš výzkum ukazuje, že u dospělých a starých lidí, kteří jsou z neurologického hlediska zdraví, existuje souvislost mezi těmito neuropsychiatrickými symptomy a drobným cerebrovaskulárním poškozením. Úzkost a apatie mohou být považovány za časné známky rizika snížení kognitivních funkcí a demence," uvádí koordinátor výzkumu Gianfranco Spalletta.

Jak zabránit rozvoji demence? Změňte životní styl, nabádají odborníci

Číst článek

Vědci sledovali při svém výzkumu 60 zdravých mužů a žen ve věku mezi 50 a 80 lety. Podrobili je testům, které hodnotily jejich paměť, pozornost, soustředění a orientaci, ale také úzkost, deprese a apatii. Pomocí magnetické rezonance vědci měřili poškození bílé hmoty, tedy množství cerebrovaskulárních poranění. Ta jsou od určitého věku přítomna u každého, ale u někoho je jich více a ukazují na vyšší pravděpodobnost poklesu kognitivních funkcí, zdůrazňuje psychiatr.

Vědci rozdělili sledované osoby na dvě skupiny: na ty, kdo měli poškození pohybující se pod prahem, který experti považují za významný, a na ty, kdo měli poškození nad tímto prahem. Po vyloučení faktorů, které by mohly ovlivnit konečné výsledky, jako je věk či úroveň vzdělání, vědci dospěli k závěru, že ti, u nichž bylo více poškození, vykazovali rovněž příznaky úzkosti a apatie.

Znamená to snad, že dospělý či starý člověk, který pociťuje úzkost a nemá z ničeho radost, onemocní dříve či později demencí? "Nikoli, ale jak vyplývá z mezinárodní literatury a jak jsme to potvrdili v naší studii, je třeba úzkosti a apatii monitorovat. Za přítomnosti dalších symptomů, jako je ztráta paměti nebo schopnosti orientace, tyto dva příznaky ukazují, že je třeba poradit se s odborníkem," zdůrazňuje Gianfranco Spalletta.

Mechanismy, které vedou k poškození celistvosti bílé hmoty mozkové, mohou být různé. "Je jich mnoho. Je to vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, srdeční choroby a také životní styl. Některé z nich můžeme ovlivnit. Můžeme změnit životní styl. Fyzická aktivita, vhodná strava a účast na aktivitách, které stimulují naši paměť, mohou snížit riziko vzniku demence," uvádí Gianfranco Spalletta.