Každá zdravotní krize s sebou nese šíření nejrůznějších dezinformací. Proč jsou lidé schopni uvěřit mnohým mýtům o koronaviru SARS-CoV-2? Dezinformace se nevyhýbají studentům, ale ani politikům. Jak se nejlépe vyhnout nebezpečným lžím?
Největší šíření nebezpečných lží jsme viděli v 80. letech minulého století, kdy v roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Až tři roky poté vědci objevili, že vir, který způsobuje toto onemocnění se nazývá HIV. Z důvodu, že virus HIV se objevil zcela z nenadání a poměrně rychle se rozšířil, objevila se řada spekulací.
Důstojník sovětské tajné služby Pavel Alexandrovič Jefremov tvrdil, že virus HIV byl uměle vytvořen v americké vojenské laboratoři. Tato teorie je v současné době vědci zcela odmítána. V době, kdy byl virus HIV rozpoznán, nebyla technologická vyspělost lidstva tak vysoká, aby umožňovala manipulaci s geny nebo výrobu nového viru. Dokonce lidé věřili v naprosto nepodloženou teorii, že testy na HIV jsou nespolehlivé. To vedlo k rizikovému chování a již v roce 1990 žilo na světě více než 8 milionů lidí nakažených HIV.
Nyní jsme svědky nového šíření dezinformací, tentokrát v souvislosti s novým typem viru SARS-CoV-2. Falešná tvrzení mají dnes větší dosah, protože lidé využívají sociální sítě. Najdeme zde falešné informace o tom, jak teplé počasí nebo pitný režim může ovlivnit způsob šíření koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně aktualizuje stránku s mýty, které se tvoří napříč světem.
Nedávná studie z jedné provincie v Íránu zjistila, že více lidí zemřelo na požití denaturovaného lihu, než na onemocnění COVID-19. Lidé totiž věřili, že pití denaturovaného lihu vás může ochránit před nákazou.
Psycholožka Eryn Newmanová podle BBC zjistila, že jsou lidé důvěřivější v případě, že si k informacím připojí obraz. Podle Newmanové jsou si lidé schopni informaci vizualizovat, čímž se pro ně stane opravdovější. Dokonce i prosté opakování zpráv může zvýšit jejich „pravdivost“. Čím častěji něco v našem informačním kanálu vidíme, tím je pravděpodobnější, že si budeme myslet, že jsou informace pravdivé.
Výzkumník Gordon Pennycook provedl výzkum, který se zabýval dezinformacemi ohledně viru SARS-CoV-2. Účastníkům ukazoval směsici pravdivých a nepravdivých zpráv. Když byli požádáni, aby uvedli konkrétní pravdivé zprávy tak v 25 % zaměnili falešné zprávy za pravdivé. Když se účastníků zeptali, jaké zprávy by sdíleli s ostatními, tak se ukázalo, že 35 % by sdílelo zprávy falešné. „To naznačuje, že lidé sdílí materiál, který je nepravdivý. Stačilo by, aby o tom více přemýšleli,“ řekl Pennycook.
Ke zjištění, proč jsou někteří lidé důvěřivější k falešným zprávám, nám pomůže klasický psychologický test, kterému se říká „kognitivní reflexní test (CRT)“. Tento test hodnotí naše paměťové a koncentrační schopnosti, schopnost chápání a rychlost našeho myšlení.
Nižší výsledek v tomto testu nás činí náchylnými k mnoha předsudkům a zdá se, že mění způsob, jakým přijímáme informace. Když například došlo k výrokům o viru SARS-CoV-2, Pennycook zjistil, že lidé, kteří špatně skórovali na CRT, byli více náchylní ke sdílení dezinformací na sociálních sítích.
Pokud jde o naše vlastní chování na sociálních sítích, měli bychom si začít klást otázky, jestli tvrzení je založeno na vědeckých důkazech, nebo na tom, že to „někdo někde slyšel“. Jestli je možné zprávu vysledovat k původnímu zdroji a porovnat s ostatními údaji. Dobrou zprávou je, že naše „kognitivní reflexy“ můžeme posilovat už jen tím, že se zamyslíme, jakou zprávu budeme sdílet na sociálních sítích.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , věda , Media , Noviny / tisk , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Coenovská road movie Panenky na útěku, návrat Monty Python i jeptiškovský horor
včera
Kyjev se může radovat. EU se dohodla na navýšení fondu EPF o pět miliard eur
včera
Putin slavil triumf s občany na Rudém náměstí. Hymnu zpíval i s poraženými
včera
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
včera
Zuzana Čaputová v Praze uctila památku obětí tragické střelby na FF UK
včera
Policista, který v opilosti napadl v Praze dívku, má skončit ve službě
včera
Černý kašel má první letošní oběť v Česku, potvrzují statistiky SZÚ
včera
Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové
včera
Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu
včera
Černého kašle nadále přibývá po stovkách případů. Experti mají jedno doporučení
včera
Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn
včera
Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů
včera
Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře
včera
Medvěd na Slovensku pronikl do ulic třicetitisícového města. Zranil několik lidí
včera
Princezna Kate půjde s pravdou ven, naznačují zdroje z Velké Británie
včera
Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav
včera
Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let
včera
Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé
17. března 2024 21:58
Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum
17. března 2024 21:20
První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech
Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.
Zdroj: David Holub