Typické ukrajinské pokrmy dobře známe i v Česku

Ukrajinská gastronomie je typická používáním běžně dostupných surovin domácí produkce i starých tradičních receptů. Mísí se v ní prvky mnoha národních kuchyní a přinesla i dodnes světoznámé pokrmy.

V ukrajinské kuchyni mají své nezastupitelné místo běžné suroviny domácího původu. Po generace se na Ukrajině vaří z brambor, cibule, zelí nebo kořenové zeleniny. Využívají se také zdroje sbírané v přírodě, třeba lesní plody, houby nebo zvěřina. Kromě masa divoce žijící zvěře se připravuje nejčastěji maso vepřové nebo jehněčí. Pokrmy Ukrajinci pak dochucují česnekem, kmínem, koprem nebo křenem. Do mnoha jídel se přidává také med.

Nejznámějším ukrajinským pokrmem je bezpochyby boršč, který našel své místo i v naší kuchyni. Rozšířil se po celém světě, vaří ho ve Finsku, Bulharsku, Rumunsku i v Persii. V některých částech Polska se boršč dokonce stal typickým štědrovečerním chodem. Mnohdy je boršč spojován mylně s tradiční ruskou kuchyní, jedná se však o původně jídlo ukrajinské. Existuje celá řada receptů na tuto národní polévku, snad každá rodina si předává z generace na generaci ten svůj vlastní. Základem vždy bývá kořenová zelenina – červená řepa a mrkev. Nesmí chybět také cibule. Dále do boršče patří brambory, čerstvá rajčata nebo protlak a nakrouhané zelí. Na polévku se využívá vývar z vepřového nebo hovězího masa, které se v ní ponechá, nebo se přidává maso mleté, škvarky či nakrájená klobása. Pokrm se dochucuje koprem a zjemňuje zakysanou smetanou. Ten pravý ukrajinský boršč musí mít výrazně červenou barvu a mastná oka na povrchu. K husté polévce se přikusují tzv. pampušky, tedy jakési slané smažené vdolečky, které se ještě teplé potírají česnekem. Toto pečivo na Ukrajině připravují také na sladký způsob, jedná se pak o obdobu našich koblížků, které se plní marmeládou, ovocem nebo třeba mákem. Po usmažení se stejně jako naše koblihy obalují v cukru.

Červená řepa je základem také typického ukrajinského salátu, kterému se říká viněgret. Vařená řepa, mrkev a brambory se pokrájí na malé kostičky. K uvařené zelenině se přidají kousky nakládaných okurek, kysaného zelí a cibulka. Zeleninovou směs ještě doplní vařené nebo pečené maso, osolená ryba či houby. Z oleje, hořčice, kapky octa a špetky soli a cukru se umíchá zálivka na dochucení. Toto národní jídlo má svůj původ již na počátku 19. století, kdy vzniklo z původního francouzského salátu, který si Ukrajinci přizpůsobili svým chutím a dostupným surovinám.

K oblíbeným ukrajinským pokrmům se řadí golubci neboli holubci. To jsou uvařené listy kapusty nebo zelí naplněné směsí mletého masa s rýží. Pečou se v rajčatové omáčce, servírují se s čerstvým nasekaným koprem a krajíci tmavého chleba.

Z masových jídel je i za hranicemi Ukrajiny známé kuře po kyjevsku, které si získalo příznivce svou jemnou chutí. Jedná se o kuřecí prsíčka plněná bylinkovým máslem. Rolky se obalují ve vajíčku a strouhance, zprudka osmaží a následně dopékají v troubě. Podávají se s brambory nebo kaší.

Ukrajina bývala vždy proslulou obilnicí Evropy, a proto se v její gastronomii hojně využívá mouka. Typická národní jídla jsou z kynutého a nekynutého těsta – například plněné knedlíky, těstoviny nebo vdolky (již zmíněné pampušky) upravované na sladký i slaný způsob.

Italské těstoviny ravioly připomínají ukrajinské vareniky, zvláštní pirohy plněné nejrůznějšími směsmi. Pirohy jsou typickým slovanským jídlem, a tak mají své zastoupení také v ukrajinské kuchyni. Těsto na vareniky se zadělává z mouky, rozmačkaných uvařených brambor, vody, vajec a špetky soli. Vyválený plát těsta se pak krájí na malé čtverečky, které se naplní a spojí do tvaru trojúhelníčků. Jako náplň slouží mleté maso, brambory, cibulka nebo škvarky. Coby sladký pokrm se připravují vareniky nadívané ovocem nebo sladkým tvarohem, které se při podávání polévají smetanou nebo sypou tvarohem.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie Gastronomie Ukrajina potraviny jídlo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy