Historie očkování: Zpočátku znamenalo zdravotní riziko, později zachraňovalo životy

Nakažlivé choroby vždy v lidech vzbuzovaly obavy, zvlášť pokud se jednalo o choroby smrtelné. Velký strach měli lidé z moru, tyfu, cholery nebo pravých neštovic. Úmrtnost na tyto nemoci byla vysoká, proto lékaři hledali účinný lék nebo spolehlivé preventivní opatření. Na konci 18. století se objevila jistá naděje v podobě očkování.

V 18. století se rozšířily pravé neštovice. Jistou zvláštností v případě této nemoci byl fakt, že se zprvu neobjevovala u kojenců. Epidemie pravých neštovic naše území nejvíce zasáhla roku 1794 a poté v letech 1799 až 1801. Úmrtnost se tehdy pohybovala mezi 15 až 40 procenty, což jsou poměrně vysoká čísla. Dle dochovaných dobových záznamů podlehlo této chorobě v letech 1796 až 1802 okolo 106 400 osob.

Účinnou obranu proti černým neštovicím mělo znamenat očkování. Na konci 18. století patřila mezi jeho propagátorky Mary Wortleyová-Montaguová. Její manžel působil jako vyslanec v Cařihradě, kde se Mary poprvé s tzv. variolizací setkala. Zmíněný pojem označuje postup, kdy došlo k přenosu oslabených neštovic z nemocného jedince na člověka zdravého. Jednalo se o značné zdravotní riziko, kdy se zdravý člověk mohl snadno nakazit nejenom neštovicemi, ale také jinou chorobou, např. syflem nebo tyfem, což se také nezřídka stávalo.

Bezpečnější byl proces tzv. vakcinace, se kterým rovněž v závěru 18. století přišel britský lékař Edward Jenner. V roce 1796 provedl tento muž pokus, kdy kravskou formu neštovic aplikoval devítiletému chlapci jménem James Phipps. Jednalo se o první úspěšně provedené očkování tohoto druhu. Roku 1798 o způsobu vakcinace Edward Jenner vydal studii, což vedlo k rozšíření tohoto preventivního opatření. V našich zemích očkování propagoval lékař švýcarského původu Jean de Carro, který působil v Karlových Varech. Vakcínu tehdy dostal přímo od Edwarda Jennera a na jaře roku 1799 jí poprvé aplikoval, a to svým synům. V roce 1801 již očkoval děti v pražském a vídeňském nalezinci. O rok dříve proti pravým neštovicím očkoval děti v brněnském nalezinci doktor A. Carl.

Očkovat své děti proti pravým neštovicím nechávali zprvu rodiče z vyšších společenských vrstev, kterým v tomto byla vzorem samotná císařovna Marie Terezie - ta nechala aplikovat vakcínu svým potomkům. Očkovány byly také děti Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, a to úspěšně formou variolizace. Od počátku 19. století začali očkování prosazovat také duchovní, například psaním a rozšiřováním brožurek, ve kterých popisovali podstatu a význam tohoto preventivního opatření.

Zhruba v polovině 19. století vznikly předchůdci dnešních očkovacích průkazů. Jednalo se o tištěné formuláře pro děti, ve kterých bylo uvedeno jméno dítěte, jeho věk a bydliště, datum očkování, konkrétní vakcína a jméno očkujícího lékaře. Očkování bylo tehdy pro děti zadarmo a realizovalo se na speciálních „očkovacích místech“. Zdaleka ne všichni rodiče nechávali své potomky očkovat. Dokonce proti očkování vystoupili někteří lékaři, například Josef Hamerník nebo Josef Thomayer. Není se čemu divit, vždyť očkování probíhalo často nekontrolovaně. Teprve roku 1892 vznikl speciální úřad pro výrobu očkovací látky, což zlepšilo úroveň vakcinace. Povinností se stalo očkování proti neštovicím pro děti ve věku jednoho roku, sedmi a čtrnácti let až v roce 1919. Ve venkovském prostředí se děti nechávaly očkovat jen zřídka, nebylo zde ani obvyklé zavolat k nemocnému dítěti lékaře. Spoléhalo se na pomoc báby kořenářky. Dětská úmrtnost byla také proto až do konce 19. století vysoká – takřka v každé rodině se alespoň jeden potomek nedožil dospělosti.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.

Více souvisejících

historie nemoci očkování prevence

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy