Svědectví o hladomorech ve středověkých kronikách. Zoufalé matky jedly své děti

Nejenom epidemie, ale také hladomory patřily v minulosti k největším hrozbám. Ve středověku zaznamenali kronikáři několik vln těchto pohrom. Z jejich pera se dochovala svědectví z „hladových let“, kdy kvůli nedostatku potravin vymíraly celé rodiny i vesnice nebo se zoufalí lidé uchylovali ke kanibalismu.

Hlad je jevem, který se objevoval v každém dějinném období. Některé společenské třídy trpěly nedostatkem potravin takřka permanentně, úmrtnost v důsledku dlouhodobého hladovění u nejchudších vrstev byla vysoká. Globální hladomory se však již dotkly většiny obyvatel. Tzv. „hladová“ nebo „hubená léta“ většinou úzce souvisela s přírodními katastrofami, válečnými konflikty nebo epidemiemi. A právě těchto velkých hladomorů, jejich příčin a důsledků si všímali středověcí kronikáři. Z jejich záznamů víme, že nejčastěji extrémní nedostatek potravin měly na svědomí přírodní katastrofy nebo dlouhé a tuhé zimy. O úrodě plodin, a tedy i životě středověkého člověka rozhodovala přízeň přírody, dochované dobové zprávy však v hladomoru nejčastěji spatřují Boží trest. Nedostatek potravin se tehdy řešil nejrůznějšími způsoby. Při vaření kaší, tehdejšího nejběžnějšího pokrmu, se využívaly nevýživné náhražky obilí. Z nich se také pekl chleba. V extrémních případech se do kaší i chleba přidávala hlína, některé dochované záznamy hovoří i o příměsi zvířecích výkalů. Do jídelníčku se zařazovalo maso zvířat, která se běžně nekonzumovala – například psi, kočky nebo koně. Opravdu nejhorší hladomory vedly k tomu, že se lidé ze zoufalství uchylovali k různým formám kanibalismu, kdy jedli mrtvoly nebo své vlastní děti!

Autor Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. zmínil extrémní nedostatek potravin v roce 1282, kdy hladomor zasáhl všechny vrstvy společnosti – i ty nejurozenější a nejbohatší. Kronikář zaznamenal, že tehdy zoufalí lidé žebrali o něco k snědku, ale pro trochu jídla i kradli nebo vraždili. Lidé prý umírali hladem v takovém počtu, že byly kopány hromadné hroby. Život si někteří nešťastníci snažili zachránit tím, že pojídali mršiny zvířat, své zemřelé příbuzné nebo dokonce oběšence z šibenic!

„Hladový rok“ 1282 popisoval ve Zbraslavské kronice také Petr Žitavský. Ten hladomor spojoval s obdobím bezvládí po smrti Přemysla Otakara II., kdy lidé přestali pracovat a porušili zavedený společenský řád. Z tohoto důvodu nikdo neobhospodařoval pole, čehož byla následkem extrémní neúroda. Petr Žitavský si také všímal vyhroceného chování hladovějícího obyvatelstva – krádeží, vražd či kanibalismu. Z jeho pera se dochoval záznam o zoufalé matce, která „zapomínajíc na mateřský cit, zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit bídný život.“ Pojídáním lidského masa si měl zachránit život také jeden lékař, který byl prohlášen za mrtvého a pohřben do masového hrobu. V něm přežil jenom díky tomu, že tři dny okusoval maso z mrtvol kolem sebe.

Hned v několika středověkých kronikách je hladomor kladen do souvislosti s výskytem neobvyklých jevů na obloze nebo extrémními výkyvy počasí. Neúroda, vysoká úmrtnost dobytka nebo včelstva a hlad roku 1124 byly spojovány se zatměním Slunce, které bylo v tomto roce pozorováno. Nedostatek potravin v roce 1142 mělo dle dobových záznamů způsobit pro změnu zatmění Měsíce, někteří kronikáři však jako příčinu tohoto hladomoru správně uváděli válečné konflikty spojené s drancováním země. V Dalimilově kronice se k roku 1310 váže popis ničivé povodně, která pohřbila několik vesnic a zabila jejich obyvatele a měla na svědomí neúrodu, a tedy i hladomor. Stejně tomu bylo v případě rozsáhlých požárů, krupobití nebo dlouhých a tuhých zim.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie hladomor středověk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy