Vějíř. Praktická pomůcka k ochlazení i módní doplněk

Odpradávna hledali naši předci způsoby, jak se ochladit v horkém počasí. V tropických starověkých říších našli jednoduché a praktické řešení – vějíř. Ten lze považovat za jednu z nejstarších pomůcek k ochlazování člověka, v některých zemích světa se k tomuto účelu používá dodnes. Stal se však také módním doplňkem.

Vějíř je předmětem s velmi dlouhou historií, která sahá až do starověku. První vějíře prokazatelně používali obyvatelé dávné Babylónie, Sýrie nebo Indie. Doklady o využívání těchto pomůcek pocházejí také ze starověkého Egypta. Nejstarším dochovaným vějířem je ten, který byl objeven coby součást žezla egyptského vládce zvaného král Škorpion žijícího a panujícího v předdynastickém období egyptských dějin, tedy někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Hned několik vějířů bylo nalezeno v hrobce slavného Tutanchamona. Staří Egypťané využívali k ochlazování vějíře velkých rozměrů, dlouhých třeba jeden metr i více. Takovým rozměrným vějířem se panovníci nechávali svými sluhy ovívat a tedy ochlazovat. Starověké vějíře se vyráběly ze dřeva (ty luxusnější ze dřeva ebenového), tento materiál se kombinoval s dalšími, například se slonovinou a palmovými či lotosovými listy. Důraz byl kladen na výzdobu těchto předmětů denní potřeby – vyrývaly se do nich reliéfy, potahovaly se vrstvičkou zlata nebo vykládaly barevným sklem či kameny. Tehdy však nesloužily jako módní doplňky, ale spíše se staly symbolem společenského postavení a významu majitele, jehož jméno se často vyrývalo do rukojeti.

Znakem vyšší vrstvy společnosti byl vějíř také v antických státech, ve starém Řecku a Římě. Vějíř zde býval i atributem bohů a bájných postav. Výrobní materiál se shodoval s tím používaným ve starověkém Egyptě, jednalo se nejčastěji o dřevo a listy, rukojeť se někdy zhotovovala také z bambusu. Z dob antiky jsou rovněž známé vějíře s pavím peřím. Kvůli jejich výrobě se tehdy chovali pávi ve specializovaných farmách.

Zvyk používání těchto ochlazovacích pomůcek přetrval do středověku, kdy se rozšířil po celém světě, a to především zásluhu křížových výprav. Zpočátku se středověké vějíře podobaly svým starověkým předchůdcům, byly tedy zhruba stejně velké a vyráběly se ze stejných materiálů. Změna nastala s šířením křesťanství, kdy vějíře používali duchovní při bohoslužbách nebo poutích.

Postupem času se vějíře zhotovovaly z nových materiálů, například z kůže nebo pergamenu. Takovéto předměty pak mohly být zdobeny vyšíváním, textilními aplikacemi a doplňky v podobě třásní. Rozmach ve výrobě vějířů nastal v období renesance, kdy se také stávaly již doplňkem určeným spíše pro ženy. Do té doby sloužily jako ochlazovací pomůcka pro obě pohlaví, nyní již přibyla funkce módní. Stále ale vějíř zůstával výsadou vyšších vrstev obyvatelstva. S novým trendem i technologickou novinkou přišla v roce 1578 Kateřina Medicejská, a to se skládacím vějířem, který si tehdy pořídila ve Florencii. Nejenom, že takový vějíř nádherně vypadal a byl velice praktický, ale také krásně voněl – byl totiž napuštěný parfémem. Mezi další propagátorky a milovnice vějířů patřila anglická panovnice Alžběta I. Renesanční vějíře se zhotovovaly z kůží, hedvábí, kostěných i želvovinových žeber, slídových a kovových destiček. Z výzdobných technik se uplatnilo malování, akvarel, kvaš nebo třeba lakování.

Dražší materiály se začaly pro výrobu vějířů používat v dobách baroka a rokoka. Stříbro, zlato, drahé kameny, perleť nebo slonovina – to vše tvořilo barokní módní doplněk do horkých dní. Výroba vějířů se tehdy stala specializovaným řemeslem, které provozovaly jen určité cechy. Nejvyhlášenější z nich fungovaly v Itálii, Anglii a Francii. Na plochu vějířů se malovalo, oblíbené byly náměty z Bible, žánrové scény nebo květinové vzory. Jako malíři se uplatnili význační umělci dané doby.

S rokokem a klasicismem nastala „zlatá doba vějířů“, kdy byly nezbytným módním doplňkem ve vyšší společnosti. Ve výzdobných malbách nyní převažovaly krajinomalby a milostné scény, tedy vyobrazení vznešených párů. Samozřejmostí již byly vějíře skládací. Století devatenácté se neslo ve znamení jejich masového rozšíření, kdy pronikly i do nižších společenských kruhů. Tento trend souvisel s uplatněním levnějších materiálů při výrobě, běžné byly například laciné papírové nebo slaměné vějíře. Díky technologickému pokroku se na trhu objevily praktičtější vějíře s novými typy zavírání nebo konstrukcí umožňující snadnější skládání a uložení do malé krabičky. Proměňovala se také funkce vějířů. Z původně ochlazovací pomůcky a pozdějšího módního doplňku se stal i sběratelským artiklem. Vějíře se totiž vyráběly často jako upomínkový předmět nesoucí motivy měst, významných událostí nebo divadelních scén.

Používání vějířů v Evropě se vytrácelo ze společnosti počátkem 20. století. V tropických oblastech však dodnes tyto předměty plní svou původní praktickou funkci, tedy ochlazování člověka v horkých dnech.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Léto vějíř

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 8 hodinami

Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí

Teploty přesahující hranici 20 stupňů dlouho nevydrží. Hned po Velikonocích se podle ČHMÚ.cz ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy