Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.
Pruští vojáci v našich zemích provizorně přebývali v zabraných domech, ale i ve skladištích, sýpkách nebo klášterech, kde se jich těsnilo mnoho na malém prostoru a ve špatných hygienických podmínkách. Není divu, že se mezi vojsky rozšířila infekční onemocnění, včetně cholery. Ta záhy pronikla i mezi civilní obyvatelstvo. Ve městech i na vesnicích měla cholera rovněž ideální podmínky k šíření, protože v nich tehdy ještě nebyla vybudovaná kanalizace. Splašky a odpadky stále běžně končily na ulici a kontaminovaly vodu. To vše způsobilo, že cholera velmi rychle nabyla epidemického rázu.
Jak se nemoc projevovala? Charakteristické byly prudké průjmy a zvracení doprovázené úpornými bolestmi hlavy následkem dehydratace. Choleru doprovázela také neuhasitelná žízeň a křeče. Naděje na uzdravení byla mizivá, absence antibiotik i vhodných hygienických podmínek vedla tehdy k téměř jisté smrti. Lékaři neznali příčinu onemocnění a ani nevěděli, jak ho léčit. Tehdejší léčebné procedury nebo používané medikamenty neměly takřka žádný účinek. Mnohdy bylo nemocnému a umírajícímu pouze podáváno opium, aby mu ulehčilo od nesnesitelných bolestí.
Někdy však lékaři dovedli nemocné vyléčit. Na začátku září 1866 se v tisku pod titulkem „Nový prostředek proti choleře“ objevila tato zpráva:
„Ve Vratislavi v pruském Slezsku odhodlal se jeden lékař, vida dvě cholerou onemocnělé osoby, že již stuhly a známky života o sobě nedávají, že se pokusí, zdaž by je nepřivedl k životu přidáním teplé lidské krve. Nemocní byli jeden 88letý muž a 24letá žena; jak řečeno, byli již stuhlí, tepny více se nehýbaly a každým okamžikem smrt se očekávala. Řečený lékař pustil oběma nemocným žilou, tak že každému asi libra krve ubylo a tuto krev nahradil jim krví teplou, ze zdravého člověka vzatou, vstříkav jim ji do žil. A ejhle, již v polou stříkání udála se při ženě podivná změna; zmodralý doposud a scvrklý obličej zčervenal, tepny začaly se hýbat, později přišla nemocná zase k sobě a vedlo se jí líp. Rovněž tak při muži, ač u něho změna se nedostavila okamžitě. Kůže mu počala poznenáhlu tepati a ve 12 hodinách přišel i on k sobě. Oba nemocní jsou již tak dalece pozdraveni, že nehrozí jim žádné nebezpečí a nemohou se dost nadiviti tomu, vypravujeli se jim, že jim bylo žilou puštěno a krve přiléváno. Oni ničeho necítili.“
Na choleru umíraly celé rodiny i městské čtvrti, a to i během několika málo dnů. Dobové noviny byly plné zpráv o vymírání domů a rodin, v obci Grygov například zemřelo během pár dní jedenáct lidí v jednom stavení. Nemoc zde tehdy prý přežilo pouze tříleté dítě. Podobných případů bylo více.
Cholera si vyžádala několik obětí i nepřímo, když zoufalí pozůstalí ukončili dobrovolně svůj život. Z konce září 1866 pochází tato zpráva:
„Chudý tkadlec v Dvorci, jenž v poslední době ženu, sestru a dítě cholerou ztratil, byl bolestí tak pohnut, že se pomátl a pak 18. t. m. na půdě svého domu pověsil. Nešťastník byl teprve po několika hodinách nalezen, pročež snahy lékařské jej k životu opět přivésti, byly márny. Zanechal dvě nedospělé děti v nejmizernějších poměrech.“
V dobovém tisku byly zaznamenány také některé zvláštní případy v souvislosti s cholerou, jako například tento:
„V osadě B. při Olomúci zemřela jistá ženská na choleru. Domácí ji přistrojili do rakve a šli vypravit ji pohřeb; nemálo se ale polekali, když přišli domů nazpět a viděli mrtvou v rubáši procházeti se po pokoji. Zástup lidu obklopil dům, strach a hrůza zmocnila se mnohých, a k tomu – cholera. Stav z mrtvých vstalé se ale lepší.“
Na konci srpna 1866 po uzavření příměří od nás začali pruští vojáci pomalu odcházet a s nimi opouštěla naše území i cholerová epidemie. Ta však řádila až do roku 1867 a zahubila v našich zemích více než sto tisíc obyvatel!
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , cholera , epidemie , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 50 minutami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 1 hodinou
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
V Letech na Písecku se v úterý otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Nachází se na místě koncentračního tábora pro Romy, který za protektorátu během druhé světové války nechali vybudovat nacisté.
Zdroj: Jan Hrabě