Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství fascinovaly bájné Homérovy příběhy a brzy zahořel touhou objevit legendární Tróju. A to se mu skutečně podařilo a nesmazatelně se tím zapsal do dějin archeologie. I když tak trochu podvodem.

Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann přišel na svět do chudých poměrů, do rodiny evangelického pastora v německém Neubukowě. Právě jeho otec v něm měl již od dětství probudit zájem o antický svět, když mu vyprávěl Homérovy příběhy o bájné Tróje. Malý Heinrich do světa legend pak ještě častěji unikal po smrti své matky. Ta zemřela, když bylo chlapci pouhých devět let a pastor Schliemann se s touto skutečností vyrovnával popíjením alkoholu, což ještě zhoršilo finanční situaci rodiny. Heinrich proto nemohl vystudovat na žádné z prestižních univerzit, ale po absolvování základního školního vzdělání se měl stát obchodníkem se smíšeným zbožím ve Fürstenbergu.

Schliemann se nakonec vypracoval na účetního, úředníka a výborného obchodníka. Dokázal založit vlastní úspěšnou firmu i vydělat spoustu peněz. Výrazně rozšířil své jmění během tzv. zlaté horečky v Kalifornii, kde nějakou dobu pobýval a podnikal. V průběhu 50. let 19. století se usadil v Petrohradě a patřil zde k nejvýznamnějším obchodníkům. Protože udržoval obchodní styky po celém světě, naučil se hovořit několika jazyky – uměl se prý domluvit celkem třinácti!

Úspěšný podnikatel moc dobře věděl, do čeho investuje své vydělané peníze. Objevit bájnou Tróju bylo jeho snem již odmalička. Sám říkal, že tato touha se v něm zrodila ve věku sedmi let, kdy ho o Vánocích otec podaroval knihou s obrázky trójské války. Ukončil proto obchodní činnost a vrhnul se na studium historie a archeologie, aby si svůj sen opravdu splnil. Dlouho pátral v písemných pramenech po místu, kde by se pozůstatky po legendárním městě mohly nalézat, až nakonec vyrazil do terénu, na návrší Hissarlik. Zde výzkum započal v říjnu 1871, a to poněkud nečestně. Schliemann totiž nebyl sám, kdo se pokoušel starověkou Tróju lokalizovat. Pahorek Hissarlik pár let před ním začal ve snaze nalézt toto město prokopávat Frank Calvert a ke své škodě se s tím Schliemannovi svěřil. Ten se ihned chopil příležitosti a kolegovi ochotně nabídl, že jeho výzkum finančně podpoří. Tuto spolupráci Calvert, kterému už na rozdíl od Schliemanna moc peněz nezbývalo, velmi rád přijal. Ovšem velice brzy se Schliemann na základě odkrývaných situací ujistil, že pravděpodobně na pozůstatky Tróje narazil a rozhodl se přisvojit si veškerou slávu. Při prezentaci výsledků výzkumu veřejnosti proto Calverta nikdy jako spolupracovníka nezmiňoval. A tak se Schliemann zapsal do dějin jako objevitel bájné Tróje, i když vlastně podvodem.

Heinrich Schliemann pak lokalitu zkoumal mnoho let. Jeho nevědecký a necitlivý způsob odkryvu však bohužel mnohdy nenávratně zničil některé starověké stavby i artefakty. Skutečné doklady trójské války objevil až po jeho smrti německý architekt a archeolog Wilhelm Dörpfeld, který výzkum vedl odborněji.

Schliemann, který bezpochyby přinesl světu přelomové archeologické objevy, zemřel dne 26. prosince 1890 v Neapoli na zdravotní komplikace způsobené zánětem středního ucha. Tehdy po Vánocích zkolaboval a byl převezen do nemocnice, ovšem zde ho nikdo neošetřil, protože prý působil velmi zanedbaným dojmem, a lékaři se tak obávali, že za poskytnutou péči nedostanou zaplaceno.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Archeologie Heinrich Schliemann

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"

V roce 2022 skončila každý den ve světových domácnostech miliarda porcí jídla v odpadkovém koši, oznámila OSN ve středeční zprávě o plýtvání potravinami. Tuto situaci označila za globální tragédii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy