Internet a ilustrované knihy dnes nabízí celou řadu barvitých rekonstrukcí středověkých hradů. Někdy je dokonce možné se setkat s více variantami, jak daný hrad vypadal. Jak se takové rekonstrukce dnes dělají a z čeho badatelé vychází? Je možné někde najít autentické vyobrazení, jak doopravdy hrady ve své době vypadaly?
Jak doopravdy vypadaly středověké hrady ve své době, dnes bezpečně nevíme. Dají se určit jen všeobecná pojítka a trendy, obecná pravidla či předpoklady, avšak přesná podoba konkrétních hradních objektů, jsou-li navíc v podobě ruin, bude vždy unikat. Dáno je to jednak absencí původních konstrukcí, ať už kamenných či dřevěných, jakožto stop po nich (v podobě otisků, spár atd.), jednak odlišnou mentalitou, která nám dnes již zcela nedovolí přesně imitovat tehdejší stavební a technologické postupy. Byť jsme jim v rámci experimentálních studií v mnoha ohledech blízko, výsledek je nakonec vnímán odlišně, ať už z estetického, funkčního či symbolického hlediska.
Přes všechny tyto problémy dnes existuje celá řada rekonstrukcí, o kterých je dle našeho úhlu pohledu možné říci, že jsou věrohodné a do maximální možné míry autentické. Tento fakt umožňuje mnohdy dlouholetý výzkum daných lokalit a obeznámenost s mnoha analogiemi napříč Evropou. Efektivitu jim dodávají jistě i široké grafické možnosti, které umožňují dnešní moderní počítačové programy. V každém případě jsou vždy doplněné o velkou míru subjektivních představ. Pohled na tentýž hrad se tak individuálně může měnit, například v provedení ochozů, výšce a tvaru staveb, existenci či neexistenci daných pater či konstrukcí atd.
Představy o podobě hradů přináší velkou měrou archeologické nálezy. Ty například podle kubatury zdiva dokážou dát představu o výšce zděné části. Nálezy uhlíků či mazanice s otisky po dřevě dokážou indikovat zaniklou dřevěnou/hrázděnou část stavby apod.
Mnohdy barvitější představy však přináší studium ikonografie, tedy dobové vyobrazení hradů. K nejstarším a současně nejznámějším patří vyobrazení hradů na tapiserii z Bayeux. Ty zobrazují tzv. motte, starší typ hradu z 11. století. Pro představu o podobě hradu v rámci středoevropského prostoru ve vrcholném středověku jsou přeci jen vhodnější pozdější vyobrazení, například z budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky či iluminace pařížského zlomku Dalimilovy kroniky. Pro české země má pak velkou výpovědní hodnotu Bible Václava IV., která umožňuje představu o podobě hradů na přelomu 14. a 15. století.
Detailnější a do jisté míry autentičtější, co se týče zobrazení architektonických a konstrukčních prvků, jsou až vyobrazení z 15. století. K těm nejkrásnějším a neznámějším jistě patří vyobrazení hradních sídel a měst v liturgickém rukopise Přebohatých hodinek vévody z Berry, které vznikly někdy kolem roku 1410.
Zdroj pro naši představu o původní podobě hradů však nepřináší jen dobové kroniky a rukopisy. Najdeme je i na samotných hradech.
Je to všeobecná fáma, že středověké hrady byly neomítnuté a jejich zdi měly podobu režného zdiva. Toto klišé vzniklo až v romantickém 19. století. Pravdou je, že hrady byly ve své době omítnuté a mnohdy až křiklavě zdobené nástěnnými malbami a to jak v interiéru, tak exteriéru. Doklady o barevném vnějším nátěru jsou například na hradě Egerberk.
Ještě bohatší výzdobu měl hrad Žirovnice. Majitelé hradu ozdobili jeho paláce nejen uvnitř, ale též na vnější straně, v prostorách ochozu, křiklavě barevnými nástěnnými malbami. V nejreprezentativnějším prostoru, v tzv. zelené světnici, lze najít i velkoformátové zobrazení hradu a to s velkým lpěním na detailu. Hrad tak lze vidět v jeho původní podobě kolem roku 1490.
Vyobrazení svého rezidenčního sídla a panství, tedy ovládaného území, se stalo módním především na konci 15. století. Tehdy na mnoha českých hradech vznikají tzv. zelené světnice, kde hradní pán barevně ilustroval zidealizovaný obraz svého panství a majetku. Mezi vesnicemi, poli a lesy se zde nachází i samotné sídlo. Tento trend lze vidět mimo jiné i na hradě Houska či původně vodním hradě Blatná.
Dobové vyobrazení, avšak doplněné či zkreslené o řadu atributů a symbolů, lze najít i na dalších hradech. Nemusí se totiž vždy jednat o prostor zelené světnice, ale například hradní kapli, kde se vyobrazený hrad tkví v rámci náboženské scény. To nabízí například hrad Švihov.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , věda , Archeologie , Umění
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě