Co je po smrti? Představy o nesmrtelné duši jsou staré jako samo lidstvo

Jak pohlíželi naši předci na smrt? Jaké měli představy o posmrtném životě? Od pradávna lidé věřili v hmotné tělo, které se po smrti rozpadne v prach, a nehmotnou nesmrtelnou duši. S touto vírou souvisela celá řada pověr a rituálů.

Již z období pravěku pochází doklady o tzv. animismu, tedy o víře v existenci nehmotné duše, která je v každém člověku. Animismus úzce souvisí s faktem, že si naši předci nedokázali vysvětlit jevy, jako je třeba spánek, dýchání, stín postavy nebo ozvěna.

Slovo „duše“ je odvozeno od slova „dech“, což pravděpodobně vyjadřuje fakt, že bez dechu není život. Dýchá přeci každý živočich, a když vydechne naposledy, zemře. Dodnes se dochovalo rčení „vydechnout duši“. O přesvědčení o existenci duše ostatně svědčí i další stará lidová rčení – např. „chodí jako tělo bez duše“, „má duši na jazyku“ nebo „je v něm malá dušička“.

Kde podle lidové víry duše sídlí? Převažující představa duši lokalizovala do oblasti prsou či přímo do srdce. Také se věřilo, že duše může z lidského těla odejít nejen po smrti, ale také ve spánku. Po dlouhou dobu si lidé sny vykládali jako cestování duše na jiná místa. Pokud člověk zemřel, měla jeho tělo duše opustit ústy v podobě malého bílého obláčku, bílé páry nebo malého bílého ptáčka. Letící pták kolem domu nebožtíka byl také pokládán za symbol toho, kam se duše dostane – bílá holubice duši odnášela do nebe, černý havran nebo krkavec naopak do pekla. Víra v převtělování duše do ptáka je velmi stará a je doložena ve většině kultur. Na Valašsku byla třeba až do počátku 20. století velmi rozšířená představa o tom, že duše člověka bude po jeho smrti dál žít v nějakém zvířeti.

Lidé také věřili, že duše může přebývat i ve stromech a v rostlinách. Toto přesvědčení má opět původ v pravěkém animismu. Proto se rozšířil zvyk sázet zemřelým na hrobech stromy nebo květiny, do kterých pak mohla duše člověka vstoupit, a být tak ve spojení s pozůstalými. Z pera Karla Jaromíra Erbena známe příběh o bílé lilii, která se objevila na hrobě nevinné panny. Lidé opravdu dlouho měli za to, že rostliny mohou samy vyrůst na hrobech osob, aby prozradily pravou příčinu úmrtí, např. vraždu. Duše zkrátka po smrti nenalezla klidu a snažila se domoci spravedlnosti.

Z lidových pověstí a pohádek zase víme, že bylo možné duši člověka zaklít do zvířete či rostliny. Alespoň se to naši předci domnívali. Stačí si připomenout známou pohádku o sedmi neposlušných chlapcích, které jejich matka kletbou proměnila v krkavce.

Zatímco tělo bylo pouze hmotnou schránkou duše a mělo se po smrti člověka rozpadnout v prach, duše byla pokládána za něco nesmrtelného. Pokud zůstalo tělo zachováno i dlouho po smrti, jednalo se o špatné znamení a doklad toho, že mrtvý se vrací zpět mezi živé. V tom mu měla zabránit některá opatření – třeba zatížení kameny nebo oddělení hlavy od těla. Duše člověka po jeho skonu mohla po jistý čas zůstávat v blízkosti pozůstalých, než se převtělila do rostliny či zvířete, nebo putovala k Božímu soudu. Proto se v lidovém prostředí dlouho udržel zvyk otvírat po smrti člověka v domě okna, aby duše mohla opustit stavení. Až do počátku 20. století se lidé domnívali, že dokud nebyl člověk pohřben do země, byla v jeho těle ještě přítomna duše. Až do pohřbu měl také zesnulý vnímat vše, co se kolem něj odehrávalo. Pohřeb tedy symbolizoval jakýsi přechodový rituál. Doba mezi úmrtím a pohřbem byla určena i pro poslední ovlivnění toho, co se s duší dále stane. S tím se pojila celá řada lidových zvyků a rituálů. Po úmrtí člověka bylo třeba zakázáno spát v jeho posteli nebo manipulovat s jeho věcmi. Někdy se pozůstalí snažili odčinit hříchy zemřelého člověka, aby jeho duše neskončila v pekle – ať už činy, modlitbami nebo sloužením mší.

Související

Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky

Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky

Ke slavnostem spojeným s uctíváním zemřelých předků vždy patřilo nějaké specifické občerstvení, zejména to sladké. Již staří Keltové si dávali sladká jablka. V anglosaských zemích se o Halloweenu obdarovávají koledníci bonbony, čokoládou a jinými cukrovinkami, které znázorňují kostlivce, lebky nebo třeba duchy. Také u nás bývalo dříve zvykem na Dušičky péct speciální sladké pečivo ve tvaru kostí, později se typickým dušičkovým pohoštěním staly rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky.
Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let

Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let

Dušičky, tedy památka na zesnulé, je svátek s velmi dlouhou tradicí. Svůj původ má již v pohanských časech v nejrůznějších projevech a rituálech spojených s uctíváním zemřelých předků. V křesťanském světě se druhého listopadového dne začalo vzpomínat na zesnulé přesně před 1025 lety, v roce 998.

Více souvisejících

Dušičky - svátek zesnulých duše smrt tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Donald Tusk

Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk po summitu Evropské rady upozornil, že situace na ukrajinské frontě je kritická a příští týdny mohou rozhodnout o osudu války. Podle premiéra obsahují závěry summitu závazné ustanovení, která zavazují EU přijmout opatření k zajištění bezpečnosti ukrajinského nebe. Tusk se také vyjádřil k zatčení Poláka, který údajně pracoval pro ruskou rozvědku.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety

USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie

Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie

Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to velký úspěch. Dvacetiletý Matyáš Páleníček, čerstvý absolvent Střední školy reklamní a umělecké tvorby Michael, nedávno tuto cenu získal, a to v kategorii do 30 let.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy