Těhotenství bylo v minulosti tak trochu záhadou. Proč?

Podstata početí a těhotenství je dnes velmi dobře známa. Vždy tomu však nebylo, a pro naše předky tak těhotenství představovalo tak trochu záhadu.

Poprvé se snažil podstatu těhotenství objasnit Hippokrates, který učil o dvou substancích – mužské a ženské. Když dojde ke smíšení těchto substancí, vznikne v děloze ženy dítě. Hippokrates tvrdil, že děloha zárodek vyživuje krví a dominantnější substance určuje pohlaví dítěte. O dvou substancích byl přesvědčený také Galenos z Pergamu, který ovšem přišel s tím, že je dokonalejší semeno mužské. Aristoteles pak z ženy udělal pouze „nádobu“, ve které má jenom dozrát plod, který je výhradně dílem mužem. Vlastně tak žena podle tohoto názoru neměla mít žádný podíl na plození dětí.

Ve středověku učenci čerpali z antických autorit, a tak se znalosti o podstatě těhotenství nijak zvlášť nezměnily. V polovině 13. století se objevil názor Lothara ze Segni a Bartolomea Angelika, že lidský plod je v těle ženy živen nečistou menstruační krví. V této době se také lékaři pokoušeli zjistit, zda matka přivede na svět syna, nebo dceru. Holčičky prý bývaly v těle ženy na levé straně, chlapečci zase na pravé. Zajímavý je také středověký názor, že nenarozené dítě začalo být za lidskou bytost považováno zhruba až čtyřicátý den po početí, kdy se věřilo, že do jeho těla vstoupila duše. Tomáš Akvinský dokonce tvrdil, že duše do těla holčiček vstupuje mnohem později – až devadesátý den po početí. Z tohoto smýšlení je patrné, že mužské pohlaví bylo považováno za dokonalejší, a to již v prenatálním období. Výše zmíněné oduševnění plodu bylo bráno v úvahu například v případě potratu. Předčasně narozené děti pohřbívali již naši slovanští předci, jak je patrné z archeologických nálezů.

Zlom nastal až v 17. století, kdy anglický chirurg a dvorní lékař Jakuba I. a Karla I. přiznal ženě zásadní úlohu při plození potomků. Jako základ těhotenství a vzniku nového života určil její vajíčko. Jeho existenci však ještě neprokázal, s tímto objevem přišel v roce 1672 nizozemský lékař a fyziolog Reinir De Graaf. Tento rok je tedy někdy považován za počátek vědy nazvané embryologie. V roce 1677 došlo k objevu spermií německým přírodovědcem Ludwigem von Hammanem. Podstata těhotenství však byla řešena prakticky pouze ve vědeckých kruzích, a prostým lidem tak zůstávala utajena. Až roku 1875 byl objeven úplný zázrak oplodnění zoologem Eduardem van Benedenem.

V období renesance byl kladen důraz na „umění plození“. Vznikla celá řada návodů, jak počít zdravé dítě, jak počít chlapce, nebo jak nepočít nemocné či postižené dítě. Zvláštní je, že byl zakazován příliš častý pohlavní styk, který prý snižoval kvalitu spermatu. Důraz byl kladen spíše na vybrání správného partnera, na sexuální polohy nebo na čas početí. Pokud chtěl pár zplodit dítě, měl se vyvarovat vášně a konzumovat hodně masa. Objevily se také rady, jak počít chlapce, který měl mimo jiné nastávající mamince usnadnit těhotenství i porod. Věřilo se, že pokud má žena problémové těhotenství, jistě přivede na svět holčičku. Až do konce 19. století lékaři tvrdili, že pohlaví plodu spolehlivě ovlivní ženin jídelníček. Pokud tedy chtěla počít chlapečka, měla přijímat hodně bílkovin. Strava bohatá na sacharidy prý naopak napomáhala k početí dívek. Podle dalšího dobového názoru plodili vášniví muži holčičky a vášnivým ženám se rodili chlapečci. Také správné načasování mělo ovlivnit pohlaví potomka. Pohlavní styk v týdnu po skončení menstruace zajišťoval narození syna, na konci cyklu zase narození dcery. Těmto pověrám se věřilo po dlouhou dobu. V našem prostředí poprvé veřejnosti předložila srozumitelné a otevřené pojednání o pohlavním styku, o těhotenství a porodu doktorka Anna Bayerová na konci 19. století.

Již příručky z raného novověku zmiňují, že jako první na těhotenství upozorní absence menstruace. Jako projevy těhotenství jsou pak už v této době popisovány například náladovost, bolesti a citlivost prsou, závratě, migrény nebo zvláštní chutě. Tytéž informace obsahují i spisy z 19. století. Tehdy těhotenství lékaři prokazovali až v pokročilejší fázi, kdy byli schopni identifikovat pohyby dítěte a jeho srdeční činnost. Až v roce 1927 zjistili poprvé těhotenství gynekologové Selmar Aschheim a Bernhardt Zondek, a to laboratorním rozborem moči. Dnešní těhotenské testy fungují na podobném principu.

Související

těhotenství

Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii

Stále více české populace se staví proaktivně ke svobodě rozhodování v otázkách interrupcí a eutanazie, a tento podíl stoupá. Například téměř čtyři pětiny obyvatel podporují právo žen na svobodné rozhodování o umělém přerušení těhotenství, což je nejvyšší podíl od roku 1990. Tyto zjištění vyplynuly z průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). 
Ilustrační foto

Těhotná Polka zemřela kvůli umírajícímu plodu, lékaři prý nezasáhli kvůli protipotratovým zákonům

Třiatřicetiletá Polka Dorota zemřela na otravu krve poté, co v nemocnici čekala na odumření plodu. Byla v pátém měsíci těhotenství. Informoval o tom server Euronews. Nyní polské zdravotnické úřady jmenovaly tým, který má vydat podrobnější pokyny pro zdravotnická zařízení pro vykonávání interrupcí. Polsko má jedny z nejpřísnějších protipotratových zákonů na světě. Nejde o první úmrtí těhotné ženy, v roce 2021 prakticky stejným způsobem zemřela třicetiletá Izabela.

Více souvisejících

těhotenství rodina, děti, těhotenství historie

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 27 minutami

před 40 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy