Nové korunovační klenoty, které nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. v roce 1346, patřily mezi hlavní symboly českého království. Pro jejich cenu a význam je bylo zapotřebí bezpečně střežit. O místech jejich uchovávání však dodnes panuje spousta nepřesností.
Původní královské korunovační klenoty, tedy korunu, jablko a žezlo, vlastnili a využívali již králové z rodu Přemyslovců. Je možné, že se v jejich časech užívala několikrát upravovaná koruna krále Vratislava II., který získal královský titul pro svou osobu v roce 1085.
Koruna či koruny z časů přemyslovských králů se však do současnosti nezachovaly a ani o nich neexistují žádné písemné zprávy. Jejich podobu tak lze odvozovat jen z vyobrazení na pečetích, mincích, nástěnných malbách, kronikách apod.
Naposledy je přemyslovská koruna zmiňována při korunovaci druhé manželky Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské v roce 1337. Poprvé se zároveň objevuje označení „corona regni Bohemiae“, tedy „koruna Království českého“. Další osudy koruny nejsou známy, stejně jako místo či místa, kromě Pražského hradu, kde byly tyto klenoty uchovávány.
Obecně se předpokládá, že původní korunovační klenoty, především koruna, posloužila Karlu IV. jako inspirace pro tvorbu nové koruny. Je též možné, že původní koruna byla při její výrobě přímo použita. Každopádně nové korunovační klenoty vznikají v roce 1346. Dodnes se z nich dochovala pouze koruna, žezlo a jablko jsou mladší.
Nové korunovační klenoty musely být pochopitelně bezpečně uloženy. Některé klamné teorie tvrdí, že k tomuto účelu nechal Karel IV. vybudovat hrad Karlštejn. Před jeho dokončením pak klenoty uchovával na hradě Zvíkov. To je ovšem fikce. Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV. Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, byl původní účel hradu pozměněn. Karel se jej rozhodl využívat jako klenotnici, prostor pro uschování korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků. Nejednalo se však o české, nýbrž říšské korunovační klenoty.
Karel IV. naopak rozhodl, že české korunovační klenoty nesmějí opustit Prahu, konkrétně Pražský hrad, kde byly uloženy v katedrále sv. Víta. O jejich dočasném umístění na Zvíkově, ani na Karlštejně tak v této době nemůže být řeč.
Rozhodnutí svého otce až později nejspíše porušil král Václav IV., který je přemístil na hrad Karlštejn. Tento krok se všeobecně předpokládá, avšak není o tom žádný záznam. Na Karlštejně korunovační klenoty dlouho nepobyly. Jejich další osudy dramaticky ovlivnila husitská revoluce.
Po smrti svého bratra se ujal moci Zikmund Lucemburský. Ke své korunovaci v roce 1420 nechal klenoty převézt z Karlštejna do Prahy a následně je opět vrátil. Kvůli rostoucímu odporu se však ve stejném roce rozhodl o vyvezení českých i říšských korunovačních klenotů mimo české země, konkrétně do uherského Visegrádu a následně do Norimberka. Tím de facto uchvátil královskou moc a znemožnil husitům korunovat jiného krále.
Až po skončení válek a opětovném uznání za českého krále nechal Zikmund v roce 1436 české korunovační klenoty přivézt zpět do českých zemí, zatímco říšské zůstaly v zahraničí. Česká koruna, žezlo a jablko se tak opět vrátili na hrad Karlštejn. Ani v této době tak není žádný důkaz, že by klenoty byť jen přechodně přebývali na hradě Zvíkov či jiném českém hradě.
Na Karlštejně však klenoty opět nezůstaly dlouho. Brzy po skončení husitských bouří přišla další vlna politických nepokojů. Jednalo se mimo jiné o spor mezi Menhartem z Hradce a stranou Hynce Ptáčka z Pirknštejna a Jiřího z Poděbrad. Menhrat v roce 1448 konvertoval ke katolické víře a z Karlštejna nechal odvézt korunovační klenoty na svůj hrad Velhartice.
Když Jiří z Poděbrad v září roku 1448 dobyl Prahu, zbavil Menharta úřadu nejvyššího purkrabí a nechal ho internovat na svém hradě v Poděbradech. Menhart v Poděbradech těžce onemocněl a krátce po propuštění zemřel v roce 1449. Jeho syn Oldřich poté nařkl Jiřího z Poděbrad, že Menharta nechal otrávit.
Menhartova smrt se stala bezprostřední příčinou k ustavení tzn. Strakonické jednoty v únoru 1449, která pokračovala v odboji proti Jiřímu a jeho přívržencům.
Až v roce 1451 či 1452 se podařilo získat zpět korunovační klenoty z hradu Velhartice a uložit je opět na Karlštejně. Zde zůstaly až do roku 1619.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , České korunovační klenoty , Karel IV. , hrady a zámky
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný