Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství fascinovaly bájné Homérovy příběhy a brzy zahořel touhou objevit legendární Tróju. A to se mu skutečně podařilo a nesmazatelně se tím zapsal do dějin archeologie. I když tak trochu podvodem.
Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann přišel na svět do chudých poměrů, do rodiny evangelického pastora v německém Neubukowě. Právě jeho otec v něm měl již od dětství probudit zájem o antický svět, když mu vyprávěl Homérovy příběhy o bájné Tróje. Malý Heinrich do světa legend pak ještě častěji unikal po smrti své matky. Ta zemřela, když bylo chlapci pouhých devět let a pastor Schliemann se s touto skutečností vyrovnával popíjením alkoholu, což ještě zhoršilo finanční situaci rodiny. Heinrich proto nemohl vystudovat na žádné z prestižních univerzit, ale po absolvování základního školního vzdělání se měl stát obchodníkem se smíšeným zbožím ve Fürstenbergu.
Schliemann se nakonec vypracoval na účetního, úředníka a výborného obchodníka. Dokázal založit vlastní úspěšnou firmu i vydělat spoustu peněz. Výrazně rozšířil své jmění během tzv. zlaté horečky v Kalifornii, kde nějakou dobu pobýval a podnikal. V průběhu 50. let 19. století se usadil v Petrohradě a patřil zde k nejvýznamnějším obchodníkům. Protože udržoval obchodní styky po celém světě, naučil se hovořit několika jazyky – uměl se prý domluvit celkem třinácti!
Úspěšný podnikatel moc dobře věděl, do čeho investuje své vydělané peníze. Objevit bájnou Tróju bylo jeho snem již odmalička. Sám říkal, že tato touha se v něm zrodila ve věku sedmi let, kdy ho o Vánocích otec podaroval knihou s obrázky trójské války. Ukončil proto obchodní činnost a vrhnul se na studium historie a archeologie, aby si svůj sen opravdu splnil. Dlouho pátral v písemných pramenech po místu, kde by se pozůstatky po legendárním městě mohly nalézat, až nakonec vyrazil do terénu, na návrší Hissarlik. Zde výzkum započal v říjnu 1871, a to poněkud nečestně. Schliemann totiž nebyl sám, kdo se pokoušel starověkou Tróju lokalizovat. Pahorek Hissarlik pár let před ním začal ve snaze nalézt toto město prokopávat Frank Calvert a ke své škodě se s tím Schliemannovi svěřil. Ten se ihned chopil příležitosti a kolegovi ochotně nabídl, že jeho výzkum finančně podpoří. Tuto spolupráci Calvert, kterému už na rozdíl od Schliemanna moc peněz nezbývalo, velmi rád přijal. Ovšem velice brzy se Schliemann na základě odkrývaných situací ujistil, že pravděpodobně na pozůstatky Tróje narazil a rozhodl se přisvojit si veškerou slávu. Při prezentaci výsledků výzkumu veřejnosti proto Calverta nikdy jako spolupracovníka nezmiňoval. A tak se Schliemann zapsal do dějin jako objevitel bájné Tróje, i když vlastně podvodem.
Heinrich Schliemann pak lokalitu zkoumal mnoho let. Jeho nevědecký a necitlivý způsob odkryvu však bohužel mnohdy nenávratně zničil některé starověké stavby i artefakty. Skutečné doklady trójské války objevil až po jeho smrti německý architekt a archeolog Wilhelm Dörpfeld, který výzkum vedl odborněji.
Schliemann, který bezpochyby přinesl světu přelomové archeologické objevy, zemřel dne 26. prosince 1890 v Neapoli na zdravotní komplikace způsobené zánětem středního ucha. Tehdy po Vánocích zkolaboval a byl převezen do nemocnice, ovšem zde ho nikdo neošetřil, protože prý působil velmi zanedbaným dojmem, a lékaři se tak obávali, že za poskytnutou péči nedostanou zaplaceno.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , Archeologie , Heinrich Schliemann
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 1 hodinou
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 2 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 2 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 3 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 3 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 4 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 4 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 5 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 5 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 5 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 6 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 6 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 7 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 7 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 8 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 8 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
V roce 2022 skončila každý den ve světových domácnostech miliarda porcí jídla v odpadkovém koši, oznámila OSN ve středeční zprávě o plýtvání potravinami. Tuto situaci označila za globální tragédii.
Zdroj: Libor Novák