Pomlázka, kraslice nebo beránek. Jaký je původ velikonočních symbolů?

K velikonočním svátkům bezpochyby patří pomlázka, malovaná vajíčka, sladký beránek nebo mazanec. Jaký je původ těchto velikonočních symbolů a jaký mají význam?

Pomlázka

Bez pomlázky si dnes nedovedeme Velikonoce představit. Před více než sto lety si sice český historik a etnograf Čeněk Zíbrt posteskl, že „stopy toho nalezneme pouze na našem venkově. I tam však pomalu pomlázka vyhyne“, pomlázka nicméně zůstala symbolem Velikonoc dodnes.

Ve šlehání dívek pomlázkou o velikonočním pondělí někteří badatelé spatřují jakýsi akt namlouvání. Proto také děvčata za výprask chlapce obdarovávala malovanými vajíčky. Podle etymologů je slovo „pomlázka“ odvozeno od výrazu „omlazení“. Šlehání spleteným proutím tak mělo dívkám zachovat mládí a svěžest. Z pera některých středověkých teologů se však dochovala svědectví o tom, že se lidé o velikonočních svátcích mrskali větvičkami pro připomínku Kristova bičování před smrtí na kříži.

Kraslice

Kraslice, tedy zdobená vajíčka, k Velikonocům neodmyslitelně patří. Dnes se tento zvyk pozvolna vytrácí, dříve však děvčata malovala vajíčka jako odměnu pro koledníky s naprostou samozřejmostí. Každá dívka většinou vytvářela speciální vajíčko pro konkrétního chlapce, na kraslici pak nakreslila nebo napsala milostné poselství. Často používanou barvou při malování kraslic byla červená. Ta představuje barvu lásky, zároveň ale symbolizuje krev Ježíše Krista prolitou za spásu lidí.

Malování vajíček zřejmě patří mezi velmi staré zvyky, dokládají ho archeologické nálezy rozbitých nabarvených vajec již z období starověku. V našich zemích se malovanými geometrickými tvary zdobené skořápky nalezly jako milodary ve středověkých hrobech. Takto pomalovaná vajíčka vkládána mrtvým na poslední cestu souvisela s vírou našich předků v posmrtný život.

O vzniku velikonočních vajíček hovoří několik legend. Podle jedné z nich Panna Marie dala několik vajíček vojákům, kteří měli ukřižovat Ježíše. Tímto darem chtěla zmírnit synovo utrpení. Protože při předávání vajec Marie plakala, její slzy dopadaly na skořápky a proměnily se na nich v barevné ornamenty.

Beránek

Beránek je již tradičním znakem Velikonoc, patří mezi nejstarší a nejčastěji vyobrazované symboly křesťanství. Původ křesťanského beránka lze nalézt v biblickém Starém zákoně. Starozákonní Bůh je popisován jako dobrý pastýř, který vede své stádo oveček, tedy věřící lid. Ve zmíněné části Bible bychom se také dočetli o tom, že nejčastějším obětovaným zvířetem obyvatel Izraele byl právě beránek. Pečené zvíře zase sloužilo jako obřadní jídlo. V Novém zákoně vystupuje beránek coby symbol Ježíše Krista i ztělesnění nevinnosti či poslušnosti. Samotná církev zpočátku nezobrazovala ukřižovaného Krista, toho představoval právě beránek vedle kříže, někdy doplněný svatozáří. Vyobrazení beránka s korouhví odkazuje na zmrtvýchvstání Ježíše.

Dnes se o Velikonocích peče beránek coby moučník ze sladkého těsta, ozdobený šlehačkou nebo třeba čokoládovou polevou. Až do 19. století se však tradičně o velikonočních svátcích připravovala jehněčí pečeně.

Mazanec

Mazanec je tradičním obřadním pečivem, a to jedním z nejstarších. Svým tvarem připomíná chléb, tedy Boží dar. Ten pravý velikonoční mazanec zdobí vyrytý kříž, symbol smrti Ježíše Krista.

Doklady o pečení mazanců pocházejí již z dob středověku, kdy se rozhodně během přípravy nešetřilo surovinami. Do středověkého velikonočního obřadního pečiva se přidávalo velké množství vajec a tvarohu. V 18. století se mazance pekly z tvarohové mouky, a proto se jim někdy říkalo „syrné koláče“. Od počátku svého vzniku mělo být toto pečivo na velikonočním stole v každé rodině i zasytit žaludky chudým a hladovějícím.

Řehtačka

V minulosti se lidové velikonoční svátky neobešly bez dřevěných řehtaček. O Zeleném čtvrtku totiž přestaly vyzvánět kostelní zvony, které dle legendy „odletěly do Říma“. Úlohu zvonů proto zastoupili chlapci s řehtačkami, jejichž hluk měl posloužit místo zvonění. Zvyk vydávání hluku primitivním hudebním nástrojem má svůj původ již v předkřesťanských dobách, kdy naši předci takovýmto způsobem zaháněli zlé síly, které by snad nějakým způsobem mohly zabránit příchodu jara. S křesťanstvím měl zvuk řehtaček o Velikonocích zpočátku symbolizovat zmatek mezi lidem, který zapříčinilo Kristovo ukřižování. Později řehtačky nahrazovaly zvuk zvonů a chlapci s nimi také chodili po vsi koledovat.

Řehtačky si mnohdy vyráběli sami zruční mládenci, někdy se nástroje uchovávaly v rodině po celé generace. V 19. století již byly řehtačky běžně dostupným artiklem na trzích. Zvláštní druh tohoto nástroje představovaly velké hrkače zhotovované pro potřeby kostelů, a to prokazatelně již v 16. století. Zvuk hrkačů lidem ohlašoval začátek bohoslužby.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Velikonoce

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 33 minutami

před 53 minutami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima

Zítra začínají Velikonoce, které má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí pro přelom března a dubna. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ale dnes upozornil, že odhad sobotní maximální teploty nemusí být stoprocentně přesný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy