Zámek Dobříš se nachází ve stejnojmenném městě již od Prahy. Ač to tak dnes již nevypadá, kdysi zde stávala dvě vrchnostenská sídla. Ovšem starší z nich, hrad Vargoč, postihl zničující požár. Ten tak navždy ukončil zatvrzelou snahu o jeho záchranu. Hrad byl opuštěn a umožnil vznik nádherného zámku se zahradami a parkem v jeho podhradí.
Předchůdcem dnešního zámku byl hrad zvaný Vargač. Nestával v místech zámku, ale východním směrem na nevysoké, avšak dominantní ostrožně nad soutokem Sychrovského a Trnovského potoka. Některé prameny o lokalitě hovoří již v polovině 13. století, kdy zde nejspíše stával dvorec, coby správní a rezidenční objekt zdejšího královského statku. Pobývat zde měl už král Václav I. Již záhy se ovšem okolí dostává do majetku Rožmberků a následně Štěpána z Tetína.
K vybudování hradu Vargač došlo až během první poloviny 14. století, kdy se území dostalo zpět do královského majetku. Jedno se o strategický bod, jelikož odsud bylo možné kontrolovat dálkové obchodní cesty, mimo jiné též slavnou Zlatou stezku.
Otázkou zůstává, zda hrad vystavěl král Jan Lucemburský či jeho syn, markrabě Karel, později známý jako král a císař Karel IV. Každopádně četné pobyty na zdejším hradě souvisí až Karlem IV. a následně jeho synem Václavem IV., kteří patřili mezi milovníky lovu a kterým zdejší lesnatý kraj poskytoval neomezené množství loveckého vyžití.
Jak přesně hrad vypadal, nelze bez archeologického výzkumu říci. Je pravděpodobné, že již tehdy hrad chránila soustava rybníků, které se v údolí pod hradní ostrožnou nachází dodnes. Neposkytovaly jen obranu, ale též například pravidelný přísun čerstvých ryb. Hradní areál zaujímal jižní část ostrožny. Od zbytku byl na severu vymezen širokým příkopem a valem. Ze zástavby původního hradu se částečně dochovaly dvě budovy: menší stavba označovaná jako purkrabství a v zadní nejchráněnější části hlavní palác.
Nový hrad se stal sídlem úřadu královského lovčího. Potřeby hradu zajišťovala soustava služebných manství.
Původní vesnice v podhradí se brzy stala městečkem, které však v husitských válkách trpělo častými průtahy vojsk. Snad již roku 1421 byl hrad dobyt a později se dostal do majetku husitských hejtmanů. V roce 1444 se zde konala porada strany Hynka Ptáčka z Pirkštejna se stranou rakouskou o společném sněmu.
V roce 1461 vyplatil panství král Jiří z Poděbrad a zastavil je svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichu a Hynkovi. Ti se ho ale již v 70. letech 15. století vzdali. Majitele se zde často střídali. Patřili mezi ně například Jindřich ze Švamberka a na Zvíkově, Děpold z Lobkovic, císař Ferdinand I. či Vilém Švihovský z Rýzmburka.
Válečné události a časté střídání majitelů však měly nepříznivý vliv na prosperitu panství. Do poloviny 16. století městečko Dobříš zpustlo. Hradu zatím hrozilo zřícení. Od té doby započala zatvrzelá snaha o jeho opravy a zachování.
V roce 1569 získal celé panství císař Maxmilián II. a snažil se jej zvelebit opětným povýšením Dobříše na městečko, rozšiřováním panství a zpočátku i opravami chátrajícího hradu. Brzy se však ukázalo, že statek není výnosný a jeho nástupce Rudolf II. se roku 1598 rozhodl, že jej prodá. Nová vrchnost přesídlila do dvora v údolí a hrad zůstal ponechaný svému osudu. Až noví majitelé, kterými byli Mansfeldové, jej v roce 1630 opravili.
Naděje na záchranu hradu však navždy zhatil požár, který v roce 1720 celý hrad zničil. Mansfeldové se tehdy rozhodli již hrad neopravovat a proměnit ho v hospodářský areál. Z bývalého královského paláce se stala sýpka stojící dodnes.
Požár však umožnil zrození nádherného zámku, který nechal vybudovat kníže Jindřich Pavel Mansfeld v místech starého dvora západně od hradní ostrožny. Původní plány počítaly se čtyřkřídlým zámkem s ústředním dvorem. Kvůli finančním problémům však vznikla pouze tři křídla, západní část nebyla nikdy dostavěna. Zámek též doplnila nádherná francouzská zahrada.
Současná roková podoba zámku pochází z let 1745 až 1765. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.
Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil zámek až do časů 2. světové války. V roce 1942 jej zabavili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů.
Původním majitelům se zámek vrátil v roce 1998. Od té doby je zpřístupněn veřejnosti. Avšak bývalý hrad Vargoč se následně dostal do jiných soukromých rukou. Bez nákladné a rozsáhlé rekonstrukce zůstává uzavřený bez šťastnějších vyhlídek na budoucnost.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Zámek Dobříš , architektura
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 3 minutami
VIDEO: Londýnem se prohánělo několik splašených zakrvácených koní. Na místě jsou zranění lidé
před 6 minutami
Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou
před 34 minutami
Putinův věrný sluha suspendoval kněze, který vedl mši za Navalného
před 41 minutami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 51 minutami
Rozhodnuto: Řecko předá systém Patriot Ukrajině. USA jim zaručily bezpečnost a kompenzaci
před 1 hodinou
Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu
před 1 hodinou
Černochová jmenuje nového šéfa vojenské rozvědky. Berouna střídá Bartovský
před 2 hodinami
Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu
před 3 hodinami
Meningokok v Česku zabil malého chlapce. Experti zdůrazňují význam očkování
před 3 hodinami
Počasí: Česko čekají ještě dvě mrazivé noci, upozornili meteorologové
před 4 hodinami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 5 hodinami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 5 hodinami
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 5 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 6 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 6 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 7 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Během své návštěvy Varšavy ujistil šéf NATO Jens Stoltenberg, že Severoatlantická aliance nemá v plánu rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích.
Zdroj: Radek Novotný