Španělská chřipka bezpochyby omezila každodenní život lidí. Mnohem horším jevem ale bylo omezení zdravotní péče, a to z důvodu pracovní neschopnosti lékařů, nedostatku léčiv či přeplnění nemocnic.
Epidemie španělské chřipky se objevila v tu nejméně vhodnou dobu – ve válečném období. Již samotná válka si vyžádala značné zatížení zdravotního systému. Všeobecně byl nedostatek lékařů, v mnohých městech roli praktických lékařů plnili například oční lékaři, kteří však z důvodu své úzké specializace nemohli poskytovat kvalitní péči. Byly zaznamenány případy, kdy lidé zemřeli jen z toho důvodu, že jim nebyla včas poskytnuta lékařská pomoc. Přetížené lékaře válečným stavem pak navíc zasáhla španělská chřipka, což někde dokonce vedlo ke kolapsu zdravotnictví. Z našeho území pochází třeba zprávy o dlouhých frontách před ordinacemi lékařů. Kvůli náporu pacientů některým doktorům ani nezbýval čas na odpočinek. Kromě ošetření pacientů v ordinaci bylo nutné jezdit za nemocnými také do jejich domovů, a to často několik kilometrů, které byli někteří lékaři nuceni dojít pěšky. Pro zdravotníky totiž v době války nebyly k dispozici automobily. V časopise Venkov se v polovině října 1918, kdy u nás naplno řádila španělská chřipka, psalo: „Lidé jsou nedostatečně živeni, šaceni, nemají tepla při náhlém ochuravění a není lékařů a léků. Pražští lékaři, pokud nejsou na vojně, jsou přetíženi prací a při veškeré ochotě a lidskosti, kterou projevují k trpícím nemocným, nejsou s to všude pomoci.“
Také samotným lékařům se španělská chřipka nevyhýbala. Znám je například případ MUDr. Josefa Weisla z Nové Kdyně, který byl k dispozici svým pacientům i přesto, že byl sám nemocný. Dne 9. října 1918 ordinoval až do noci, pár hodin na to podlehl španělské chřipce. Ve věku 42 let na chorobu zemřel také vyhlášený chirurg a primář nemocnice v Klatovech Bohumil Till. Zákeřná choroba si vyžádala životy několika lékařů v Praze, dále třeba ve Vysokém Mýtě nebo v Opočně.
Spolu s válkou se objevil také nedostatek potravin a léčiv. Léky nebylo často z čeho vyrábět, protože jejich nedílnou součást tvořil třeba nedostatkový cukr, slad nebo líh. Lékárníkům byly také v nedostatečném množství dodávány chemikálie potřebné k výrobě léků. Na trhu chyběly sirupy a pastilky na respirační onemocnění či prostředky užívané při onemocnění plic, což představovalo v době epidemie španělské chřipky vážný problém. Rovněž se nedostávalo léků na tlumení horečky. Situaci na farmaceutickém trhu zhoršovala i panika lidí, kteří si chtěli udělat zásobu léčiv. V tisku se tehdy objevila zpráva: „Lékárníci a drogisté jsou bezradní. Masy berou jejich obchody útokem, stojí ve frontách na dezinfekční prostředky na ochranu proti nakažení, proti ošklivé hrozící a strach vzbuzující nemoci neznámého původu, nazvané pro nedostatek jiných označení španělskou chřipkou.“
Zoufale málo bylo aspirinu, který tehdy patřil k nejpoužívanějším léčivům. Nedostatek zvýšil jeho cenu, v říjnu 1918 vyšla jedna tableta na jednu korunu. Na černém trhu dostávali překupníci ještě vyšší částku. Řada lékáren vyprodala veškeré své zásoby, což boj s nebezpečnou chorobou velmi zkomplikovalo. V Praze navíc došlo k zabavení tohoto léku ze všech lékáren. Aspirin měl být následně přerozdělován lékárnám v hlavním městě, ale také třeba v Ústí nad Labem nebo Vídni. To vyvolalo protesty Pražanů.
Španělská chřipka způsobila také přeplnění nemocnic, ve kterých navíc zdaleka nepostačovaly kapacity personálu. Beznadějnou situaci je možné přiblížit na příkladu Prahy, kde za jediný den bylo ve všeobecné nemocnici hospitalizováno přes osmdesát nemocných španělskou chřipkou! Kvůli této nemoci musely některé ambulance ukončit svou činnost a poskytnout prostor pro nové těžké případy. Nefungovaly proto třeba zubní nebo ušní ambulance, v některých případech dokonce ani porodnice. Těhotným ženám tak někdy nezbylo nic jiného, než se znovu uchýlit k domácím porodům. V nemocnicích byly zakázány návštěvy. Španělská chřipka zdravotní péči v zemi výrazně omezila.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , španělská chřipka , nemoci
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák