Proč pandemie koronaviru přeje dezinformacím? Experti přišli s vysvětlením

Každá zdravotní krize s sebou nese šíření nejrůznějších dezinformací. Proč jsou lidé schopni uvěřit mnohým mýtům o koronaviru SARS-CoV-2? Dezinformace se nevyhýbají studentům, ale ani politikům. Jak se nejlépe vyhnout nebezpečným lžím?

Největší šíření nebezpečných lží jsme viděli v 80. letech minulého století, kdy v roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Až tři roky poté vědci objevili, že vir, který způsobuje toto onemocnění se nazývá HIV. Z důvodu, že virus HIV se objevil zcela z nenadání a poměrně rychle se rozšířil, objevila se řada spekulací.

Důstojník sovětské tajné služby Pavel Alexandrovič Jefremov tvrdil, že virus HIV byl uměle vytvořen v americké vojenské laboratoři. Tato teorie je v současné době vědci zcela odmítána. V době, kdy byl virus HIV rozpoznán, nebyla technologická vyspělost lidstva tak vysoká, aby umožňovala manipulaci s geny nebo výrobu nového viru. Dokonce lidé věřili v naprosto nepodloženou teorii, že testy na HIV jsou nespolehlivé. To vedlo k rizikovému chování a již v roce 1990 žilo na světě více než 8 milionů lidí nakažených HIV.

Nyní jsme svědky nového šíření dezinformací, tentokrát v souvislosti s novým typem viru SARS-CoV-2. Falešná tvrzení mají dnes větší dosah, protože lidé využívají sociální sítě. Najdeme zde falešné informace o tom, jak teplé počasí nebo pitný režim může ovlivnit způsob šíření koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně aktualizuje stránku s mýty, které se tvoří napříč světem.

Nedávná studie z jedné provincie v Íránu zjistila, že více lidí zemřelo na požití denaturovaného lihu, než na onemocnění COVID-19. Lidé totiž věřili, že pití denaturovaného lihu vás může ochránit před nákazou.

Psycholožka Eryn Newmanová podle BBC zjistila, že jsou lidé důvěřivější v případě, že si k informacím připojí obraz. Podle Newmanové jsou si lidé schopni informaci vizualizovat, čímž se pro ně stane opravdovější. Dokonce i prosté opakování zpráv může zvýšit jejich „pravdivost“. Čím častěji něco v našem informačním kanálu vidíme, tím je pravděpodobnější, že si budeme myslet, že jsou informace pravdivé.

Výzkumník Gordon Pennycook provedl výzkum, který se zabýval dezinformacemi ohledně viru SARS-CoV-2. Účastníkům ukazoval směsici pravdivých a nepravdivých zpráv. Když byli požádáni, aby uvedli konkrétní pravdivé zprávy tak v 25 % zaměnili falešné zprávy za pravdivé. Když se účastníků zeptali, jaké zprávy by sdíleli s ostatními, tak se ukázalo, že 35 % by sdílelo zprávy falešné. „To naznačuje, že lidé sdílí materiál, který je nepravdivý. Stačilo by, aby o tom více přemýšleli,“ řekl Pennycook.

Ke zjištění, proč jsou někteří lidé důvěřivější k falešným zprávám, nám pomůže klasický psychologický test, kterému se říká „kognitivní reflexní test (CRT)“. Tento test hodnotí naše paměťové a koncentrační schopnosti, schopnost chápání a rychlost našeho myšlení.

Nižší výsledek v tomto testu nás činí náchylnými k mnoha předsudkům a zdá se, že mění způsob, jakým přijímáme informace. Když například došlo k výrokům o viru SARS-CoV-2, Pennycook zjistil, že lidé, kteří špatně skórovali na CRT, byli více náchylní ke sdílení dezinformací na sociálních sítích.

Pokud jde o naše vlastní chování na sociálních sítích, měli bychom si začít klást otázky, jestli tvrzení je založeno na vědeckých důkazech, nebo na tom, že to „někdo někde slyšel“. Jestli je možné zprávu vysledovat k původnímu zdroji a porovnat s ostatními údaji. Dobrou zprávou je, že naše „kognitivní reflexy“ můžeme posilovat už jen tím, že se zamyslíme, jakou zprávu budeme sdílet na sociálních sítích.

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news věda Media Noviny / tisk Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy