Bitva u Nekmíře: Husité zde poprvé před 600 lety použili vozových hradeb

Na konci roku 1419 či na počátku roku 1420, tedy před 600 lety, vzplála bitva u Nekmíře. Podle dochovaných písemných pramenů zde husité poprvé využili taktiky vozových hradeb.

Husitské války jsou významnou kapitolou našich dějin. Husitské vedení boje se zapsalo i do dějin vojenství. Známé jsou například vozové hradby, které byly poprvé použity před 600 lety, a to v bitvě u Nekmíře.

Ačkoliv došlo v listopadu roku 1419 k uzavření příměří mezi kališníky a katolíky v našich zemích, někteří radikální husité ho nehodlali respektovat. Jednalo se o skupiny vedené Breňkem Švihovským z Rýzmburka, sourozenci Kunešem a Chvalem z Machovic, Valkounem z Adlaru a Janem Žižkou z Trocnova. Ti pak z Plzně neváhali útočit na nepřítele. To byla jen předehra k bitvě u Nekmíře.

Bitva se měla uskutečnit u tvrze zvané Nekmíř. Kde se však tato tvrz nacházela, to je dodnes záhadou. Dnešní obec s názvem Nekmíř najdeme nedaleko Plzně a žije v ní něco málo přes pět set stálých obyvatel. Zda však na tomto místě došlo před 600 lety k významné husitské bitvě, to se můžeme jenom domnívat.

Informací o bitvě u Nekmíře se do dnešních dnů dochovalo skutečně velmi málo. Prakticky jedinou zmínku o ní bychom mohli najít ve Starých letopisech českých, tedy soupisu událostí z let 1378 až 1526 z pera neznámých autorů. Poprvé letopisy uspořádal a vydal František Palacký. Obsahují důležité informace o husitských válkách, o bitvě u Nekmíře se zde píše:

„Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a sedmy vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí (hady), dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdním houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka odrazil ho od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze.“

Proti sobě tedy stanula vojska tři sta mužů pod vedením Jana Žižky z Trocnova a více než dva tisíce mužů vedených Bohuslavem ze Švamberka, který měl tedy několikanásobnou převahu. Nevíme, kolik obětí si střet vyžádal. Víme ale, že Žižka početné vojsko Bohuslava ze Švamberka dokázal porazit, a to za použití vozových hradeb. Podle dochované zprávy měl Jan Žižka k dispozici sedm vozů. V této bitvě zřejmě ještě nebyly speciálně upraveny pro boj, jak se domnívají vojenští historikové. Protože se však vozy při boji tehdy osvědčily, měli si je husité později ještě přizpůsobovat bojovým podmínkám, a to třeba přiděláváním dlouhých prken coby ochranou před palbou nepřítele. Řetězy se k sobě pak jednotlivé vozy spojovaly. Před samotnou bitvou bylo nutné prozkoumat a případně upravit terén, proto s sebou husité vozili nářadí, tedy lopaty, motyky nebo rýče. Vozových hradeb využívali husitští bojovníci zejména z toho důvodu, aby se výškově vyrovnali nepřátelským jezdcům na koních, a mohli proti nim tak snáze útočit. Zatímco v bitvě u Nekmíře bylo použito pouhých sedm vozů, v dalších bitvách jich bylo využíváno několik desítek až stovek. Použití bojových vozů bylo značně variabilní, a vždy tak mohlo co nejlépe vyhovět daným podmínkám.

Přesná podoba vozové hradby je otázkou značně problematickou. Písemné prameny se o ní zmiňují pouze zřídka a ne zrovna detailně. Ne příliš spolehlivou představu nám také podávají dobové prameny ikonografické, tedy obrazové. Vyobrazení husitské vozové hradby se dochovalo například v tzv. Vídeňském kodexu z první poloviny 15. století. Zde jsou vozy zobrazeny s dlouhými prkny mezi koly, které jsou vybaveny zřejmě střílnami nebo pozorovacími otvory. Husitské bojové vozy měly být opatřeny také polními děly. Alespoň se o tom zmiňoval Vavřinec z Březové při líčení bitvy pod Melechovem v roce 1420. K podobě vozové hradby vojenský historik Jan Durdík napsal: „Vozy byly postaveny nepochybně tak, aby bylo možno rychle a co nejvíce skrytě zapřáhnout potahy, bylo-li toho třeba.“ Vozová hradba tedy byla tvořena „z vozů nikoli podélně k hlavní frontě šiku postavených, nýbrž tak, že vozy stojí k čelu šikmo a navzájem kryjí prostor potřebný pro zapřahání.“ Vzhledem k malému množství informací, které nám nabízejí dobové prameny, nám zůstává podoba vozových hradeb nejasná.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie husitství vozová hradba Jan Žižka z Trocnova pomník

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy