Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Sestry Brontëovy se zapsaly do dějin svými literárními počiny, ale také tragickým osudem, který zasáhl především jejich otce Patricka Brontë. Velmi brzy mu zemřela manželka, a děti tak ztratily matku již v útlém věku. Syn Branwell propadl závislosti na alkoholu a drogách. Všichni potomci mu postupně podlehli tehdy neléčitelné nemoci – tuberkulóze.

Otec známých anglických spisovatelek Brontëových se jmenoval Patrick Brontë a byl anglikánským knězem. Jeho děti zřejmě zdědily literární talent právě po něm, psal totiž básně. Narodil se 17. března roku 1777 do chudé rolnické rodiny v Irsku. Měl se stát kovářem, tkalcem nebo obchodníkem s plátnem, od roku 1798 však působil jako učitel, později vystudoval teologii a v roce 1809 se vydal na kněžskou dráhu. O tři roky později si vzal za manželku Marii Branwellovou, jejíž původ byl mnohem zámožnější. Manželství ukončila předčasná Mariina smrt v roce 1821, podlehla pravděpodobně rakovině močového měchýře. Za osm let se Brontëovým narodilo šest dětí – pět dcer a jeden syn. Děti však matku ztratily již v útlém věku, starosti o ně se ujala jejich teta, která jim nedokázala dát potřebnou lásku. Již tehdy si sourozenci začali v představách vytvářet své fantazijní světy, které se postupem času prolnuly i do jejich literárního díla.

Kromě necitlivé výchovy se na dětech podepsal také pobyt v internátní škole v Yorkshiru, kde s nimi bylo jednáno rovněž velmi přísně. Navíc zde dvě z dcer onemocněly roku 1825 tuberkulózou, které podlehly – Elisabeth ve věku deseti let, Mary o rok starší. Po této tragédii chtěl otec Patrick Brontë ochránit své děti a rozhodl se je vzdělávat v bezpečí domova. Strasti prožité ve škole se staly inspirací pro pozdější romány, stejně jako úmrtí malých sestřiček. To ještě ale spisovatelky netušily, že je postihne totéž onemocnění a nedožijí se ani čtyřiceti let.

Na konci září roku 1848 pohřbil Patrick Brontë svého jediného syna Branwella. Ten měl literární i umělecké nadání, věnoval se psaní, hře na klavír a varhany a především kresbě a malbě, v čemž našel i svou obživu. Výtvarné umění měl studovat v Londýně, ovšem školu nedokončil, protože finanční prostředky investoval spíše do alkoholu. Závislost na něm se negativně podepsala na jeho již tak chatrném zdraví. Zhoršující se zdravotní stav Branwell řešil nadměrným užíváním opiátů, morfinu a kodeinu. Když onemocněl tuberkulózou, rovnalo se to jisté smrti. Chorobě podlehl dne 24. září 1848 ve věku pouhých 31 let.

O pár měsíců později zemřela na tuberkulózu Branwellova o rok mladší sestra Emily. Pracovala jako vychovatelka a učitelka. Spolu se svými sestrami napsala nepříliš úspěšnou sbírku poezie, později se zaměřila na jiný žánr a roku 1847 vydala slavný román Na Větrné hůrce. Tehdy však vyšel pod pseudonymem, pod pravým jménem ho za dva roky po její smrti uveřejnila sestra Charlotte. Emily od malička často stonala, z nachlazení na pohřbu bratra se rozvinula tuberkulóza, která jí vzala život před Vánoci roku 1848.

I v následujícím roce chystal Patrick Brontë pohřeb svému dítěti. Zákeřná tuberkulóza mu vzala 28. května 1849 dceru Anne ve věku 29 let. Rovněž byla spisovatelkou a jejím nejznámějším počinem je román Dvojí život Heleny Grahamové, který pojednává o problému alkoholismu a jeho vlivu na vztah mezi manželi. Zároveň se dotkl tématu tzv. ženské otázky, a literárními historiky je tak vnímán jako jedno z prvních a zásadních děl feminismu. K napsání příběhu Anne bezpochyby inspiroval život jejího bratra Branwella.

Nejvyššího věku ze všech šesti sourozenců se dožila Charlotte, autorka slavné knihy Jana Eyrová. Zemřela posledního březnového dne roku 1855 ve věku 38 let. Ačkoliv bývá nejčastěji jako příčina úmrtí uváděna tuberkulóza, dle některých názorů podlehla tyfu. Ke konci života ji trápily časté nevolnosti, pravděpodobně způsobené těhotenstvím. Tyto zdravotní problémy ve spojitosti s dalším onemocněním stály bohužel spisovatelku život.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie Brontë Tuberkulóza Literatura

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy