Zámky ukrývají víc, než se na první pohled zdá. Jak ovlivňovaly život lidí?

Otázky týkající se života a jeho jednotlivých období zajímají současné lidi, stejně jako zajímaly lidi v minulosti. Snaha zmapovat a zodpovědět, jaký v danou dobu jsme a co nás čeká, je zde odnepaměti. Byť je dnes uznávaný individualismus každého člověka, v minulosti měly značnou sílu určité vzory. Jak vypadaly a kde je můžeme najít?

zámek Hrubý Rohozec
doporučujeme

Téma životního běhu člověka se ve výtvarném umění objevuje již od starověku. Značné obliby se ovšem dočkalo až v období renesance. Velký vliv na to mělo šíření a hojné užívání kalendáře. V českých zemích se zhruba na přelomu 15. a 16. století objevují tzv. cisiojany. Jednalo se o pomůcky, v nichž jsou sepsány svátky světců. To následně hrálo roli v životech lidí.

Vliv kalendáře a s tím spojené vnímání času zesílil s rozvojem knihtisku, kdy nastala doba nástěnných kalendářů. Ke každému dnu se připisoval určitý návod, jak by se měl křesťan chovat, například ke svému zdraví. Zde šlo především o pouštění žilou.

Vedle vnímání samotného času a jeho běhu docházelo postupně k vnímání a řešení otázek týkající se plynoucího lidského života a jeho období. Například Jan Amos Komenský se snažil rozdělit život do 7 období. Každá tato etapa měla 10 let. Lidé se tak měli dožívat 70 let. Podobně uvažoval i Erasmus Rotterdamský.

Jednotlivá období v životě člověka se zobrazovala buďto samostatně, nebo se celý život od narození do smrti ztvárnil v podobě alegoriích. Ty byly zasazovány do různých kompozic především s krajinou v pozadí.

Pro zobrazování jednotlivých věků se v návaznosti na slovesnou tradici během 15. a 16. století ustálily charakteristické typy a k nim patřící zvířecí atributy.

Dodnes se nám dochovaly různé ikonografické prameny, na kterých je možné vidět vnímání lidského života a jeho dělení. Nejkrásnější ukázky najdeme například na hradě Rožmberku, zámku Frýdlant nebo na zámku Hrubý Rohozec.

V případě zámku Hrubý Rohozec se jedná o barokní alegorii v podobě dvou rozměrných olejomaleb. Obecně jsou označované jako alegorie života, znázorňující v jednom případě vzestup a sestup života muže a v druhém případě vzestup a sestup života ženy. Dle vročení vznikly v roce 1656.

Obě dvě alegorie zobrazují lidský život jako pyramidálně uspořádané stupně či schody. Celkem se jedná o 10 úrovní, přičemž každá představuje 10 let života. Člověk by se tak v daném ideálním případě měl dožít sta let.

Zatímco v levé části stupně stoupají od kolébky s novorozencem až k vrcholu pyramidy, tedy i vrcholu života, v druhé pravé části již opět klesají k rakvi s nebožtíkem.

Byť jsou provedením a též v některých symbolech obě dvě alegorie stejné, v detailech a použitých atributech se liší. Každý stupeň, tedy každé desetileté období života je charakterizováno nějakým zvířetem. V případě muže se jedná o savce, zatímco u žen především o ptactvo. To souvisí s hnízděním ptáků, které se přirovnává ke starání se o domácnost. Spojitostí lze ale najít i více. Ptáci mají parádivé peří, stejně tak ženy se zdobí, štěbetají apod.

U můžu lze na prvním stupni ve věku 10 let najít malého chlapce s opičkou, která symbolizuje hravost chlapců v tomto věku a snahu se opičit. Následuje ve 20 letech tele, ve 30 letech vůl, ve 40 letech lev hovořící o jejich síle a statečnosti a v 50 letech, kdy je údajně muž na vrcholu svého života, je atributem lišák. Následuje pomalý sestup, počínaje v 60 letech vlkem, v 70 letech psem, v 80 letech leopardem a v 90 letech konče oslem, který odkazuje na lenost a pomalost starého muže. Vedle toho je možné všimnout si i jiných detailů. Například klobouk, vous či knír je znakem dospělosti.

U žen coby malých dívek se v 10 letech objevuje kuřátko, jelikož v tomto věku běhají za maminkou, jako kuřátka za slepičkou, ve 20 letech dudek, ve 30 letech páv, kdy jsou jako páv parádivé a pyšné, ve 40 letech slepice, jelikož už se naopak starají o své děti, jako slepička o kuřátka a v 50 letech jeřáb, coby symbol ostražitosti a bdělosti. Následuje sestup v podobě husy v 60 letech, orla v 70 letech, moudré sovy v 80 letech a netopýra v 90 letech. Vedle toho je možné si všimnout čepce, který je symbolem vdané ženy. Vějíř pak symbolizuje eleganci a urozenost.

Důležité je nejen ztvárnění postupu života, ale též symbolika okolní krajiny a zátiší. Stromy jsou nejdříve zelené, pak bez listí a nakonec chřadnou. Sova, konkrétně sýček, na větvi, pak symbolizuje smrt. Na počátku lze sledovat zrození, na konci pak pohřeb a poslední soud.

Obě dvě alegorie dodnes zdobí tzv. velkou knihovnu, kde se vyjímají nad vstupy vedle portrétní galerie majitelů zámku, rodu Des Fours. Návštěvníci si je mohou prohlédnout v rámci I. prohlídkového okruhu.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Skladatel Ennio Morricone (†91) byl pohřben v tichosti, jak si přál

08.07.2020 09:22 V tichosti a jen za přítomnosti rodiny byl v úterý na předměstí Říma pohřben italský hudební…

Lékaři ve Vatikánu rozdělili siamská dvojčata, byla srostlá lebkami

08.07.2020 08:42 Lékaři ve vatikánské dětské nemocnici Bambino Gesù úspěšně rozdělili dvouletá siamská dvojčata,…

Na týden dopředu si dovolenou podle předpovědi počasí neplánujte, radí…

07.07.2020 22:10 Aktualizováno ROZHOVOR – Stoprocentní úspěšnost předpovědi počasí je utopie. Zatímco na druhý den dokážete počasí…

Česko si dnes připomíná upálení Jana Husa

06.07.2020 16:17 Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory…

Související:

Právě se děje

Další zprávy