S objevem hradu Vízmburk byl odhalen velký poklad, ale ještě větší problém

Ještě v 70. letech minulého století se nedaleko od obce Havlovice nad řekou Úpou nacházel jen zalesněný pahorek. Archeologický výzkum zde však v následujících letech objevil pravý poklad, středověký gotický hrad dochovaný až do výše 1 patra. Euforii z objevu však vystřídaly nekonečné starosti, co s rozpadajícím se hradem.

Zřícenina hradu Vízmburk se nachází v Královehradeckém kraji nedaleko obce Havlovice. Historie hradu sahá do pokročilé 2. poloviny 13. století. Poprvé je zmiňován v roce 1279 v Dalimilově kronice, ve které je zmíněn v souvislosti s Tasem z Vízmburka.

Hrad Vízmburk tak založil nejpravděpodobněji zmiňovaný Tas někdy během 70. let 13. století. Tas pocházel z rodu pánů třmene, který držel mimo jiné purkrabství v Kladsku už od 12. století. Jeho příslušníci tak patřili k poměrně bohatým rodům, přičemž zmiňovaný Tas ve své době dosáhl hvězdné kariéry. I díky tomu si mohl dovolit výstavbu ve své době výstavného hradu, který byl v následujícím období ještě vylepšován.

Zmiňovaný Tas později zastával například významný úřad královského podkomořího, tedy správce měst, panovnických klášterů a královských panství. Kvůli své povaze a prudkému přístupu byl nakonec v roce 1304 zavražděn. Hrad i s panstvím zdědil jeho syn Jaroš, který jej někdy před rokem 1309 prodal Milotovi z Pnětluk. Následně ho v roce 1330 koupili páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do konce 1. poloviny 15. století.

Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé a z Vízmburka, který na hradě již trvale nesídlil. Přítomná vojenská posádka se v neklidných letech po husitských válkách aktivně účastnila spolu s posádkami dalších hradů ve východních Čechách loupeživých výpadů proti slezským městům. Ta se roku 1447 spojila a hrad Vízmburk s dalšími hrady v okolí odkoupila a pobořila. Z Vízmburka se tak trvale stala zřícenina, na kterou se postupem času pozapomnělo.

V roce 1964 se upřesnila jeho lokalizace a obyčejný pahorek s nepatrnými zbytky hradu byl prohlášen jako kulturní památka. Všeobecně se předpokládalo, že z hradu mnoho nezbylo. O to větší překvapení přišlo v roce 1972, kdy zde archeolog Antonín Hejna zahájil archeologický výzkum. Původně zamýšlená jedna sezóna se protáhla na několik let. Stalo se tak mimo jiné na základě unikátního objevu zdiva s klenebním výběhem žebrové klenby ze 13. století.

Během archeologického výzkumu, který trval až do roku 1984, byl vykopán de facto celý hrad. S překvapením všech se však nejednalo jen o základové partie, ale o věž a několik palácových křídel, dochovaných do úrovně 1. patra, tedy do výšky přibližně 8 m. Vízmburku se tak začalo přezdívat východočeské Pompeje.

Hrad byl unikátní tím, že se díky způsobu jeho destrukce, která z něj učinila tzv. uzavřený hrad, podařilo objevit a prozkoumat hradní architekturu významného stavitele z poslední třetiny 13. století. Sám Antonín Hejna hovořil o opravdovém pokladu, avšak po euforii přišlo zjištění, že znovuobjevený hrad představuje téměř neřešitelný problém.

V roce 1985 výzkum kvůli zdravotnímu stavu Antonína Hejny nepokračoval. Následujícího roku Antonín Hejna zemřel a s ním i sen o novém státním hradu. Vízmburk byl převeden pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích a v následujících letech byl provizorně zastřešen a oplocen. V průběhu přípravy obnovy se ukázalo, že se bude jednat o náročnou akci. Jedním z hlavních problémů byl stavební materiál, ze kterého byl hrad vystavěn. Jednalo se o měkký pískovec s jílovým tmelem. Hrad se tak nedočkal oprav, ale hlavně ani konzervace a začal se postupně rozpadat. Dodnes se tak z hradu dochovalo mnohem méně, než co viděl jeho objevitel Antonín Hejna.

Archeologické nálezy byly navíc uloženy na několika místech, mnohé nebyly ošetřeny a v důsledku restitučních procesů po roce 1989 jim dokonce hrozil zánik. Většina z nich pak byla uložena v provizorních podmínkách.

Od roku 2002 se o zříceninu hradu stará Sdružení pro Vízmburk, které se soustředí na záchranu archeologických nálezů. Od roku 2005 na hradě probíhají záchranné stavební práce. Z iniciativy Sdružení vznikl například projekt trvalého zastřešení hradu. Proces jeho záchrany je však obtížný a nadále trvá.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura Archeologie památky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy