Podstata početí a těhotenství je dnes velmi dobře známa. Vždy tomu však nebylo, a pro naše předky tak těhotenství představovalo tak trochu záhadu.
Poprvé se snažil podstatu těhotenství objasnit Hippokrates, který učil o dvou substancích – mužské a ženské. Když dojde ke smíšení těchto substancí, vznikne v děloze ženy dítě. Hippokrates tvrdil, že děloha zárodek vyživuje krví a dominantnější substance určuje pohlaví dítěte. O dvou substancích byl přesvědčený také Galenos z Pergamu, který ovšem přišel s tím, že je dokonalejší semeno mužské. Aristoteles pak z ženy udělal pouze „nádobu“, ve které má jenom dozrát plod, který je výhradně dílem mužem. Vlastně tak žena podle tohoto názoru neměla mít žádný podíl na plození dětí.
Ve středověku učenci čerpali z antických autorit, a tak se znalosti o podstatě těhotenství nijak zvlášť nezměnily. V polovině 13. století se objevil názor Lothara ze Segni a Bartolomea Angelika, že lidský plod je v těle ženy živen nečistou menstruační krví. V této době se také lékaři pokoušeli zjistit, zda matka přivede na svět syna, nebo dceru. Holčičky prý bývaly v těle ženy na levé straně, chlapečci zase na pravé. Zajímavý je také středověký názor, že nenarozené dítě začalo být za lidskou bytost považováno zhruba až čtyřicátý den po početí, kdy se věřilo, že do jeho těla vstoupila duše. Tomáš Akvinský dokonce tvrdil, že duše do těla holčiček vstupuje mnohem později – až devadesátý den po početí. Z tohoto smýšlení je patrné, že mužské pohlaví bylo považováno za dokonalejší, a to již v prenatálním období. Výše zmíněné oduševnění plodu bylo bráno v úvahu například v případě potratu. Předčasně narozené děti pohřbívali již naši slovanští předci, jak je patrné z archeologických nálezů.
Zlom nastal až v 17. století, kdy anglický chirurg a dvorní lékař Jakuba I. a Karla I. přiznal ženě zásadní úlohu při plození potomků. Jako základ těhotenství a vzniku nového života určil její vajíčko. Jeho existenci však ještě neprokázal, s tímto objevem přišel v roce 1672 nizozemský lékař a fyziolog Reinir De Graaf. Tento rok je tedy někdy považován za počátek vědy nazvané embryologie. V roce 1677 došlo k objevu spermií německým přírodovědcem Ludwigem von Hammanem. Podstata těhotenství však byla řešena prakticky pouze ve vědeckých kruzích, a prostým lidem tak zůstávala utajena. Až roku 1875 byl objeven úplný zázrak oplodnění zoologem Eduardem van Benedenem.
V období renesance byl kladen důraz na „umění plození“. Vznikla celá řada návodů, jak počít zdravé dítě, jak počít chlapce, nebo jak nepočít nemocné či postižené dítě. Zvláštní je, že byl zakazován příliš častý pohlavní styk, který prý snižoval kvalitu spermatu. Důraz byl kladen spíše na vybrání správného partnera, na sexuální polohy nebo na čas početí. Pokud chtěl pár zplodit dítě, měl se vyvarovat vášně a konzumovat hodně masa. Objevily se také rady, jak počít chlapce, který měl mimo jiné nastávající mamince usnadnit těhotenství i porod. Věřilo se, že pokud má žena problémové těhotenství, jistě přivede na svět holčičku. Až do konce 19. století lékaři tvrdili, že pohlaví plodu spolehlivě ovlivní ženin jídelníček. Pokud tedy chtěla počít chlapečka, měla přijímat hodně bílkovin. Strava bohatá na sacharidy prý naopak napomáhala k početí dívek. Podle dalšího dobového názoru plodili vášniví muži holčičky a vášnivým ženám se rodili chlapečci. Také správné načasování mělo ovlivnit pohlaví potomka. Pohlavní styk v týdnu po skončení menstruace zajišťoval narození syna, na konci cyklu zase narození dcery. Těmto pověrám se věřilo po dlouhou dobu. V našem prostředí poprvé veřejnosti předložila srozumitelné a otevřené pojednání o pohlavním styku, o těhotenství a porodu doktorka Anna Bayerová na konci 19. století.
Již příručky z raného novověku zmiňují, že jako první na těhotenství upozorní absence menstruace. Jako projevy těhotenství jsou pak už v této době popisovány například náladovost, bolesti a citlivost prsou, závratě, migrény nebo zvláštní chutě. Tytéž informace obsahují i spisy z 19. století. Tehdy těhotenství lékaři prokazovali až v pokročilejší fázi, kdy byli schopni identifikovat pohyby dítěte a jeho srdeční činnost. Až v roce 1927 zjistili poprvé těhotenství gynekologové Selmar Aschheim a Bernhardt Zondek, a to laboratorním rozborem moči. Dnešní těhotenské testy fungují na podobném principu.
Související
Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii
Těhotná Polka zemřela kvůli umírajícímu plodu, lékaři prý nezasáhli kvůli protipotratovým zákonům
těhotenství , rodina, děti, těhotenství , historie
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 27 minutami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 40 minutami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 1 hodinou
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 1 hodinou
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 1 hodinou
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 2 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 2 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 2 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 4 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
včera
Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých
včera
Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety
včera
BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla
Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.
Zdroj: Jan Hrabě