Před 250 lety se narodil Jean de Carro. Průkopník očkování proti neštovicím žil i v Čechách

Dne 8. srpna 1770, tedy před 250 lety, se narodil významný švýcarský lékař Jean de Carro. Ten se zasloužil o rozšíření očkování proti neštovicím v kontinentální Evropě a značnou část svého života prožil v Čechách, v Karlových Varech. Zde je také pohřben.

Jean de Carro přišel na svět osmého srpnového dne roku 1770 v Ženevě. V tomto městě žil celé dětství, po absolvování místního gymnázia se rozhodl studovat medicínu na univerzitě v Edinburgu, která byla tehdy úrovní lékařského vzdělání vyhlášená. V červnu roku 1793 zde studium úspěšně dokončil a ještě téhož roku se přesunul do Vídně, kde působil jako lékař v nemocnicích a o tři roky později zde mohl zahájit samostatnou lékařskou praxi, protože úspěšně absolvoval zkoušky na místní lékařské fakultě. Ve Vídni si také našel nevěstu, Marii Annu Kurzbeckovou, se kterou měl později celkem dvě děti. Díky této ženě se lékař seznámil s hudebním skladatelem Josephem Haydnem, který se přátelil s její sestrou, nadanou pianistkou Madlenou Kurzbeckovou. Manželství však trvalo pouhé čtyři roky, na začátku roku 1800 mladá Marie Anna podlehla tuberkulóze. Jean de Carro se pak oženil ještě dvakrát, i jeho druhá žena ovšem zemřela nedlouho po sňatku a v mladém věku.

Jean de Carro je známý především jako průkopník a propagátor očkování proti neštovicím v kontinentální Evropě. S objevením vakcíny proti této nemoci je spojován britský lékař Edward Jenner, který o tomto úspěchu na poli medicíny napsal poprvé v roce 1798. Zanedlouho poté tato zpráva zaujala Jeana, a proto se na britského lékaře obrátil s prosbou o zaslání jeho studie i očkovací látky. Bylo mu vyhověno, a tak mohl začít látku testovat a šířit v pevninské Evropě. Za to byl císařem Františkem I. povýšen do rytířského stavu. Lékaři si mezi sebou často dopisovali a zřejmě se stali i přáteli, což může dosvědčovat stříbrná tabatěrka s věnováním, kterou Jenner zaslal Carrovi. Tato tabatěrka je uložena v Národním muzeu v Praze, a to ne náhodou. V Čechách totiž Jean de Carro prožil část svého života.

Lékaře do Čech, konkrétně do Karlových Varů, přivedly zdravotní problémy. Jean de Carro totiž trpěl dnou, pásovým oparem a silnými bolestmi. Na doporučení svých přátel proto odjel do lázní v Karlových Varech, kde mu měly místní léčivé prameny od těchto potíží pomoci. A to se také stalo. Sám lékař si o svém léčebném pobytu zapsal: „V roce 1826 mě přinutily bolestivé nemoci arthritis a herpes, které vypukly současně, obrátiti se do Karlových Var. Rychlost a nemilosrdnost reakce vyvolané jejich vodami a úplné vyléčení, které následovalo, mi vtisklo důvěru a úctu k lázním Karla IV. Měl jsem to štěstí, že současně s chorobami jsem se zbavil své krátkozrakosti, která mě nutila, abych nosil po třináct roků brýle při čtení a psaní.“ Lázeňské město si Jean zamiloval a rozhodl se zde zůstat i po skončení léčby. Až do roku 1857, tedy do své smrti, zde byl lázeňským lékařem a pomáhal svým pacientům překonat bolesti, kterými sám trpěl.

V Čechách se Jean de Carro seznámil s celou řadou významných osobností dané doby, například s Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, Josefem Jungmannem, Václavem Hankou, Klemensem Metternichem nebo vévodkyní Zaháňskou. V Karlových Varech lékař dne 12. března 1857 zemřel, jeho hrob se nachází v Mozartových sadech. Na jeho jméno ve městě narazíte na několika místech – jmenuje se po něm park, lávka nebo hotel.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie medicína Karlovy Vary Jean de Carro

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 36 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

Zdroj: David Holub

Další zprávy