Stáří dříve a dnes. Co se změnilo?

V současné době se stále zvyšuje v populaci zastoupení "starých" lidí. Dalo by se říci, že moderní společnost stárne a zvyšuje se i dožitý věk. I přesto je však spíše oslavováno mládí a úcta ke stáří, dříve samozřejmá, se postupně vytrácí. V očích mladých nejsou staří těmi moudrými a zkušenými lidmi, což je oproti ne tak dávné minulosti výrazná změna v myšlení.

Svatý Augustin a Isidor Sevillský byli toho názoru, že člověk se stává starcem ve věku sedmdesáti let. Ve středověku však autority spíše tvrdily, že stáří přichází již kolem padesátého až šedesátého roku věku. Od 13. století se stáří stávalo pomalu předmětem lékařských spisů a příruček, kde byl člověk považován za starého rovněž od dosáhnutí věku padesáti let. Později vznikaly i příručky „dobrého stárnutí“, tedy jakési rady lékařů, při jejichž dodržování se měl člověk ve zdraví dožít vysokého věku. Lidé si ve středověku však svůj věk neuvědomovali tak přesně, jako my dnes. Mnohdy svůj věk počítali zaokrouhleně na pět či dokonce na deset let. Tento fakt nám mnohdy zkresluje statistiky průměrného dožívaného věku v minulosti.

Středověká úcta ke stáří měla svůj původ v Bibli, především v knihách Starého zákona. Třetí kniha Mojžíšova například obsahuje: „Před šedinami povstaň a starci vzdej úctu.“ Ve Starém zákoně se píše nejenom o moudrosti starců, ale najdeme zde i zmínky o vysokém dožitém věku - tak třeba Adam se měl dožít 930 let, Šét 920 let, Enóš 905 let. Středověký člověk se pochopitelně tak vysokého věku nedožil, což však tehdy bylo považováno jenom za Boží trest. Protože lidí hřeší, odepřel jim Bůh dlouhověkost.

Ve středověku byla starým lidem přisuzována moudrost. Petr Žitavský, který je autorem Zbraslavské kroniky, na tuto vlastnost starců ve svém díle často upozorňoval. Třeba při líčení ctností mladého Jana Lucemburského napsal, že to byl panovník „stařecky prozíravý“, jeho syn Karel měl také již v mladém věku „mrav stáří“. Podobně se o panovnících vyjadřovali i další středověcí kronikáři.

Proměna ve vztahu ke stáří se odehrála v době renesance pod vlivem humanistického myšlení. Staří lidé již nebývali vždy vnímáni jako moudré autority. Naopak bylo poukazováno na negativa stáří, tedy například špatný zdravotní stav nebo ztrátu krásy. O zachování tradičního pojetí stáří se snažili reformátoři, kteří také starcům mimo jiné odpouštěli přísné posty – třeba jim v pátek dovolovali konzumovat maso. Jan Hus údajně pronesl větu: "Pak starost nemocná; neb starostí poraženým a nemocným, že nemohú břemen zákona snésti jako silní.“

Od počátku 15. století se v našem prostředí začaly objevovat „příručky dobrého stárnutí“, tedy rady, které mají vést k prodloužení života člověka. Délku života podle dobových názorů zkracovalo či prodlužovalo klima, způsob oblékání nebo konzumované pokrmy a nápoje. Dnes již víme, že právě posledně zmiňovaná skladba jídelníčku může mít skutečně na délku života člověka vliv. Celá řada středověkých příruček na nás může působit vcelku moderním dojmem, když se v nich objevuje doporučení na střídmost v jídle a pití nebo vyváženost ve stravování. V jedné z dobových příruček bychom se mohli dočíst návod na dlouhověkost: „S boží pomocí kdož chce dlúho živ býti, takto učiň, jako tento mistr Agvin tak řečený etc. Praví zajisté, že když člověk šesteru věc činí, že bude s boží pomocí dlúho živ a zdráv. Prvá, dobrého povětřie hledati a zlého se varovati. Druhá jest skrovnost napití a najedení, aby to byl čisté a zdravé. Třetie, od odpočívanie ložnieho a múdrého hýbánie a tvým životem oblovánie. Čtvrté, v hod spáti a v hod bdieti. Páté, aby se choval, aby nebyl tvrd v životě, ani velmi měkek. Šesté, aby se choval přielišného veselé. Toť jest těch šest věcí; kdož je má na paměti, bude dlúho zdráv.“

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie populace zdraví důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise

Princezna Kate, která bojuje s blíže nespecifikovaným typem rakoviny, se sice aktuálně nevěnuje povinnostem člena královské rodiny, ale rodinu má stále na prvním místě. Britům to dokázala v úterý, kdy její nejmladší syn Louis oslavil šesté narozeniny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy