Ukrajinské Velikonoce. Jak se liší od těch našich?

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zatímco v některých zemích mají Velikonoce spíše charakter lidových oslav příchodu jara s pohanskými prvky, na Ukrajině si tyto svátky zachovaly výrazně duchovní ráz.

Ukrajinským velikonočním svátkům předchází půst trvající dlouhých sedm týdnů. Poslední hodování před dobou půstu se v této zemi nazývá Masljanica. Jedná se o obdobu našeho Masopustu, kdy se vydatně jedlo, pilo a radovalo. Půst poté býval velmi přísný. Bylo dovoleno jíst pouze jedno jídlo za den a po třetí hodině odpoledne se již nesmělo nic konzumovat! Nejčastěji se v postním období vařily pokrmy z kysaného zelí nebo červené řepy, ke kterým se přikusoval chléb, nebo se servírovaly spolu s obilnými kašemi. O sobotách a nedělích se mohlo při vaření používat víno nebo olej. Během Pašijového (nebo také Svatého) týdne, tedy v týdnu před Velikonocemi, mnoho věřících nejedlo vůbec nic a pilo pouze vodu. Většina lidí takovýto půst dodržovalo o Velkém pátku. V ukrajinském lidovém prostředí se věřilo, že pokud nebude člověk na Velký pátek nic jíst ani pít, odpustí mu Bůh všechny hříchy, ze kterých se naposledy zpovídal v kostele.

Půst se netýkal pouze jídla a pití, ale i každodenního života, například duchovního. Častěji se konaly bohoslužby, které se nesly ve znamení pokání. Odříkání zasáhlo také sexuální oblast, zakázán byl pohlavní styk. Ještě v poměrně nedávné době se na ukrajinských vesnicích při narození dítěte dle data příchodu na svět počítalo, zda náhodou jeho početí nespadá do období předvelikonočního půstu. Když se prokázalo, že rodiče dítěte půst takto porušili, museli prosit Boha o odpuštění a poskytnout místní farnosti štědrý dar. V některých krajích bylo nutné odprosit také sousedy, a to formou bohaté hostiny.

Na Ukrajině dominuje pravoslavné vyznání. Tato církev oslavuje zmrtvýchvstání Krista stejně jako jiné křesťanské církve o první neděli po prvním jarním úplňku. Protože však pro pravoslavné Ukrajince platí jako církevní kalendář ten juliánský, slaví Velikonoce o několik dní později než my.

První den Pašijového týdne u nás známe pod označením Květná neděle. Na Ukrajině se mu říká Vrbová neděle, protože se v tento den světily vrbové proutky a kočičky. Takový zvyk se udržel po dlouhou dobu také v českých zemích.

Zelený čtvrtek Ukrajinci nazývají Čistý čtvrtek, a to proto, že v tento den rodiny absolvovaly společnou koupel. Tento rituál odkazoval na Ježíšovo omývání nohou apoštolům. O Čistém čtvrtku také hospodyně pečlivě uklízely domácnost. Na tvrzích se znovu začalo prodávat maso, protože se postní období blížilo ke konci.

Velký pátek je pro věřící připomínkou ukřižování Ježíše Krista, a proto se dodržoval ten nejpřísnější půst. Zároveň se chystala jídla pro božíhodovou hostinu – peklo se sladké pečivo, škubala se kuřata a husy. Místo mazance se na Ukrajině tradičně peče pascha. To je velikonoční pečivo ve tvaru bochánku, který zdobí vyříznutý velký kříž. Připravuje se z mouky, tvarohu, cukru, vajec, másla, kysané i sladké smetany. Přidávají se do něj nasekané ořechy, hrozinky a kandované ovoce. Obdobou byly menší bochánky stejného složení, které se o Velikonocích rozdávaly chudým lidem. Těmto malým moučníkům se říká kuliče.

Sobota po Velkém pátku byla vyhrazena pro zdobení vajíček. Na výzdobě si dávaly ukrajinské ženy záležet, protože vajíčka se vystavovala za oknem, aby si je každý kolemjdoucí mohl prohlédnout. Malované kraslice, které se na Ukrajině nazývají pysanky, nesloužily pouze jako ozdoba domácností, ale připisoval se jim i magický význam. Podle lidové víry měly poskytnout celému domu ochranu před působením zlých sil a neštěstím.

V noci před Božím hodem velikonočním začínala v kostele bohoslužba, která zpravidla trvala celou noc až do poledne druhého dne, a to za svitu mnoha svíček, které symbolizovaly nejenom Kristovo zmrtvýchvstání, ale také měly ochraňovat všechny přítomné před zlými duchy. Mši zakončovalo vyzvánění zvonů a věta „Christos voskres, voistinu voskres“, přeloženo jako „Kristus vstal z mrtvých, opravdu vstal z mrtvých“. Tuto větu pak po celý den používali všichni věřící místo pozdravu.

Po samotné mši probíhalo svěcení pokrmů, které je známo i u nás. Tento zvyk se v některých částech Ukrajiny udržel dodnes. Lidé si do kostela nosili košík naplněný jídlem – nejčastěji vajíčky, obřadním pečivem, chlebem, máslem, sádlem nebo slaninou. V košíku se však nikdy nesměl vyskytovat alkohol. Posvěcené jídlo spolu pak měla sníst celá rodina, část obsahu košíku se někdy nechávala v kostele pro chudé. O posvěcené pokrmy se také lidé dělili se svými zemřelými předky, kterým dávali porce jídla na hroby. Mrtvým se podávala především červeně malovaná vajíčka – ta symbolizovala vzkříšení a věčný život.

O Velikonočním pondělí se na Ukrajině děvčata nešlehají pomlázkou jako u nás, ale polévají se vodou. Dívky mají dovoleno to chlapcům stejnou měrou oplatit.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie Ukrajina Velikonoce

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní

Prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko prohlásil, že jeho země nikdy nezažila lepší časy než nyní. Ve své řeči porovnal éru po rozpadu SSSR s aktuální situací. Upozornila na projev Ukrajinska pravda s odkazem na běloruskou agenturou BelTa.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy