Každá zdravotní krize s sebou nese šíření nejrůznějších dezinformací. Proč jsou lidé schopni uvěřit mnohým mýtům o koronaviru SARS-CoV-2? Dezinformace se nevyhýbají studentům, ale ani politikům. Jak se nejlépe vyhnout nebezpečným lžím?
Největší šíření nebezpečných lží jsme viděli v 80. letech minulého století, kdy v roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Až tři roky poté vědci objevili, že vir, který způsobuje toto onemocnění se nazývá HIV. Z důvodu, že virus HIV se objevil zcela z nenadání a poměrně rychle se rozšířil, objevila se řada spekulací.
Důstojník sovětské tajné služby Pavel Alexandrovič Jefremov tvrdil, že virus HIV byl uměle vytvořen v americké vojenské laboratoři. Tato teorie je v současné době vědci zcela odmítána. V době, kdy byl virus HIV rozpoznán, nebyla technologická vyspělost lidstva tak vysoká, aby umožňovala manipulaci s geny nebo výrobu nového viru. Dokonce lidé věřili v naprosto nepodloženou teorii, že testy na HIV jsou nespolehlivé. To vedlo k rizikovému chování a již v roce 1990 žilo na světě více než 8 milionů lidí nakažených HIV.
Nyní jsme svědky nového šíření dezinformací, tentokrát v souvislosti s novým typem viru SARS-CoV-2. Falešná tvrzení mají dnes větší dosah, protože lidé využívají sociální sítě. Najdeme zde falešné informace o tom, jak teplé počasí nebo pitný režim může ovlivnit způsob šíření koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně aktualizuje stránku s mýty, které se tvoří napříč světem.
Nedávná studie z jedné provincie v Íránu zjistila, že více lidí zemřelo na požití denaturovaného lihu, než na onemocnění COVID-19. Lidé totiž věřili, že pití denaturovaného lihu vás může ochránit před nákazou.
Psycholožka Eryn Newmanová podle BBC zjistila, že jsou lidé důvěřivější v případě, že si k informacím připojí obraz. Podle Newmanové jsou si lidé schopni informaci vizualizovat, čímž se pro ně stane opravdovější. Dokonce i prosté opakování zpráv může zvýšit jejich „pravdivost“. Čím častěji něco v našem informačním kanálu vidíme, tím je pravděpodobnější, že si budeme myslet, že jsou informace pravdivé.
Výzkumník Gordon Pennycook provedl výzkum, který se zabýval dezinformacemi ohledně viru SARS-CoV-2. Účastníkům ukazoval směsici pravdivých a nepravdivých zpráv. Když byli požádáni, aby uvedli konkrétní pravdivé zprávy tak v 25 % zaměnili falešné zprávy za pravdivé. Když se účastníků zeptali, jaké zprávy by sdíleli s ostatními, tak se ukázalo, že 35 % by sdílelo zprávy falešné. „To naznačuje, že lidé sdílí materiál, který je nepravdivý. Stačilo by, aby o tom více přemýšleli,“ řekl Pennycook.
Ke zjištění, proč jsou někteří lidé důvěřivější k falešným zprávám, nám pomůže klasický psychologický test, kterému se říká „kognitivní reflexní test (CRT)“. Tento test hodnotí naše paměťové a koncentrační schopnosti, schopnost chápání a rychlost našeho myšlení.
Nižší výsledek v tomto testu nás činí náchylnými k mnoha předsudkům a zdá se, že mění způsob, jakým přijímáme informace. Když například došlo k výrokům o viru SARS-CoV-2, Pennycook zjistil, že lidé, kteří špatně skórovali na CRT, byli více náchylní ke sdílení dezinformací na sociálních sítích.
Pokud jde o naše vlastní chování na sociálních sítích, měli bychom si začít klást otázky, jestli tvrzení je založeno na vědeckých důkazech, nebo na tom, že to „někdo někde slyšel“. Jestli je možné zprávu vysledovat k původnímu zdroji a porovnat s ostatními údaji. Dobrou zprávou je, že naše „kognitivní reflexy“ můžeme posilovat už jen tím, že se zamyslíme, jakou zprávu budeme sdílet na sociálních sítích.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , věda , Media , Noviny / tisk , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák