V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.
Tyfus se do Malé pevnosti v Terezíně dostal spolu s vězni, kteří sem byli převezeni z táborů zabraných Rudou armádou na konci dubna 1945. Tak do terezínského tábora putovalo více než deset tisíc lidí, z nichž každý člověk měl nějaký zdravotní problém. Nemoci se začaly mezi vězni rychle šířit, nejinak tomu bylo v případě tyfu.
Skvrnitý tyfus, který Terezín zasáhl, dostal své pojmenování podle typického projevu – vyrážky. Ta se objevuje především v oblasti hrudníku, doprovází ji také horečka, zimnice a bolesti celého těla, tedy příznaky podobné chřipce. Tyfus je způsoben bakterií, kterou mezi vězni v internačním táboře přenášeli hlavně parazité, blechy nebo vši. Nemoc se léčí antibiotiky, ta však tehdy nebyla dostupná a zdravotní péče ve válečných letech zdaleka nedostačovala potřebám civilního obyvatelstva, natož pak vězňů.
Dne 24. dubna 1945 vězeňský lékař nahlásil prvního pacienta nakaženého skvrnitým tyfem v terezínské Malé pevnosti. Všichni zdravotníci si hned uvědomovali vážnost situace a vysoké riziko nákazy mezi vězni v nehygienických podmínkách, proto doporučili veliteli tábora, aby zavedl jistá opatření ve snaze zabránit šíření vysoce infekčního onemocnění. Rady lékařů však byly ignorovány, a tak nemocných vězňů rychle přibývalo. Teprve 2. května začal situaci řešit Mezinárodní červený kříž a o dva dny později se do akce zapojili českoslovenští doktoři, kteří se snažili zachránit co nejvíce životů. Když Terezín 8. května osvobodila Rudá armáda, museli se její členové začít také okamžitě starat o stovky nemocných.
Výsledkem záchranné akce bylo zřízení pěti polních nemocnic, kde kromě vzdělaných lékařů a školených zdravotních sester pomáhalo také mnoho studentek ošetřovatelské školy i dobrovolníků. Mezi ně patřila třeba herečka Nataša Gollová, která se zde nemocí sama nakazila a málem na ní zemřela. Někteří zdravotníci takové štěstí neměli a onemocnění podlehli.
Mezi ně patřila například studentka ošetřovatelské školy na pražské Bulovce jménem Božena Jandlová, které všichni říkali Bobina. Po absolvování školy (závěrečné zkoušky složila v polní nemocnici terezínského tábora) chtěla vystudovat medicínu, to však už nemohla. Tyfus jí vzal život v pouhých dvaceti letech dne 17. června 1945. Podle dochovaných zpráv i nemocná a vyčerpaná vysokými horečkami, zimnicí a svalovými křečemi pečovala obětavě o pacienty. Ke konci života se o Boženu staraly její spolužačky a kamarádky, které se také nemocí nakazily, avšak přežily.
Z obětí epidemie tyfu v Terezíně stojí za zmínku také František Bidlo, kreslíř a ilustrátor. I přesto, že pocházel z velmi chudých poměrů a nedostalo se mu kvalitního vzdělání, díky svému výtvarnému nadání a pozdějším známostem se mohl naplno věnovat umělecké kariéře. Zprvu působil jako karikaturista, později se živil navrhováním plakátů a ilustrací knih. Svými kresbami doplnil například básně Vítězslava Nezvala nebo Jaroslava Seiferta. Tento básník se také zmínil o posledních dnech života umělce:
„Před koncem války, kdy už nebylo pochyby, jak válka dopadne, František vykládal v restauraci U Procházků na dnešním Mírovém náměstí, co bude s Hitlerem, až válka skončí. Jeden z přítomných byl udavač a Bidlo v půli ledna byl předvolán na gestapo. Už se nevrátil a už jsme ho nikdy nespatřili. Odvezli ho do Terezína. Na samém konci války onemocněl pak tyfem a difterií. Když vyřazovali nemocné vězně a vraždili je, František ze všech sil se pokoušel povstat ze svého prkna a dělat zdravého…Bidlův bratr, vysoký úředník ministerstva železnic, vymohl si v posledních dnech na gestapu, že může převésti svého nemocného bratra z Terezína na Bulovku…a tam Bidlo zemřel, právě 9. května, v krásný májový den, kdy do Prahy dojela sovětská vojska a město jásalo.“
Odhady počtu obětí epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně se pohybují kolem čísla 1 500. Během května 1945 se podařilo nemoc téměř vymýtit, několik případů se objevilo ještě během června.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , epidemie , tyfus , koncentrační tábor Terezín
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák