Klášter Louňovice: Smutná připomínka husitských válek. Na jeho zkáze se podílel i Žižka

Nevelká obec Louňovice pod Blaníkem se nachází ve Středočeském kraji jižně od Vlašimi. Již pod staletí leží ve stínu pod památnou horou Blaník nad břehy řeky Blanice. Ač patří mezi méně známé lokace, ve středověku patřila k nejdůležitějším v okolí. Místní klášter se stal nejen výchozím bodem kolonizace zdejšího kraje, ale i centrem vzdělanosti a umění.

Nejstarší dějiny městyse Louňovice pod Blaníkem, který leží na jihu benešovského okresu, jsou úzce spojeny s osudy ženského premonstrátského kláštera. Dnes bychom však pozůstatky kláštera hledali jen velice těžce. Během husitských válek byl vypálen a zřejmě z větší části zničen.

V historických dokumentech lze nalézt jméno obce pod názvem Lúňovice či Lunovice. Podle starších badatelů se toto pojmenování odvozuje od situování obce mezi dvěma vrchy, konkrétně Malým a Velkým Blaníkem, tedy v jejich lůně. Názvy dominantních vrchů, stejně jako řeky – Blanice, poukazuje na to, že v okolí bývaly blata, tedy různé podmáčené louky a mokřady.

Archeologické nálezy v blízkém okolí podél řeky Blanice ukazují osídlení již v pozdní době hradištní. Že bývala řeka Blanice důležitou spojnicí mezi středními a jižními Čechami, podél níž vedla obchodní stezka, lze soudit podle existence starších osad a hradišť, jako bylo například Hradiště u Vlašimi či Chýnov.

K významnější kolonizaci oblasti Podblanicka, tedy okolí obou Blaníků, začíná až během 2. poloviny 12. století. Hlavní podíl na tom měl nově vzniklý louňovický klášter, který byl založen premonstráty v roce 1149. Stalo se tak ve stejném roce, kdy se premonstráti usadili v želivském klášteře, který byl s louňovickým do jisté míry spřízněn. Louňovický klášter totiž vznikl na přání želivského opata Gotšalka. Zakladatelem byl řádový bratr a lékař Jindřich.

Klášter byl osazen premonstrátkami z německého Dünnewaldu a později k nim přibyly i řeholnice českého původu. Brány kláštera byly otevřeny svobodným dívkám šlechtického původu, které se chtěly stát řádovými sestrami. Prvním představeným v Louňovicích byl opatem Gotšalkem jmenován převor Petr. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v Jarlochově kronice.

Klášter sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka. Během příštích staletí byla díky němu kolonizována a značně zkultivována poměrně rozsáhlá oblast. V těsném sousedství kláštera již na počátku vznikla osada, napojená nejspíše nejen na klášter, ale též na zmiňovanou dálkovou cestu. Klášter se též zasloužil o založení několika dvorů a osad v okolí, které často dozdobily sakrální stavby v podobě románských kostelů, respektive rotund. Nejkrásnější a nejzachovalejší jsou dodnes například v Libouni či v Pravoníně.

Zkáza pro vzkvétající louňovický klášter přišla v období husitských válek. Již na jejích počátku byl v roce 1420 dobyt a vypleněn. Na jeho zkáze se podílel i slavný husitský vojevůdce Jan Žižka. Louňovice následně připadly Táboru. Jaké byly osudy samotného kláštera, není jasné. Je ovšem možné, že jeho areál byl částečně využit jako refugium, tedy malá lokální pevnost.

V majetku města Tábor byly Louňovice až do roku 1547, kdy o ně táborští přišli konfiskací majetku Ferdinandem I. jako následek jejich nezdařeného odboje. Ve druhé polovině 16. století se Louňovice dostávají do šlechtického majetku, konkrétně rodu Skuhrovských. První z nových pánů, Oldřich, nechal nejspíše v místech bývalého klášterního probošství vystavět své sídlo v podobě pozdně gotické tvrze. Jeho nástupci pak nechali počátkem 17. století tvrz přestavět na zámek se čtyřmi nárožními věžemi. V této podobě se zámek v základní podobě dochoval dodnes.

Je zřejmé, že tehdy bylo využito stavebního materiálu ze zaniklého kláštera, který postupně rozebírali též místní pro stavbu svých domů. Podoba kláštera tak není známa. Písemné zprávy o podobě konventu jsou velmi stručné. Na jejich základě lze konstatovat, že jádro kanonie s kostelem Panny Marie a konventem ohrazené klausurní zdí bylo odděleno od budovy probošství. U západní brány do areálu kanonie stával farní kostel sv. Václava. Vznikl snad až v první polovině 14. století, neboť pod ním byly archeologicky zjištěny starší objekty a hroby a je zřejmě totožný s dnešním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na náměstí naproti zámku.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie klášter architektura Církev

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy