Zámek Dobříš – Fénix, který vstal z popela

Zámek Dobříš se nachází ve stejnojmenném městě již od Prahy. Ač to tak dnes již nevypadá, kdysi zde stávala dvě vrchnostenská sídla. Ovšem starší z nich, hrad Vargoč, postihl zničující požár. Ten tak navždy ukončil zatvrzelou snahu o jeho záchranu. Hrad byl opuštěn a umožnil vznik nádherného zámku se zahradami a parkem v jeho podhradí.

Předchůdcem dnešního zámku byl hrad zvaný Vargač. Nestával v místech zámku, ale východním směrem na nevysoké, avšak dominantní ostrožně nad soutokem Sychrovského a Trnovského potoka. Některé prameny o lokalitě hovoří již v polovině 13. století, kdy zde nejspíše stával dvorec, coby správní a rezidenční objekt zdejšího královského statku. Pobývat zde měl už král Václav I. Již záhy se ovšem okolí dostává do majetku Rožmberků a následně Štěpána z Tetína.

K vybudování hradu Vargač došlo až během první poloviny 14. století, kdy se území dostalo zpět do královského majetku. Jedno se o strategický bod, jelikož odsud bylo možné kontrolovat dálkové obchodní cesty, mimo jiné též slavnou Zlatou stezku.

Otázkou zůstává, zda hrad vystavěl král Jan Lucemburský či jeho syn, markrabě Karel, později známý jako král a císař Karel IV. Každopádně četné pobyty na zdejším hradě souvisí až Karlem IV. a následně jeho synem Václavem IV., kteří patřili mezi milovníky lovu a kterým zdejší lesnatý kraj poskytoval neomezené množství loveckého vyžití.

Jak přesně hrad vypadal, nelze bez archeologického výzkumu říci. Je pravděpodobné, že již tehdy hrad chránila soustava rybníků, které se v údolí pod hradní ostrožnou nachází dodnes. Neposkytovaly jen obranu, ale též například pravidelný přísun čerstvých ryb. Hradní areál zaujímal jižní část ostrožny. Od zbytku byl na severu vymezen širokým příkopem a valem. Ze zástavby původního hradu se částečně dochovaly dvě budovy: menší stavba označovaná jako purkrabství a v zadní nejchráněnější části hlavní palác.

Nový hrad se stal sídlem úřadu královského lovčího. Potřeby hradu zajišťovala soustava služebných manství.

Původní vesnice v podhradí se brzy stala městečkem, které však v husitských válkách trpělo častými průtahy vojsk. Snad již roku 1421 byl hrad dobyt a později se dostal do majetku husitských hejtmanů. V roce 1444 se zde konala porada strany Hynka Ptáčka z Pirkštejna se stranou rakouskou o společném sněmu.

V roce 1461 vyplatil panství král Jiří z Poděbrad a zastavil je svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichu a Hynkovi. Ti se ho ale již v 70. letech 15. století vzdali. Majitele se zde často střídali. Patřili mezi ně například Jindřich ze Švamberka a na Zvíkově, Děpold z Lobkovic, císař Ferdinand I. či Vilém Švihovský z Rýzmburka.

Válečné události a časté střídání majitelů však měly nepříznivý vliv na prosperitu panství. Do poloviny 16. století městečko Dobříš zpustlo. Hradu zatím hrozilo zřícení. Od té doby započala zatvrzelá snaha o jeho opravy a zachování.  

V roce 1569 získal celé panství císař Maxmilián II. a snažil se jej zvelebit opětným povýšením Dobříše na městečko, rozšiřováním panství a zpočátku i opravami chátrajícího hradu. Brzy se však ukázalo, že statek není výnosný a jeho nástupce Rudolf II. se roku 1598 rozhodl, že jej prodá. Nová vrchnost přesídlila do dvora v údolí a hrad zůstal ponechaný svému osudu. Až noví majitelé, kterými byli Mansfeldové, jej v roce 1630 opravili.

Naděje na záchranu hradu však navždy zhatil požár, který v roce 1720 celý hrad zničil. Mansfeldové se tehdy rozhodli již hrad neopravovat a proměnit ho v hospodářský areál. Z bývalého královského paláce se stala sýpka stojící dodnes.

Požár však umožnil zrození nádherného zámku, který nechal vybudovat kníže Jindřich Pavel Mansfeld v místech starého dvora západně od hradní ostrožny. Původní plány počítaly se čtyřkřídlým zámkem s ústředním dvorem. Kvůli finančním problémům však vznikla pouze tři křídla, západní část nebyla nikdy dostavěna. Zámek též doplnila nádherná francouzská zahrada.

Současná roková podoba zámku pochází z let 1745 až 1765. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.

Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil zámek až do časů 2. světové války. V roce 1942 jej zabavili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů.

Původním majitelům se zámek vrátil v roce 1998. Od té doby je zpřístupněn veřejnosti. Avšak bývalý hrad Vargoč se následně dostal do jiných soukromých rukou. Bez nákladné a rozsáhlé rekonstrukce zůstává uzavřený bez šťastnějších vyhlídek na budoucnost.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Zámek Dobříš architektura

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 32 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

Zdroj: David Holub

Další zprávy