Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".

Podkarpatská Rus, jak zněl oficiální název oblasti, se stala součástí nové Československé republiky po první světové válce. Rozšíření republiky až k hranicím Rumunska přineslo rozhodnutí Národní rady uherských Rusínů, která se vyslovila pro připojení Podkarpatské Rusi k ČSR, a především závěr pařížské mírové konference v březnu 1919, která autonomní připojení Podkarpatska k ČSR schválila.

Během společného soužití v jedné republice si Podkarpatská Rus získala v Česku mnoho příznivců, a to mimo jiné i díky umělcům v čele s Ivanem Olbrachtem, kteří ji popsali jako zemi tajuplnou, zádumčivou, plnou mýtů a přírodních krás. Nová republika vyslala do oblasti, která patřila k nejzaostalejším v Evropě, zástupy svých úředníků, vojáků, policistů, učitelů, techniků, začala výstavba infrastruktury, nové příležitosti tu hledali obchodníci a podnikatelé. Známky společného soužití jsou zde patrné dodnes.

Konec společného státu přinesla druhá světová válka. Ihned po okupaci českých zemí nacistickým Německem Podkarpatskou Rus obsadilo Maďarsko. Poté, co Rudá armáda na podzim 1944 oblast osvobodila, ji již z rukou nepustila. Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení republiky v jejích předmnichovských hranicích a na jaře 1944 se vláda s Moskvou dohodla, že osvobozená území budou po skončení bojů předána do československé správy, sovětský vůdce Stalin oblast považoval za strategické území, kterého se nehodlal vzdát, což nakonec akceptoval i Beneš. SSSR si nakonec přibral i část slovenského území kolem města Čop, kde je významný železniční uzel.

Definitivní konec za existencí společného státu nastal 22. listopadu 1945, kdy Prozatímní národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Smlouvu mezi ČSR a SSSR, podle níž byla tato část republiky odstoupena Ukrajině, podepsali 29. června 1945 v Moskvě předseda vlády Zdeněk Fierlinger a státní tajemník ministerstva zahraničí Vladimír Clementis.

Přenechání země Sovětskému svazu bylo komentováno jako výraz díků za osvobození, ale i jako sovětská válečná kořist. Oficiálním důvodem bylo "přání lidu", kdy obyvatelstvo "manifestovalo vůli sjednotit opětně Zakarpatskou Ukrajinu s její velkou matkou - sovětskou Ukrajinou". Podkarpatská Rus však nikdy k Ukrajině nepatřila. Před připojením k Československu byla součástí Uher či pod uherským vlivem.

Také vůle občanů Zakarpatské Ukrajiny, jak začala být oblast po osvobození sovětskou propagandou důsledně nazývána, po začlenění do SSSR nebyla zcela jednoznačná. V listopadu a prosinci 1944 probíhala v zemi kampaň, ve které občané podpisem vyjadřovali souhlas s manifestem požadujícím připojení k Ukrajině. Karel Kaplan v publikaci Pravda o Československu 1945-48 uvádí, že podpisy obyvatel byly často získávány pod nátlakem. Podle historiků za podpis pod manifestem byly příděly potravin, za odpor deportace na Sibiř.

Smlouva o odstoupení oblasti začala platit 30. ledna 1946. Češi a Slováci, kteří měli na Podkarpatsku majetek, měli dle smlouvy získat odškodnění. Později však českoslovenští a sovětští komunisté podepsali tajný dodatkový protokol a rozhodli, že tisíce vystěhovalců, kteří většinou zemi opustili již po maďarské okupaci, nedostanou téměř nic. Sovětský svaz sice poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti, někdejší majitelé z řad Čechoslováků ale od komunistické vlády dostali jen asi 13 milionů korun, zbytek si ponechal stát. Novou cestu k náhradě umožnil až zákon z roku 2009, maximální částka činila dva miliony korun za jeden majetek.

Československo přišlo o zhruba 12.000 km2 území, na kterém žilo asi 600.000 obyvatel. Počet Čechů v zemi Podkarpatskoruské (což byl po roce 1926 oficiální název jako jedné ze čtyř zemí ČSR) se odhadoval asi na 30.000. Za jejich pomoci se zaostalá země výrazně změnila, stavěly se byty, školy, správní budovy, silnice a železnice i průmyslové objekty. Podle historiků bylo 20 let v rámci Československa léty největšího hospodářského rozkvětu a politické svobody v historii Podkarpatské Rusi.

Související

Jediná fotografie bratří Šuhajů. Vlevo zesnulý Nikola Šuhaj

Vrah nebo hrdina? Nikola Šuhaj byl skutečný loupežník s tragickým osudem

Nikola Šuhaj patří mezi rozporuplný typ postav na pomezí národních hrdinů a prachsprostých loupežníků, podobně jako jeho slovenský kolega Jánošík. I v mnoha dalších ohledech jsou jejich osudy podobné, přestože je dělí více než dvě stě let. Oba byli z nuzných poměrů, dezertovali z armády a utekli z vězení a oba také poměrně bídně skončili.

Více souvisejících

Podkarpatská Rus Zakarpatsko Československo historie Sovětský svaz Josif Stalin Edvard Beneš

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Shein, ilustrační fotografie

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein

Evropská unie plánuje výrazně zpřísnit kontrolu a regulaci čínských e-shopů Temu a Shein. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha ohrožují tyto platformy bezpečnost spotřebitelů i poctivé evropské podnikatele. A jeho postoj je jasný: „Jsem odhodlaný zasáhnout.“

před 2 hodinami

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Smrtící násilí, které se během posledního týdne rozhořelo na jihu Sýrie, si podle syrské exilové organizace SOHR (Syrská observatoř pro lidská práva) vyžádalo už více než 1 000 obětí. Krvavý konflikt mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny, vládními silami a ozbrojenými kmeny byl navíc zkomplikován izraelskými nálety a obviněními z válečných zločinů, včetně hromadných poprav civilistů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Anna Nětrebková, ruská operní pěvkyně, autor: Manfred Werner

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia

Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává kulturní sféra v Evropě intenzivně sledovaným prostorem – a pro mnohé i bitevním polem. Umělci spjatí s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina byli dosud v evropských kulturních institucích vesměs vytlačováni do pozadí. Tato nepsaná dohoda se však letos v létě začíná drolit. Některé z nejprestižnějších evropských scén dávají prostor právě těm ruským umělcům, kteří mají vazby na Kreml.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

před 10 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

včera

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

včera

včera

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

včera

Donald Trump

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

včera

AC Sparta Praha

Změny ve fotbalové Spartě. Jejím novým kapitánem je Haraslín, Wiesner odchází do USA

Krátce před zahájením nové sezóny tuzemské fotbalové Chance ligy se v nejednom týmu této soutěže stala nejedna změna a pražská Sparta v tomto ohledu není výjimkou. Pražané například oznámily, že do nové sezóny nastoupí s novým kapitánem, přičemž tak kapitánskou pásku od Filipa Panáka převzal Lukáš Haraslín. Součástí týmu pak už není obránce Tomáš Wiesner, jenž odešel do zámořské MLS, kde bude nově oblékat dres Houstonu. A nemusí zůstat jen u tohoto odchodu.

včera

Ilustrační foto

Ostravský obránce Frydrych si musí trest za ostrý faul na Klimenta odpykat až do konce

Jeho ostrý zákrok z letošního dubna v rámci pohárovém zápasu s Olomoucí, po kterému olomouckému útočníkovi Janu Klimentovi ukončil předčasně sezónu, v níž měl fazónu a měl namířeno za angažmá do pražské Slavie, z kterého nakonec sešlo, byl na jaře tématem nejedné debaty. Nebylo divu, že za takový zákrok vyfasoval od disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) jeden z největších trestů v lize – stopku na deset zápasů. Nyní mu jich zbývá odpykat ještě pět a to proto, že neuspěl v těchto dnech s žádostí o podmínečné prominutí zbytku trestu.

včera

Patrik Schick

Odejde z Leverkusenu i Schick? O českého kanonýra projevil zájem AC Milán

Přestože to podle vyjádření trenéra Erika ten Haga vypadalo, že jsou dveře pro případný odchod českého útočníka Patrika Schicka zavřené, jelikož s jeho službami v Leverkusenu nadále počítá, ještě přeci jenom rozvířil spekulace zájmem o jeho osobu italský AC Milán. Ten totiž stále hledá náhradu do útoku za Tammyho Abrahama a Luky Joviče.

včera

UEFA

Lyon se vrátil do francouzské ligy i do pohárů. V Anglii se proti rozhodnutí UEFA bouří

Už to vypadalo, že nadcházející ročník nejvyšší francouzské soutěže bude bez tamního sedminásobného šampiona a velkoklubu nesoucího název Olympique Lyon. Ten se potácel v takových finančních problémech, že byl přeřazen do druhé ligy. Nakonec byl Francouzským fotbalovým svazem (FFF) mezi francouzskou elitou navrácen, jelikož uspěl s odvoláním proti původnímu verdiktu. Na základě toho tak Evropská fotbalová unie UEFA vrátila tento velkoklub do Evropské ligy, čímž tak z této soutěže vyšoupl do Konferenční ligy původního náhradníka Crystal Palace. A právě toto rozhodnutí pochopitelně vyvolalo v Anglii bouři nevole.

včera

Bývalému fotbalistovi a šéfu UEFA Platinimu odcizili zloději až dvacet trofejí

Terčem zlodějů se v noci ze čtvrtka na pátek francouzská fotbalová legenda a někdejší šéf Evropské fotbalové unie UEFA Michel Platini. Právě do jeho rezidence Bouches-du-Rhône nacházející se poblíž Marseille se měl tehdy vloupat zloděj a jak uvádí francouzská televizní stanice RTL, Platinimu ukradl až dvacet trofejí.

Zdroj: David Holub

Další zprávy