Zámek Dobříš se nachází ve stejnojmenném městě již od Prahy. Ač to tak dnes již nevypadá, kdysi zde stávala dvě vrchnostenská sídla. Ovšem starší z nich, hrad Vargoč, postihl zničující požár. Ten tak navždy ukončil zatvrzelou snahu o jeho záchranu. Hrad byl opuštěn a umožnil vznik nádherného zámku se zahradami a parkem v jeho podhradí.
Předchůdcem dnešního zámku byl hrad zvaný Vargač. Nestával v místech zámku, ale východním směrem na nevysoké, avšak dominantní ostrožně nad soutokem Sychrovského a Trnovského potoka. Některé prameny o lokalitě hovoří již v polovině 13. století, kdy zde nejspíše stával dvorec, coby správní a rezidenční objekt zdejšího královského statku. Pobývat zde měl už král Václav I. Již záhy se ovšem okolí dostává do majetku Rožmberků a následně Štěpána z Tetína.
K vybudování hradu Vargač došlo až během první poloviny 14. století, kdy se území dostalo zpět do královského majetku. Jedno se o strategický bod, jelikož odsud bylo možné kontrolovat dálkové obchodní cesty, mimo jiné též slavnou Zlatou stezku.
Otázkou zůstává, zda hrad vystavěl král Jan Lucemburský či jeho syn, markrabě Karel, později známý jako král a císař Karel IV. Každopádně četné pobyty na zdejším hradě souvisí až Karlem IV. a následně jeho synem Václavem IV., kteří patřili mezi milovníky lovu a kterým zdejší lesnatý kraj poskytoval neomezené množství loveckého vyžití.
Jak přesně hrad vypadal, nelze bez archeologického výzkumu říci. Je pravděpodobné, že již tehdy hrad chránila soustava rybníků, které se v údolí pod hradní ostrožnou nachází dodnes. Neposkytovaly jen obranu, ale též například pravidelný přísun čerstvých ryb. Hradní areál zaujímal jižní část ostrožny. Od zbytku byl na severu vymezen širokým příkopem a valem. Ze zástavby původního hradu se částečně dochovaly dvě budovy: menší stavba označovaná jako purkrabství a v zadní nejchráněnější části hlavní palác.
Nový hrad se stal sídlem úřadu královského lovčího. Potřeby hradu zajišťovala soustava služebných manství.
Původní vesnice v podhradí se brzy stala městečkem, které však v husitských válkách trpělo častými průtahy vojsk. Snad již roku 1421 byl hrad dobyt a později se dostal do majetku husitských hejtmanů. V roce 1444 se zde konala porada strany Hynka Ptáčka z Pirkštejna se stranou rakouskou o společném sněmu.
V roce 1461 vyplatil panství král Jiří z Poděbrad a zastavil je svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichu a Hynkovi. Ti se ho ale již v 70. letech 15. století vzdali. Majitele se zde často střídali. Patřili mezi ně například Jindřich ze Švamberka a na Zvíkově, Děpold z Lobkovic, císař Ferdinand I. či Vilém Švihovský z Rýzmburka.
Válečné události a časté střídání majitelů však měly nepříznivý vliv na prosperitu panství. Do poloviny 16. století městečko Dobříš zpustlo. Hradu zatím hrozilo zřícení. Od té doby započala zatvrzelá snaha o jeho opravy a zachování.
V roce 1569 získal celé panství císař Maxmilián II. a snažil se jej zvelebit opětným povýšením Dobříše na městečko, rozšiřováním panství a zpočátku i opravami chátrajícího hradu. Brzy se však ukázalo, že statek není výnosný a jeho nástupce Rudolf II. se roku 1598 rozhodl, že jej prodá. Nová vrchnost přesídlila do dvora v údolí a hrad zůstal ponechaný svému osudu. Až noví majitelé, kterými byli Mansfeldové, jej v roce 1630 opravili.
Naděje na záchranu hradu však navždy zhatil požár, který v roce 1720 celý hrad zničil. Mansfeldové se tehdy rozhodli již hrad neopravovat a proměnit ho v hospodářský areál. Z bývalého královského paláce se stala sýpka stojící dodnes.
Požár však umožnil zrození nádherného zámku, který nechal vybudovat kníže Jindřich Pavel Mansfeld v místech starého dvora západně od hradní ostrožny. Původní plány počítaly se čtyřkřídlým zámkem s ústředním dvorem. Kvůli finančním problémům však vznikla pouze tři křídla, západní část nebyla nikdy dostavěna. Zámek též doplnila nádherná francouzská zahrada.
Současná roková podoba zámku pochází z let 1745 až 1765. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.
Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil zámek až do časů 2. světové války. V roce 1942 jej zabavili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů.
Původním majitelům se zámek vrátil v roce 1998. Od té doby je zpřístupněn veřejnosti. Avšak bývalý hrad Vargoč se následně dostal do jiných soukromých rukou. Bez nákladné a rozsáhlé rekonstrukce zůstává uzavřený bez šťastnějších vyhlídek na budoucnost.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Zámek Dobříš , architektura
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 32 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 52 minutami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 1 hodinou
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 3 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.
Zdroj: David Holub