Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.
První písemná zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy se jako svědek na listině pro klášter v Oslavanech podepsal Budiš, člen rodu z Lomnice, užívaje poprvé predikátu z Náměště. Historici však zjistili, že je daná listina falzem z let 1267 - 1275. Kamenný hrad tak vznikl nejspíše až kolem či po roce 1250. Ovšem osídlení lokality zřejmě spadá již do průběhu 1. poloviny 13. století. Úkolem hradu bylo mimo jiné chránit důležitý brod přes řeku Oslavu. Z jeho gotické podoby se dodnes dochovala jen válcová věž, zbytky hradního paláce a hradebního opevnění.
Členové meziříčské větve rodu pánů z Lomnice byli vlastníky náměšťského hradu až do konce 14. století, kdy v roce 1399 uzavřel Jindřich se svým příbuzným Lackem z Kravař dohodu, podle níž přešlo náměšťské i meziříčské zboží do majetku pánů z Kravař. V jejich majetku byl hrad až do roku 1439, aby se následně přes několik majetkových změn dostal zpět do rukou pánů z Lomnice.
Ty už ovšem hrad vlastnili jen krátce. Sňatkem Libuše, dcery Jana z Lomnice a na Náměšti, s Bedřichem ze Žerotína přešlo panství do vlastnictví tohoto předního moravského rodu pánů ze Žerotína, za jejichž časů zažíval hrad, později zámek, své další zlaté období. V této době se Náměšť stává významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě, zároveň dochází k výraznému ekonomickému rozvoji okolí. Byli to právě Žerotínové, kteří se zasloužili o přestavbu náměšťského hradu na rozsáhlý renesanční zámek. Mezi jeho majitele patřil například slavný Karel starší ze Žerotína, významná osoba období stavovského povstání. Karel byl však po Bílé hoře nucen své panství prodat.
Novým majitelem se tak stal slavný generál Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1629 postoupil zámek spolu s panstvím Werdenberkům. Z nich na počátku 18. století proslul krutým útiskem poddaných Jan Filip Werdenberk. Za jejich časů vznikla na zámku například zámecká kaple. Po vymření rodu Werdenberků a několika změnách majitele, koupil v roce 1752 náměšťský zámek s panstvím i s připojenými statky Bedřich Vilém z Haugwitz a Biskupic, rádce a mincmistr císařovny Marie Terezie.
Za nových majitelů došlo především k bourání fortifikačních částí bývalého hradu, jako byly hradby a bašty. Též došlo ke zrušení předhradí s mohutnými věžemi, z nichž zůstala nadále jen hranolová renesanční bašta. Současně byly zasypány dosavadní příkopy a nově upraveno nejbližší okolí zámku, postaven nový most s charakteristickými barokními plastikami a zřízen zámecký park. Objekt tak zcela ztratil svůj původní pevnostní charakter a naopak získal vzhled výstavné a pohodlné rezidence.
V majetku rodu Haugwitzů zůstal náměšťský zámek spolu s velkostatkem až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Pro zámek tak nastalo poslední šťastnější období, které však mělo charakter jen posledního blyštivého záblesku. Náměšťský zámek si totiž vyhlédl československý prezident Edvard Beneš a učinil z něj své letní sídlo na Moravě. Obnova komplexu byla zahájena v roce 1946, ale vlivem politických událostí v roce 1948 nebyla dokončena. Mezi nejvýznamnější adaptační zásahy v případě hlavní zámecké budovy patří obnova sgrafitových omítek hlavního vnitřního zámeckého nádvoří a vnějšího jižního a západního zámeckého průčelí. Součástí byla i modernizace zámku pro co největší pohodlí hlavy státu, kdy zde byla například zřízena kuchyně odpovídající nejvyšším soudobým požadavkům. Upraveny byly zejména reprezentační prostory v prvním patře. Tyto zásahy nebyly vždy zcela šťastné. Z hlediska památkové péče se jednalo až o nepřípustné kroky, kdy například v některých místnostech bylo zcela vytrháno dřevěné obložení stěn. Ze zámku tak byly místy doslova vyrvány kusy interiérové umělecké historie.
Přitom se jednalo s nadsázkou řečeno jen o pouhý manýr, jelikož z československých prezidentů zde pobýval pouze Edvard Beneš, a to dvakrát. Poprvé šestnáct dnů v červenci 1946 a podruhé sedmnáct dnů v červnu 1947. O dva roky později, v roce 1949, byl zámek zpřístupněn veřejnosti, která jej může v návštěvních hodinách obdivovat i dnes.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , Československo , prezident čr , Edvard Beneš
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný