Ještě v 70. letech minulého století se nedaleko od obce Havlovice nad řekou Úpou nacházel jen zalesněný pahorek. Archeologický výzkum zde však v následujících letech objevil pravý poklad, středověký gotický hrad dochovaný až do výše 1 patra. Euforii z objevu však vystřídaly nekonečné starosti, co s rozpadajícím se hradem.
Zřícenina hradu Vízmburk se nachází v Královehradeckém kraji nedaleko obce Havlovice. Historie hradu sahá do pokročilé 2. poloviny 13. století. Poprvé je zmiňován v roce 1279 v Dalimilově kronice, ve které je zmíněn v souvislosti s Tasem z Vízmburka.
Hrad Vízmburk tak založil nejpravděpodobněji zmiňovaný Tas někdy během 70. let 13. století. Tas pocházel z rodu pánů třmene, který držel mimo jiné purkrabství v Kladsku už od 12. století. Jeho příslušníci tak patřili k poměrně bohatým rodům, přičemž zmiňovaný Tas ve své době dosáhl hvězdné kariéry. I díky tomu si mohl dovolit výstavbu ve své době výstavného hradu, který byl v následujícím období ještě vylepšován.
Zmiňovaný Tas později zastával například významný úřad královského podkomořího, tedy správce měst, panovnických klášterů a královských panství. Kvůli své povaze a prudkému přístupu byl nakonec v roce 1304 zavražděn. Hrad i s panstvím zdědil jeho syn Jaroš, který jej někdy před rokem 1309 prodal Milotovi z Pnětluk. Následně ho v roce 1330 koupili páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do konce 1. poloviny 15. století.
Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé a z Vízmburka, který na hradě již trvale nesídlil. Přítomná vojenská posádka se v neklidných letech po husitských válkách aktivně účastnila spolu s posádkami dalších hradů ve východních Čechách loupeživých výpadů proti slezským městům. Ta se roku 1447 spojila a hrad Vízmburk s dalšími hrady v okolí odkoupila a pobořila. Z Vízmburka se tak trvale stala zřícenina, na kterou se postupem času pozapomnělo.
V roce 1964 se upřesnila jeho lokalizace a obyčejný pahorek s nepatrnými zbytky hradu byl prohlášen jako kulturní památka. Všeobecně se předpokládalo, že z hradu mnoho nezbylo. O to větší překvapení přišlo v roce 1972, kdy zde archeolog Antonín Hejna zahájil archeologický výzkum. Původně zamýšlená jedna sezóna se protáhla na několik let. Stalo se tak mimo jiné na základě unikátního objevu zdiva s klenebním výběhem žebrové klenby ze 13. století.
Během archeologického výzkumu, který trval až do roku 1984, byl vykopán de facto celý hrad. S překvapením všech se však nejednalo jen o základové partie, ale o věž a několik palácových křídel, dochovaných do úrovně 1. patra, tedy do výšky přibližně 8 m. Vízmburku se tak začalo přezdívat východočeské Pompeje.
Hrad byl unikátní tím, že se díky způsobu jeho destrukce, která z něj učinila tzv. uzavřený hrad, podařilo objevit a prozkoumat hradní architekturu významného stavitele z poslední třetiny 13. století. Sám Antonín Hejna hovořil o opravdovém pokladu, avšak po euforii přišlo zjištění, že znovuobjevený hrad představuje téměř neřešitelný problém.
V roce 1985 výzkum kvůli zdravotnímu stavu Antonína Hejny nepokračoval. Následujícího roku Antonín Hejna zemřel a s ním i sen o novém státním hradu. Vízmburk byl převeden pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích a v následujících letech byl provizorně zastřešen a oplocen. V průběhu přípravy obnovy se ukázalo, že se bude jednat o náročnou akci. Jedním z hlavních problémů byl stavební materiál, ze kterého byl hrad vystavěn. Jednalo se o měkký pískovec s jílovým tmelem. Hrad se tak nedočkal oprav, ale hlavně ani konzervace a začal se postupně rozpadat. Dodnes se tak z hradu dochovalo mnohem méně, než co viděl jeho objevitel Antonín Hejna.
Archeologické nálezy byly navíc uloženy na několika místech, mnohé nebyly ošetřeny a v důsledku restitučních procesů po roce 1989 jim dokonce hrozil zánik. Většina z nich pak byla uložena v provizorních podmínkách.
Od roku 2002 se o zříceninu hradu stará Sdružení pro Vízmburk, které se soustředí na záchranu archeologických nálezů. Od roku 2005 na hradě probíhají záchranné stavební práce. Z iniciativy Sdružení vznikl například projekt trvalého zastřešení hradu. Proces jeho záchrany je však obtížný a nadále trvá.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , Archeologie , památky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 3 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 5 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 8 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 10 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě