Historie cigarety. Móda, závislost i zdravotní riziko

Na 31. května připadá Světový den bez tabáku. Zatímco v minulosti bylo kouření cigaret vlastně módou, dnes již dobře víme, že se jedná o závislost, se kterou je spojena celá řada zdravotních problémů.

Tabákové listy začali jako první využívat staří obyvatelé amerického kontinentu již někdy v prvním století před naším letopočtem. Ti tabák sušili a následně kouřili nebo žvýkali. V Americe pak o několik století později objevil kouzlo tabáku Kryštof Kolumbus se svými námořníky a dovezl ho spolu s dalšími komoditami do Evropy. Z roku 1548 pak pochází doklady o pěstování tabáku Portugalci na brazilských plantážích, odkud byl pak přepravován do Evropy, kde se tehdy šňupací tabák těšil velké oblibě.

Roku 1560 přivezl jistý Jean Nicot semínka tabáku z Portugalska do Francie královně Kateřině Medicejské. Přitom tabák popisoval jako zázračný lék na žaludeční vředy a další zdravotní problémy. Jméno Jeana Nicota je dodnes s tabákem spojené – nikotin je jeho základní látkou.

V roce 1570 je doloženo pěstování tabáku v Anglii. O něco později se začal pěstovat také v Rusku nebo v Číně. O století později se tabák poprvé stal terčem kritiky, a to když církevním představitelům papež Inocenc X. zakázal kouřit. Také anglický panovník Jakub I. byl odpůrcem tabáku, kdy jakékoli jeho užívání popisoval jako „zvyk odporný pro zrak, příšerný pro čich, škodlivý pro mozek a nebezpečný plicím“.

Tabák se buď žvýkal, nebo se jím plnily dýmky. Ovšem samotné cigarety jsou také starým vynálezem, údajně je kouřili již staří Mayové. V Evropě se poprvé jakési cigarety objevily v 17. století ve Španělsku. Z poloviny 19. století jsou známy ručně balené cigarety, které poprvé přišly a trh v New Yorku. Z roku 1880 pochází patent na stroj na výrobu cigaret, jehož autorem byl James A. Bosack. Svůj vynález, který vyráběl až dvě stě kusů cigaret za pouhou minutu, si nechal patentovat, když mu bylo pouhých jedenadvacet let. Tento mladík tak stál u zrodu tabákového průmyslu.

Cigarety se rozšířily zejména v období první světové války, kdy je mnoho vojáků dostávalo na příděl jako nedílnou součást potravinových balíčků. Zlozvyk kouření cigaret už vojákům většinou zůstal i po skončení války. Podle dobových statistik v závěru první světové války pravidelně kouřilo asi čtyřicet procent mužů. Čísla z šedesátých let minulého století hovoří o šedesáti procentech pravidelných kuřáků mezi muži. Od padesátých let bylo kouření jakousi módní záležitostí – cigareta byla spojena s politickými představiteli, umělci, herci a herečkami. Vášnivou kuřačkou byla Marlene Dietrichová nebo Audrey Hepburnová, z herců k největším kuřákům patřil Humphrey Bogart nebo Burt Lancaster. Cigarety se tehdy staly běžnou součástí života každého člověka, bylo běžné si zapálit doma, v zaměstnání, v restauraci nebo v dopravním prostředku. I nekuřáci se tak každodenně setkávali s cigaretovým dýmem.

Dnes již dobře víme, že kouření cigaret není žádným neškodným zlozvykem, ale závislostí, se kterou se pojí celá řada zdravotních problémů. S názorem, že kouření může způsobovat rakovinu plic, přišel jako první nacistický lékař a důstojník SS Karl Astell. Poprvé výsledky bádání a spojitosti kouření a rakoviny plic publikoval v roce 1950 britský lékař jménem Richard Doll. Na stejné riziko později upozornil i americký lékař Ernest Wynder. Na světě umírá za rok několik milionů lidí kvůli tomu, že si neodpustí cigaretu. Je vědecky prokázáno, že kouření cigaret výrazně přispívá k rozvoji kardiovaskulárních chorob, infarktu a nádorových onemocnění. Kuřáci jsou ohroženi nejenom rakovinou plic, ale také rakovinou močového měchýře nebo slinivky břišní.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie cigarety Kouření

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 50 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy