Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Jaké představy měli naši předci o počasí a přírodních jevech? To mohou napovědět staré obyčeje a pověry. V lidovém prostředí se třeba říkalo, že malé bílé obláčky jsou beránci, které pase svatý Petr na obloze. Z některých středočeských regionů pochází prastará víra, že ve velkých tmavých mracích se skrývají zlé čarodějnice a sesílají na zem ničivé kroupy.

Čarodějnice dle lidového přesvědčení měly na svědomí i vichřici. Silný vítr byl prý znamením, že se čarodějnice slétají, aby škodily svému okolí. Také se věřilo, že čarodějnice se ve větru ukrývají, a proto do vzduchu lidé házeli nože ve snaze zlé ženy zabít. Člověk se však musel mít na pozoru, aby ho větrný vír nepohltil – na toho by čarodějnice uvalila kletbu nebo ho usmrtila.

Vichřice beroucí vše, co jí stálo v cestě, bývala na zem údajně sesílána samotným ďáblem. Na Moravě ničivý vítr spojovali se sebevrahy, zejména oběšenci, kteří svým zoufalým činem na kraj přivolali živelnou pohromu. V některých oblastech si lidé zuřící vichřici vykládali jako sebevrahovu duši, která nenalezla po smrti pokoje. Totéž se prý stávalo po popravách zločinců. Zaznamenáno bylo několik případů, kdy po vykonání trestu smrti propukla bouře doprovázená ničivým větrem a krupobitím.

Dlouho se v lidovém prostředí udržela víra, že bouře je vlastně boj Boha se zlými silami. Pokud něco na zemi zapálil blesk, měl tak oheň tyto síly zničit. S věcí poškozenou bleskem se nesmělo žádným způsobem manipulovat, to prý přinášelo smůlu. Proto ani dřevo ze stromu padlého při bouři nemohlo přijít do pece, hrozil by totiž požár domu. V případě, že uhodil blesk do člověka, bylo to vysvětlováno tím, že dotyčný měl v sobě zlého ducha. Blesk k sobě mohl někdo také přivolat tak, že ukazoval na černé mraky, v některých krajích stačilo stát při bouřce na prahu domu nebo míchat mléko na plotně. Spolehlivé ochrany před zasažením bleskem po celý rok bylo možné dosáhnout trojím políbením země a trojím pokřižováním při prvním jarním hromobití. Tato pověra se udržela zejména na Moravě až do minulého století.

Po bouři se lidé často vydávali na místa, kam blesk dopadl, aby posbírali tzv. hromové kameny. Jednalo se prý o zbytky blesků – uhlazené kusy kamenů, často špičaté, které se musely schovat pod střechou, aby bylo stavení ochráněno před úderem blesku. Lidé však tehdy netušili, že nesbírali žádné magické předměty, ale dochované kamenné nástroje z období pravěku. Právě to byly totiž dle etnografů a archeologů ve skutečnosti domnělé hromové kameny.

Naši předci se snažili nepřízni počasí zabránit, třeba modlením nebo zaříkáváním. Zvláštní zaříkávací formule se regionálně lišily, vždy však měly odvrátit krupobití, bouři nebo vichřici. Aby zaříkávání fungovalo, muselo být proneseno bez jediného přeřeknutí, jinak by dotyčného člověka přírodní živly zabily nebo mu poničily všechnu úrodu! Když lidé poznali, že se blíží bouřka, dávali pod krovy koště obrácené smetákem vzhůru nebo sekeru ostřím nahoru, což mělo zachránit úrodu před zničením. Stejný účinek mělo zajistit položení lopat křížem přes sebe v zahradě nebo na poli.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Počasí Příroda pověry

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy