Jan Marek Marci z Kronlandu je jméno, které laické veřejnosti mnoho neříká. Na tuto osobnost českých dějin se tak trochu zapomíná. Přitom byl významným barokním polyhistorem. Výborně se orientoval v oblasti fyziky, matematiky, astronomie, filozofie, hlavně však medicíny. Působil jako lékař dvou císařů.
Osobnost Jana Marka Marci velmi dobře vystihl fyzik Ivan Štoll: „Jeho jméno dnes málokomu co řekne. A přece byl jedním z nejvzdělanějších lidí pobělohorské doby u nás, rektorem univerzity, věhlasným lékařem, filozofem a vlastně prvním českým fyzikem, který bývá srovnáván s Galileem Galileim. Jako první se zabýval pružnými srážkami těles, prováděl optické pokusy, jimiž předčil pozdější objevy Newtonovy a dalších slavných fyziků.“
Jan Marek Marci se narodil v Lanškrouně dne 13. června 1595. Když mu bylo šest let, celá rodina se odstěhovala do Litomyšle, kde jeho otec od roku 1604 zastával významnou funkci purkrabího na litomyšlském zámku. Matka Jana Marka se jmenovala Dorota a byla dcerou jistého Jiříka Peřiny. V Litomyšli navštěvoval Jan Marek českou městskou školu. Poté, v roce 1608, odešel studovat na jezuitské gymnázium do Jindřichova Hradce. Zde studium úspěšně ukončil v roce 1612. O tři roky později začal své studium filozofie na jezuitské univerzitě v Olomouci. Zde dne 18. srpna roku 1616 získal titul magistra.
Z Olomouce odešel studovat medicínu do Prahy. Na zdejší univerzitě obhájil v roce 1625 svou doktorskou dizertační práci z medicíny. Ta pojednává zejména o epilepsii, dále o dalších chorobách mozku, jako je mrtvice, závrať nebo obrna. V roce 1626 byl Jan Marek Marci jmenován fyzikem Království českého. O čtyři roky později se stal řádným profesorem pražské univerzity. Ve stejném roce se oženil. Jméno jeho manželky je bohužel neznámé, pravděpodobně však pocházela z rodiny Misseroniů, brusičů diamantů původem z Itálie.
V roce 1638 byl Jan Marek Marci poprvé jmenován děkanem lékařské fakulty na univerzitě v Praze. Ve stejném roce cestoval do Říma, kde se pokusil setkat s Galileim, avšak neúspěšně. Tomuto učenci později poslal dopis. Na akademickém poli povýšil roku 1662, když se stal rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity.
V roce 1647 se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III., o deset let později i jeho syna Leopolda I. Roku 1648 se aktivně účastnil třicetileté války, když při obraně Prahy před Švédy pomáhal raněným jako vojenský lékař. Za zásluhy byl roku 1654 povýšen do šlechtického stavu. Marek si zvolil přídomek z Kronlandu, který odkazoval na jeho rodné město.
Více než polovina vědeckých spisů tohoto učence vznikla v době třicetileté války. O období před ní, o první polovině 17. století, se někdy hovoří jako o období vědecké revoluce. Tehdy se evropská věda oprošťovala od antických vlivů a důraz byl kladen především na experiment a logické a deduktivní myšlení, což se projevilo hlavně v oblasti fyziky a medicíny. V díle Jana Marka Marci je patrné propojování medicíny, filozofie, fyziky a chemie v jeden celek.
Za zachování alespoň části Marciho díla vděčíme jeho žákovi Václavu Dobřenskému. Ten některé jeho spisy také posmrtně vydal. Největší část těchto spisů je věnováno mechanice a optice, přičemž Marci vycházel převážně z vlastních experimentů. Zásadní jsou například jeho práce z oblasti mechaniky, kdy definoval zákon volného pádu a věnoval se pohybu těles v tíhovém poli. Dále se Marci věnoval podstatě světla, jeho šíření, odrazu a lomu světla či optickým jevům v atmosféře. Uvedl také několik vlastností duhy a správně vysvětlil její vznik. Čerpal přitom z vlastního zkoumání barevného spektra pomocí skleněných hranolů různého uspořádání. Jako první přišel na to, že paprskům různých barev lze připsat různé úhly lomu. Tento objev však bývá přisuzován až Newtonovi. Roku 1650 vyšlo Marciho dílo o astronomii, ve kterém se zabýval určování zeměpisné délky podle polohy Měsíce. V době zámořských plaveb se jednalo o aktuální téma. Na základě svých znalostí z oblasti fyziky a mechaniky Marci sám sestavil lékařské kyvadélko, díky kterému pak měřil tep svým pacientům. Ve své lékařské knize z roku 1635 zformuloval ucelenou a originální teorii rozmnožování a embryogeneze. Jedná se na danou dobu o velice pokrokové dílo, ve kterém Jan Marek Marci vlastně definoval genetický kód, když hovořil o „souboru idejí“.
Ke konci života se Jan Marek Marci potýkal se zdravotními problémy. Roku 1666 se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že dne 31. prosince pořídil závěť za přítomnosti svědků. Údajně ji už ani nebyl schopen podepsat a tohoto úkolu se ujal jeho syn. Následujícího roku na Zelený čtvrtek zemřel. Jan Marek Marci měl prý celkem dvanáct dětí, z nichž se pouze pět dožilo dospělého věku. Od roku 1970 nese jméno českého vědce jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
historie , medicína , fyzika , Jan Marek Marci
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák