Role očkování v boji s infekcemi. Zachraňovalo životy, některé choroby pomohlo vymýtit

Infekční choroby vždy představovaly pro lidstvo hrozbu, zvlášť v případech, kdy se jednalo o choroby smrtelné. Mnoho obětí si vyžádal mor, tyfus, cholera nebo třeba pravé neštovice. Proto bylo potřeba najít lék nebo spolehlivé preventivní opatření. Tím byl objev očkování, které zachraňovalo životy a stalo se účinným prostředkem v boji proti infekčním nemocem. Některé nebezpečné choroby se díky očkování podařilo takřka vymýtit.

Až do 18. století lékaři nevěděli, co infekční choroby způsobuje. Snaha najít původce nemocí neexistovala, léčba byla omezena na pouhé potlačení příznaků. Již v období starověku si však lékaři všimli, že lidé, kteří prodělali určitou chorobu, se jí už podruhé nenakazili. O tomto faktu, tedy vlastně o imunologické paměti, se zmínil již v 5. století před naším letopočtem historik Thukydidés. Všimnout si toho měli i léčitelé ve staré Číně, kteří jsou někdy považováni za objevitele očkování, i když značně primitivního. Z puchýřků pravých neštovic odebírali nemocným sekret, který pak podávali zdravým osobám a ty se údajně danou nemocí nenakazili.

Účinná obrana proti černým neštovicím ve formě očkování se objevila až na konci 18. století a je spojena se jménem Mary Wortleyové-Montaguové. Tato žena se prý seznámila v praxi s tzv. variolizací v Cařihradě, kde trávila čas se svým manželem. Přenos oslabených neštovic ze člověka nemocného na člověka zdravého pak zmíněná žena propagovala v Anglii.

S bezpečnější vakcinací přišel v roce 1796 britský lékař Edward Jenner, který bývá označován za skutečného objevitele očkování. Úspěšně aplikoval kravskou formu neštovic devítiletému chlapci, o očkování následně roku 1798 napsal odborné pojednání. Díky tomu se se způsobem vakcinace seznámili také lékaři v jiných zemích a začali ho uplatňovat v praxi. Očkování proti neštovicím u nás propagovala samotná panovnice Marie Terezie, která nechala vakcínu aplikovat i svým dětem. Na počátku 19. století na důležitost očkování upozorňovali také duchovní – ti psali a rozšiřovali propagační brožurky. Očkování bylo dětem poskytováno zdarma a povinností se stalo až v roce 1919. Protože se pravé neštovice právě díky očkování podařilo takřka vymýtit, povinnost očkování proti této nemoci byla v roce 1980 zrušena.

Během 18. a 19. století se také prohloubil vývoj mikrobiologie a stále častěji se vědci zabývali studiem bakterií a virů, což představovalo předpoklad pro vývoj dnešních vakcín. Za průkopníka ve studiu patogenních mikroorganismů je považován francouzský chemik Louise Pasteur, který mimo jiné zjistil, že nebezpečné bakterie a viry mají své slabiny. Tento fakt byl klíčový pro boj s infekčními onemocněními. Pasteur je tak zakladatelem vědeckého diagnostikování chorob. Díky tomu dokázal objevit vakcínu proti vzteklině, kterou začal pacientům úspěšně aplikovat v roce 1885. Jako první byl očkován malý chlapec, kterého napadl vzteklý pes. Pasteur dítěti svou očkovací látkou zachránil život.

V 19. století se zrodily také vakcíny proti tyfu, choleře a moru. Původce tuberkulózy a cholery objevil německý vědec Robert Koch, za což byl roku 1905 odměněn Nobelovou cenou. Tu získal také bakteriolog a imunolog Emil von Behring, který byl objevitelem očkování proti záškrtu a tetanu roku 1913. První vakcína proti chřipce byla použita roku 1937.

Dnes už je známé očkování proti celé řadě závažných chorob – tetanu, záškrtu, obrně, příušnicím, chřipce nebo třeba žloutence. A právě očkování je tím nejúčinnějším prostředkem, který umožňuje výrazně eliminovat šíření nebezpečných infekčních onemocnění.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie medicína očkování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy