Záhadné valy a hradby u Moravské Třebové. Co zde kdysi stálo?

Východně od Moravské Třebové po proudu říčky Třebůvky se nad levým břehem vypíná Radkovské hradisko. Na skalnatém ostrohu se zde nachází záhadné relikty středověkého stáří. Val, široký příkop a kamenná hradba, za nimiž se skrývají nízké kopečky zeminy či různě hluboké deprese. Lokalita do nedávna unikala hlubšímu zájmu badatelů a dlouho se nevědělo, co zde kdysi bylo.

V minulosti byla lokalita často hodnocena jen zběžně, popřípadě na ní byly aplikovány předem vytvořené představy. I proto je ve starší literatuře daná lokalita popisována celkově jako pozůstatek rozsáhlého hradu. Vychází především z dochovaného úseku čelní hradby. Zbytek ostrožny hodnotí jako hradní areál často bez bližší specifikace. Hrad je pak na základě dochované masy tlustého a slepého zdiva, odpovídající skutečně čelní obrané zdi, řazen mezi hrady se štítovou zdí. Takto se i dostává do encyklopedického pojetí, aniž by byla známa opravdová funkce a role dané lokality.

Pokud sem dnes návštěvník zamíří, cesta ho z údolí říčky Třebůvky povede nejdříve po severní stráni ostrohu až k poměrně širokému vrcholu, který je dnes zalesněný. Jako první upoutá pozornost hliněný val a asi 9 metrů široký příkop vylámaný ve skále, který odděluje středověký areál od zbytku ostrožny. Za příkopem se již vypíná masa šedivého zdiva, které na první pohled připomíná hradbu. Ve spojení s valem a příkopem si tak nejeden návštěvník představí ruiny středověkého hradu.

Po průchodu kolem zbytků hradby se návštěvník dostane až do samotného středověkého areálu, který je značně prostorný a posetý množstvím konkávních i konvexních útvarů, které svědčí o zaniklých budovách. Na konci ostrožny se pak nachází další menší příkop a stropy ohrazení. Pokud se návštěvník kolem rozhlédne ještě jednou a zamyslí se, jistě začne mít určité pochybnosti.

Při studiu této lokality, stejně jako dalších, je nutné vycházet nejen ze stavebního provedení, ale zapojit též historické a sídelně-historické studium. To náhle přinese zcela jinou představu o tom, co zde původně stálo.

Celý příběh začíná již ve 30. letech 13. století. Tehdy markrabě Přemysl (později král Přemysl Otakar II.) získal od tišnovského kláštera „locum Trebow“ výměnou za Jihlavu. Jednalo se snad o Starou Třebovou či vesnici Třebařov, popřípadě celou oblast. Tím byla založena tzv. třebovská provincie.

O něco později se sem dostává Boreš z Rýzmburka, významná osoba na dvoře krále Václava I. a následně též krále Přemysla Otakara II. Nejspíše zdejší oblast získal od krále Václava I. v době jeho přímé vlády na Moravě, nebo jako odměnu za porážku Přemysla Otakara II. v letech 1248–1249.

Boreš z Rýzmburka začal na Moravskotřebovsku vystupovat jako suverén. V rámci svého nového panství zakládá například klášter augustiánu-eremitů u Krasíkova. Následně se snaží o určitou převahu v regionu, kdy jako protipól královského města Stará Třebová zakládá Novou Třebovou. První zmínka o ní pochází z roku 1267. Toto centrum svého panství na východě Moravskotřebovska Boreš zakládá na ostrohu nad levým břehem řeky Třebůvky. Snažil se tak upozadit Starou Třebovou a získat převahu pro svou Novou Třebovou, která měla přímé vazby na obchodní cesty podél Třebůvky. Městečko mělo pravidelnou zástavbu bez vazby na agrární zázemí. Našli se zde i doklady o trhu, například kupecké váhy, a prostranství pro náměstí.

Součástí městečka se později stal i malý hrad, respektive opevněný objekt, v zadní, nejchráněnější části. Zde nejspíše sídlil místní purkrabí. Celé městečko chránil hluboký příkop a čelní štítová zeď, která zřejmě nikdy nebyla dokončena.

K zániku došlo někdy v letech 1285–1286 ve spojitosti s tažením krále Václava II. O násilném zániku svědčí nálezy militárií. Městečko však i po ataku žilo dále, zpustlo asi kolem poloviny 14. století v souvislosti s existencí a rozvojem nedalekého města Moravská Třebové, které bylo založeného někdy kolem roku 1290 králem Václavem II. Ten po zničení konkurenční Nové Třebové získal opět převahu ve prospěch královského majetku.

Pozůstatky opevnění a obydlí na lokalitě Radkov tak nejsou pozůstatkem hradu, ale opevněného městečka s menším opevněním v zadní části. Je zde názorně vidět, jak nebezpečné je jen zběžné zmapování a posouzení lokality, a že je důležitý důsledný a individuální průzkum.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie hrady a zámky Archeologie morava výzkum

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy