Jak doopravdy vypadaly středověké hrady ve své době?

Internet a ilustrované knihy dnes nabízí celou řadu barvitých rekonstrukcí středověkých hradů. Někdy je dokonce možné se setkat s více variantami, jak daný hrad vypadal. Jak se takové rekonstrukce dnes dělají a z čeho badatelé vychází? Je možné někde najít autentické vyobrazení, jak doopravdy hrady ve své době vypadaly?

Jak doopravdy vypadaly středověké hrady ve své době, dnes bezpečně nevíme. Dají se určit jen všeobecná pojítka a trendy, obecná pravidla či předpoklady, avšak přesná podoba konkrétních hradních objektů, jsou-li navíc v podobě ruin, bude vždy unikat. Dáno je to jednak absencí původních konstrukcí, ať už kamenných či dřevěných, jakožto stop po nich (v podobě otisků, spár atd.), jednak odlišnou mentalitou, která nám dnes již zcela nedovolí přesně imitovat tehdejší stavební a technologické postupy. Byť jsme jim v rámci experimentálních studií v mnoha ohledech blízko, výsledek je nakonec vnímán odlišně, ať už z estetického, funkčního či symbolického hlediska.

Přes všechny tyto problémy dnes existuje celá řada rekonstrukcí, o kterých je dle našeho úhlu pohledu možné říci, že jsou věrohodné a do maximální možné míry autentické. Tento fakt umožňuje mnohdy dlouholetý výzkum daných lokalit a obeznámenost s mnoha analogiemi napříč Evropou. Efektivitu jim dodávají jistě i široké grafické možnosti, které umožňují dnešní moderní počítačové programy. V každém případě jsou vždy doplněné o velkou míru subjektivních představ. Pohled na tentýž hrad se tak individuálně může měnit, například v provedení ochozů, výšce a tvaru staveb, existenci či neexistenci daných pater či konstrukcí atd.

Představy o podobě hradů přináší velkou měrou archeologické nálezy. Ty například podle kubatury zdiva dokážou dát představu o výšce zděné části. Nálezy uhlíků či mazanice s otisky po dřevě dokážou indikovat zaniklou dřevěnou/hrázděnou část stavby apod.

Mnohdy barvitější představy však přináší studium ikonografie, tedy dobové vyobrazení hradů. K nejstarším a současně nejznámějším patří vyobrazení hradů na tapiserii z Bayeux. Ty zobrazují tzv. motte, starší typ hradu z 11. století. Pro představu o podobě hradu v rámci středoevropského prostoru ve vrcholném středověku jsou přeci jen vhodnější pozdější vyobrazení, například z budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky či iluminace pařížského zlomku Dalimilovy kroniky. Pro české země má pak velkou výpovědní hodnotu Bible Václava IV., která umožňuje představu o podobě hradů na přelomu 14. a 15. století.

Detailnější a do jisté míry autentičtější, co se týče zobrazení architektonických a konstrukčních prvků, jsou až vyobrazení z 15. století. K těm nejkrásnějším a neznámějším jistě patří vyobrazení hradních sídel a měst v liturgickém rukopise Přebohatých hodinek vévody z Berry, které vznikly někdy kolem roku 1410.

Zdroj pro naši představu o původní podobě hradů však nepřináší jen dobové kroniky a rukopisy. Najdeme je i na samotných hradech.

Je to všeobecná fáma, že středověké hrady byly neomítnuté a jejich zdi měly podobu režného zdiva. Toto klišé vzniklo až v romantickém 19. století. Pravdou je, že hrady byly ve své době omítnuté a mnohdy až křiklavě zdobené nástěnnými malbami a to jak v interiéru, tak exteriéru. Doklady o barevném vnějším nátěru jsou například na hradě Egerberk.

Ještě bohatší výzdobu měl hrad Žirovnice. Majitelé hradu ozdobili jeho paláce nejen uvnitř, ale též na vnější straně, v prostorách ochozu, křiklavě barevnými nástěnnými malbami. V nejreprezentativnějším prostoru, v tzv. zelené světnici, lze najít i velkoformátové zobrazení hradu a to s velkým lpěním na detailu. Hrad tak lze vidět v jeho původní podobě kolem roku 1490.

Vyobrazení svého rezidenčního sídla a panství, tedy ovládaného území, se stalo módním především na konci 15. století. Tehdy na mnoha českých hradech vznikají tzv. zelené světnice, kde hradní pán barevně ilustroval zidealizovaný obraz svého panství a majetku. Mezi vesnicemi, poli a lesy se zde nachází i samotné sídlo. Tento trend lze vidět mimo jiné i na hradě Houska či původně vodním hradě Blatná. 

Dobové vyobrazení, avšak doplněné či zkreslené o řadu atributů a symbolů, lze najít i na dalších hradech. Nemusí se totiž vždy jednat o prostor zelené světnice, ale například hradní kapli, kde se vyobrazený hrad tkví v rámci náboženské scény. To nabízí například hrad Švihov.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura věda Archeologie Umění

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy