Dne 27. června 1950, tedy před 70 lety, byla popravena Milada Horáková. O samotném vykonstruovaném procesu bylo napsáno a řečeno mnoho. Osobnost Milady Horákové také neupadla v zapomnění - do dějin se zapsala například svým bojem za práva žen i proti nacismu.
Již během studia práv se Milada Horáková začala zabývat tzv. ženskou otázkou, tedy problematikou emancipace žen. Roku 1925 stála u zrodu právnické sekce Sdružení akademicky vzdělaných žen a stala se členkou Ženské národní rady. V čele zmíněné Ženské národní rady stála Františka Plamínková, jedna z nejvýznamnějších osobností ženského emancipačního hnutí u nás, která Horákové byla vzorem, a to nejen v boji za práva žen, ale také v boji proti nacismu. Františka Plamínková dokonce po obsazení pohraničí neváhala napsat dopis Adolfu Hitlerovi: „Jako poctivý demokrat považuji, pane kancléři, za svoji povinnost říci Vám s pevným přesvědčením, že proti vojenské převaze vždy nakonec „Pravda zvítězí“.“ Za svůj boj proti nacismu nakonec Plamínková zaplatila životem – dne 30. června 1942 byla gestapem popravena.
Milada Horáková prosazovala rovnoprávnost žen s muži, zároveň nechtěla ženám zabraňovat v plnohodnotném rodinném životě. Ženám zkrátka chtěla dopřát svobodnou volbu své seberealizace, zároveň upozorňovala na nutnost státní sociální podpory: „Nechť žena jde za zaměstnáním z vlastního rozhodnutí, z potřeby seberealizace a nikoli jen proto, aby muži pomáhala uživit rodinu. Chce-li se žena úloze mateřské věnovat zcela, pak je nezbytné ji sociálně a právně zabezpečit.“
Horáková také zdůrazňovala požadavek, aby ženy i muži dostávali za stejnou práci shodné finanční ohodnocení. Během svého působení v Ženské národní radě se aktivně zapojovala v odborech Žena v zákonech a veřejných řádech nebo Matka a dítě, kdy se snažila o prosazení práv svobodných matek a nemanželských dětí, stejně tak o prosazení nároku na výživné pro děti i jejich rozvedené matky. Stala se také předsedkyní Výboru pro volební právo žen a vypracovala pozměňovací návrh zákona o výživném. Jako jednatelka Ženské národní rady se po boku Františky Plamínkové účastnila celé řady přednášek a konferencí, kdy zdůrazňovala slova Tomáš Garrigua Masaryka, že se nejedná pouze o „otázku ženskou, ale lidskou“.
Stejně jako předsedkyně Ženské národní rady Františka Plamínková, tak i Milada Horáková se postavila do boje proti nacismu. Roku 1939 se i se svým manželem aktivně zapojila do domácího odboje. V tomto směru byla Horáková aktivní zejména v oblasti zpravodajské činnosti, kdy využívala i kontaktů získaných v Ženské národní radě. Bývalé členky také přiměla k zapojení do ilegálního odboje, a vznikly tak jakési regionální základny ženského odboje. Tato spolupráce s Ženskou národní radou nakonec vedla k zatčení manželů gestapem v létě roku 1940. Horáková tehdy putovala do věznice na pražském Pankráci, kde byla vyslýchána i za použití násilí. Následně byla přesunuta do Terezína, tam pomáhala na ošetřovně. Svým spoluvězenkyním dodávala odvahu, když říkala: „Já myslím, že máme-li na tomto světě co říci, že se domů vrátíme.“
V Terezíně strávila Horáková dva roky. V říjnu 1944 byla odsouzena k osmi letům vězení v Mnichově, ačkoliv původně byl navrhován trest smrti. Před tou tehdy unikla a později byla i se svým manželem osvobozena. K trestu smrti ji neodsoudili nacisté, ale nakonec komunisté. Popravena byla před 70 lety, dne 27. června 1950.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Milada Horáková , politický proces , emancipace , feminismus
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 41 minutami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 45 minutami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 1 hodinou
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 1 hodinou
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 2 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 2 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 3 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 3 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 3 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 4 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 4 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 5 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 5 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 5 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 6 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 6 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 6 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 8 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
Zdroj: Jan Hrabě