Kyjev je město s dlouhou historií, během které zažilo slávu i pád. Několikrát bylo ve svých dějinách dobýváno, vždy se však vzpamatovalo.
Kyjev, hlavní město Ukrajiny, patří mezi největší a nejstarší evropské metropole. Prokazatelně bylo toto místo osídleno již v 5. a 6. století, a to slovanským obyvatelstvem, po kterém se dochovaly hmotné prameny. Slovanskou kulturu dokládají archeologické nálezy pozůstatků polozahloubených obydlí nebo opevněných hradišť, v ruce vyráběných keramických nádob či mincí. První písemná zmínka o Kyjevě pochází z pera mnicha a kronikáře Nestora, který někdy na začátku 12. století sepsal Povesť vremennych let, tedy Pověst dávných let. Toto dílo do češtiny přeložil již Karel Jaromír Erben v roce 1867. Autor v něm kromě vylíčení biblických událostí popsal boje mezi kmeny, které vyústily po polovině 9. století vznikem Kyjevské Rusi. Prostor je zde také věnován první dynastii tohoto státního celku, Rurikovcům, kteří vládli až do konce 16. století.
Jedním z nejvýznamnějších vládců Kyjevské Rusi z rodu Rurikovců byl Jaroslav I. Moudrý, za jehož panování země politicky i kulturně vzkvétala. Panovníkovi se podařilo upevnit hranice státu, město Kyjev zvětšil a velmi dobře opevnil. Zasloužil se také o šíření křesťanství a nechal vybudovat několik církevních staveb v byzantském stylu, například chrám svaté Žofie v Kyjevě. Po smrti Jaroslava se státní útvar rozdrobil na několik samosprávných celků a sláva i význam Kyjeva postupně upadaly. Město navíc ohrožovaly nájezdy kočovných kmenů i boje mezi jednotlivými členy rodu Rurikovců. V padesátých letech 12. století Kyjev obsadil kníže Jurij Dolgorukij, který se tak stal kyjevským velkoknížetem. Za jeho syna a nástupce Andreje pak došlo roku 1169 k dalšímu velkému dobývání města. Tímto rokem je také datován zánik Kyjevské Rusi.
Další ránu Kyjev utrpěl v roce 1240, kdy ho poničil vpád Mongolů. Ti zde pozabíjeli mnoho lidí, část obyvatel odvlekli do otroctví. Vojskem nezůstaly ušetřeny ani významné architektonické památky.
V 60. letech 14. století se Kyjev stal součástí Velkého knížectví litevského, později Polsko-litevské unie. V polovině 17. století na území celé Ukrajiny probíhala řada kozáckých povstání, která roku 1648 zahájil Bohdan Chmelnický jako odpor proti polské vládě. Povstání vedené tímto mužem bylo mimo jiné spojeno s rozsáhlými zásahy proti židovskému obyvatelstvu. To bylo odsouzeno k vyvražďování, přičemž kozáci přistupovali ke krutým způsobům smrti, jako je narážení na kůl nebo upalování na hranici. Mnoho Židů tehdy před masakry uteklo i do českých zemí. Kozáci se setkali s neúspěchem a po jejich porážce celá Ukrajina upadala a dostala se pod nadvládu Ruska.
Po Říjnové revoluci v roce 1917 vznikla nezávislá Ukrajina, kterou si však po dvou letech konfliktů podmanilo opět Rusko. Boje se znovu nevyhnuly ani Kyjevu. Město bylo pak v moderních dějinách poničeno zejména za druhé světové války v srpnu roku 1941 během tzv. kyjevské obranné operace, kdy sovětská armáda utrpěla zdrcující porážku a ztratila více než 700 tisíc mužů! Operace měla ze strany německých jednotek SS navíc ještě další tragickou dohru v podobě jednoho z nejhorších válečných zločinů v dějinách. Nedaleko Kyjeva bylo hromadně povražděno přes 33 tisíc místních Židů. Zdevastované město se podařilo osvobodit počátkem ledna roku 1943. Na této akci se podílela také československá armáda.
Po rozpadu Sovětského svazu se Kyjev na konci roku 1991 stal zase hlavním městem nezávislého ukrajinského sátu. Nepokoje se mu však nadále nevyhýbají.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
před 53 minutami
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
před 1 hodinou
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 2 hodinami
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 3 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 3 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 3 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 4 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 5 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 5 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 6 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 6 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 6 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 7 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 7 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 7 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 8 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 8 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 8 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 9 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák