Každá zdravotní krize s sebou nese šíření nejrůznějších dezinformací. Proč jsou lidé schopni uvěřit mnohým mýtům o koronaviru SARS-CoV-2? Dezinformace se nevyhýbají studentům, ale ani politikům. Jak se nejlépe vyhnout nebezpečným lžím?
Největší šíření nebezpečných lží jsme viděli v 80. letech minulého století, kdy v roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Až tři roky poté vědci objevili, že vir, který způsobuje toto onemocnění se nazývá HIV. Z důvodu, že virus HIV se objevil zcela z nenadání a poměrně rychle se rozšířil, objevila se řada spekulací.
Důstojník sovětské tajné služby Pavel Alexandrovič Jefremov tvrdil, že virus HIV byl uměle vytvořen v americké vojenské laboratoři. Tato teorie je v současné době vědci zcela odmítána. V době, kdy byl virus HIV rozpoznán, nebyla technologická vyspělost lidstva tak vysoká, aby umožňovala manipulaci s geny nebo výrobu nového viru. Dokonce lidé věřili v naprosto nepodloženou teorii, že testy na HIV jsou nespolehlivé. To vedlo k rizikovému chování a již v roce 1990 žilo na světě více než 8 milionů lidí nakažených HIV.
Nyní jsme svědky nového šíření dezinformací, tentokrát v souvislosti s novým typem viru SARS-CoV-2. Falešná tvrzení mají dnes větší dosah, protože lidé využívají sociální sítě. Najdeme zde falešné informace o tom, jak teplé počasí nebo pitný režim může ovlivnit způsob šíření koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně aktualizuje stránku s mýty, které se tvoří napříč světem.
Nedávná studie z jedné provincie v Íránu zjistila, že více lidí zemřelo na požití denaturovaného lihu, než na onemocnění COVID-19. Lidé totiž věřili, že pití denaturovaného lihu vás může ochránit před nákazou.
Psycholožka Eryn Newmanová podle BBC zjistila, že jsou lidé důvěřivější v případě, že si k informacím připojí obraz. Podle Newmanové jsou si lidé schopni informaci vizualizovat, čímž se pro ně stane opravdovější. Dokonce i prosté opakování zpráv může zvýšit jejich „pravdivost“. Čím častěji něco v našem informačním kanálu vidíme, tím je pravděpodobnější, že si budeme myslet, že jsou informace pravdivé.
Výzkumník Gordon Pennycook provedl výzkum, který se zabýval dezinformacemi ohledně viru SARS-CoV-2. Účastníkům ukazoval směsici pravdivých a nepravdivých zpráv. Když byli požádáni, aby uvedli konkrétní pravdivé zprávy tak v 25 % zaměnili falešné zprávy za pravdivé. Když se účastníků zeptali, jaké zprávy by sdíleli s ostatními, tak se ukázalo, že 35 % by sdílelo zprávy falešné. „To naznačuje, že lidé sdílí materiál, který je nepravdivý. Stačilo by, aby o tom více přemýšleli,“ řekl Pennycook.
Ke zjištění, proč jsou někteří lidé důvěřivější k falešným zprávám, nám pomůže klasický psychologický test, kterému se říká „kognitivní reflexní test (CRT)“. Tento test hodnotí naše paměťové a koncentrační schopnosti, schopnost chápání a rychlost našeho myšlení.
Nižší výsledek v tomto testu nás činí náchylnými k mnoha předsudkům a zdá se, že mění způsob, jakým přijímáme informace. Když například došlo k výrokům o viru SARS-CoV-2, Pennycook zjistil, že lidé, kteří špatně skórovali na CRT, byli více náchylní ke sdílení dezinformací na sociálních sítích.
Pokud jde o naše vlastní chování na sociálních sítích, měli bychom si začít klást otázky, jestli tvrzení je založeno na vědeckých důkazech, nebo na tom, že to „někdo někde slyšel“. Jestli je možné zprávu vysledovat k původnímu zdroji a porovnat s ostatními údaji. Dobrou zprávou je, že naše „kognitivní reflexy“ můžeme posilovat už jen tím, že se zamyslíme, jakou zprávu budeme sdílet na sociálních sítích.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , věda , Media , Noviny / tisk , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
před 1 hodinou
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
před 2 hodinami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 2 hodinami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 2 hodinami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 4 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 5 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 5 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 5 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 5 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 5 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 5 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 6 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 6 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 7 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 8 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 8 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 9 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 10 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 10 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.
Zdroj: Libor Novák