Slovo "grázl" má původ ve skutečném člověku. Čím se provinil?

Slovo „grázl“ se dnes užívá pro označení lumpů a zločinců. Odvozeno je od jména Jana Jiřího Grasela, který měl za svůj krátký život na svědomí stovky krádeží a několik vražd.

Jan Jiří Grasel přišel na svět dne 4. dubna roku 1790 v obci Nové Syrovice poblíž Moravských Budějovic do rodiny místního rasa. Původ tedy neměl chlapec zrovna záviděníhodný, povolání rasa totiž patřilo k tzv. nepočestným či nečistým řemeslům. Rasové skutečně vykonávali špinavé práce – měli na starosti ve městech odklízet všechno, co bylo špinavé, hnijící a páchnoucí, tedy mršiny a odpadky. Jejich živobytí je odsunulo na samotný okraj společnosti. Tomu odpovídal i způsob jejich života. Při mizerně placené a špinavé práci si přilepšovali krádežemi, při kterých i často vraždili. A to byl případ také otce Jana Jiřího Grasela, rasa Tomáše Grasela. Roku 1792 byl odsouzen k deseti letům za mřížemi na brněnském Špilberku. Matka Regina Graselová se také pohybovala na hraně zákona a strávila rovněž několik let ve vězení za krádeže.

Tomáš Grasel dokázal z vězení utéct a během pobytu na svobodě strhl svého syna také na zločineckou dráhu. Krást začal Jan již v dětství, souzen za krádež byl poprvé už v době, kdy mu bylo devět let! Krátce nato celá rodina před spravedlností uprchla do Maďarska, kde Tomáš pracoval opět jako ras. A znovu začal mít problémy s dodržováním zákona. Se svým synem byl ve Vídni zadržen a uvězněn na dobu pěti let za krádeže.

Za mřížemi se Jan Jiří Grasel nepoučil a nepolepšil, po opuštění vězení se zase živil krádežemi, a to nejčastěji v jižních Čechách a na území Rakouska. Brzy kolem sebe zorganizoval skupinu zlodějíčků a společně podnikli několik zločinných akcí. Při vloupání na faru v Moravských Budějovicích byli všichni kromě Jana zatčeni, zanedlouho jeho bratranec František zemřel ve vězení. Pro Jana to však neznamenalo žádné varování a v krádežích vesele pokračoval, a dokonce neváhal ani vraždit. V červenci roku 1812 zabil hostinského, který ho při drancování svého majetku přistihl. Vraha Grasela se dlouho nedařilo dopadnout, po několika měsících se to přeci jen povedlo. Jan Jiří Grasel byl odsouzen k trestu smrti. Z vězení však uprchl, a tak unikl před spravedlností.

Z roku 1814 pochází zpráva o napáchaných zločinech Janem Jiřím Graselem – těch mělo být více než sedmdesát! Díky dochovaným úředním záznamům je znám i popis obávaného zločince. Byl prý vysoký a štíhlý, s dlouhým obličejem plným pih a jizev po neštovicích. Měl šedé oči a špičatý, poněkud křivý nos, drobný prořídlý chrup a krátké hnědé vlasy. Poznávacím znamením byla jizva táhnoucí se od pravého ucha až na tvář a křivý malíček na pravé ruce.

Na podzim roku 1815 byla v novinách otisknuta výzva k dopadení nebezpečného zloděje a vraha s vypsanou odměnou čtyři tisíce zlatých. Pokud by zločince udal některý z jeho kumpánů, měla mu být odpuštěna veškerá provinění. Nakonec byl na Grasela nasazen špeh jménem David Mayer. Tento chudý tulák se spřátelil s jednou z Graselových bývalých milenek, která ho k němu dovedla. Mayer nalákal zločince do léčky, když mu slíbil, že mu pomůže s útěkem do Slezska. Tak spadla klec, Grasel byl na předem smluveném místě zatčen. Vyšetřování všech jeho zločinů zabralo celý rok, po kterém padl verdikt – za více než dvě stě krádeží a dvě vraždy měl být oběšen. K popravě došlo posledního lednového dne roku 1818 na vídeňském náměstí za přítomnosti více než šedesáti tisíc lidí! Svá poslední slova „Ježíši, tolik lidí!“ prý Grasel pronesl klidným hlasem.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Johann Georg Grasel (zločinec) zločin

Aktuálně se děje

před 44 minutami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu

Opoziční hnutí ANO vyzvalo vládu, aby alespoň v hrubých obrysech zveřejnila částku, kterou Česká republika přispěje na nákup munice pro Ukrajinu zemím mimo Evropskou unii. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy