Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.

Když se řekne rok 1492, mnoho lidí si ho správně spojí s objevením Ameriky. Kryštof Kolumbus tak díky tomuto objevu nového kontinentu dal Evropě nové plodiny – třeba brambory, kukuřici nebo tabák. Ovšem Kolumbovi námořníci do Evropy dovezli i novou nemoc, syfilis. Do té doby zde vůbec toto pohlavní onemocnění nebylo zaznamenáno.

Indiánské kmeny ho prý však už dlouho znaly a ve Střední Americe se jednalo o poměrně rozšířenou chorobu. Staří Mayové a Aztékové dokonce dokázali rozlišit jednotlivé fáze nemoci, pro které užívali zvláštní názvy. V Evropě se syfilis po klíčovém roce 1492 začala velice rychle šířit, brzy choroba způsobila pandemii. Ta byla nejprve chápána a vysvětlována jako „Boží trest“, než se zjistilo, že se jedná o nemoc přenášenou pohlavním stykem. K tomuto odhalení definitivně došlo až v 19. století.

Mezi lety 1494 až 1496 byla v Evropě zaznamenána epidemie syfilis. Již roku 1493 se objevily první případy v Barceloně. Právě sem ji měli přivést námořníci z nově objevené Ameriky. Ze Španělska se onemocnění dostalo do Francie, z této země ho francouzští vojáci rozšířili do Itálie, když roku 1494 obléhali Neapol. Proto se zde nemoc začala označovat jako „francouzská nemoc“. Tak se jí říkalo i v našich zemích, kde se poprvé objevila rovněž v roce 1494. Nejpozději se šířila v Anglii, a to od roku 1496. Pojmenování „syfilis“ dal chorobě italský lékař a básník Girolamo Fracastoro. V Čechách zavedl Josef Jungmann pro syfilis název „příjice“. Tehdy již bylo všeobecně známo, že se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, a proto Jungmann pojmenování nemoci odvodil od jména slovanské bohyně lásky, Prije.

Zatímco na americkém kontinentu domorodci neměli těžký průběh onemocnění, v Evropě choroba zabíjela ve velkém. Projevovala se značnou infekčností a agresivitou, nemocní zpravidla umírali ještě před propuknutím chronického stádia. K nejvíce zasaženým vrstvám patřilo měšťanstvo a vojáci. Jak během 16. a 17. století přibývalo vojenských výprav a bitev, šířila se i syfilis. Spolu s vojsky navíc putovaly i prostitutky. Antropologické rozbory koster vojáků prokázaly jisté znaky tohoto onemocnění – například paprsčité jizvy na lebce nebo deformace kostí. Také šlechtické rody byly zasaženy syfilidou. Historikové upozorňují na fakt, že syfilis byla jednou z příčin vymírání starých českých šlechtických rodů. Známou postavou českých dějin trpící touto chorobou byl císař Rudolf II., jehož kosterní pozůstatky byly rovněž podrobeny antropologickému rozboru. Ten ukázal typické projevy syfilis. S onemocněním se potýkal také Albrecht z Valdštejna.

Již z 15. století se dochovaly zmínky o způsobech léčby syfilis. Ty bývaly i poněkud nebezpečné. Na syfilitickou vyrážku se používaly třeba masti s obsahem rtuti. Denní dávka rtuti pro nemocného představovala i deset gramů, což vedlo až k otravě. Tehdejší lékaři ovšem známky otravy považovaly za důkaz toho, že léčba zabírá. V důsledku vyčerpání opakovanými zažívacími problémy, zvýšeným sliněním nebo třesem těla nemocní této léčebné proceduře podléhali. To však nebránilo tomu, aby se syfilis léčila olovem až do 19. století!

Spoléhalo se také na lázeňskou léčbu, o čemž se na našem území dochovala zmínka již z roku 1509 z pera Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Zvlášť účinné měly být minerální prameny v Karlových Varech. Léčba pomocí minerálních vod sice pomáhala mírnit zejména kožní projevy onemocnění a bolesti kostí, ovšem v lázních také byly ideální podmínky pro jeho rychlé šíření. Proto některá lázeňská střediska rychle začala odmítat pacienty se syfilis, jiná pro ně vyčlenila speciální separované prostory.

Jako lék se podával také výluh z quajakového dřeva, který pacienti popíjeli, používali k obkladům a koupelím. S prvním skutečně účinným lékem na onemocnění přišel až roku 1909 lékař Paul Ehrlich. Od té doby vzrostl počet vyléčených pacientů, zároveň se začalo hovořit o prevenci. Další úspěch přinesl rok 1928, kdy Alexander Flemig objevil antibiotikum.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie nemoci syfilis Kryštof Kolumbus

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích

Zahraniční média začala poukazovat na iniciativu někdejšího bruselského diplomata Pétera Magyara jako "politický faktor, který hýbe masami". Magyar se tak stal novým nepřítelem premiéra VIktora Orbána, napsal server index.hu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy