Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.

Jak již bylo řečeno, zavěšování ozdob na větve stromů, ať už listnatých či jehličnatých, je starý zvyk, který spadá do časů Keltů a následně Slovanů. Tehdy se zdobení stromů pojilo například s obdobím slunovratu. Jako v mnoha jiných případech, i zde se starší pohanské zvyky promísily se zvyklostmi křesťanství. Vánoční stromky jsou známé již z pozdního středověku. V tomto období se věřilo, že měly ochranitelskou funkci. V některých případech se následně spálily, aby bylo zažehnáno zlo.

Tradice zdobení vánočního stromku umístěného například před radnicí či na náměstí, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) snad již z 15. století. Následně se dostala též do oblasti dnešního Německa. Způsob zdobení vánočního stromečku i jeho umístění se během času proměňovalo.

Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V těchto dobách byly vánoční stromečky především v domech obchodníků a řemeslníků. Právě díky kontaktu obchodníků se tradice postupně šířila. Stromečky se často zavěšovaly špičkou dolů, především nad štědrovečerním stolem.

K rozšíření tradice ozdobeného vánočného stromečku, který zdobí hlavní či reprezentativní místnost v domě, došlo až během 19. století. Tehdy se stala populárním na celém světě, i u nás.

První vánoční stromeček byl ozdoben na Vánoce roku 1812 v libeňskému zámečku Šilboch, nazývaném též Ztracená varta. Jako vánoční překvapení jej tam nachystal majitel zámku, Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla. Tento zvyk nejspíše poznal během svých cest po Německu. Stromeček stál na stole, ozdoben byl ovocem a svíčkami a v blízkosti byly jesle a drobné dárky. V naší zemi se však jednalo o novinku a k velkému rozšíření skrze společenského vrstvy docházelo pozvolna během celého 19. století.

Na vesnicích se vánoční stromečky se začaly objevovat nejdříve u pana učitele, lékárníka či starosty. Děti, zákazníci, služebné či hosté tuto novinu postupně okoukali a zavedli ji i ve svých domech či vesnicích. K opravdovému plošnému rozšíření ale došlo až po 1. světové válce.

Bohužel místo, kde se u nás objevil první vánoční stromeček, zámek Šilboch, si již dnes neprohlédneme. Jeho historie nebyla dlouhá. Ve 2. polovině jej nechal na tzv. Čertově vršku vystavět František Ferdinand Hilbert. O výstavbě zámku koluje řada pověstí, například že jej postavila jediná lidská duše, která se za to nechala upsat ďáblu.

Poslední významnou kapitolou pro zámek bylo období, kdy byl jeho majitelem již zmíněný Jan Karel Liebich. Jeho pozvání k pobytu na Šilbochu často využíval i hudební skladatel Karel Maria von Weber, který pro zde konaný karneval napsal valčík.

Zatímco tradice zdobení vánočního stromečku pevně zakořenila a zůstala dodnes, zámek i jeho blízké okolí zcela zanikli. Zámeček byl v roce 1900 i s přilehlými hospodářskými budovami zbourán. Dokonce i celá skála na Čertově vršku byla srovnána se zemí.

Dodnes se dochovaly jen písemné zprávy, různé legendy a pověsti a také vyobrazení zámku. To poslední pochází z doby těsně před zbořením zámeckého areálu a skály, které museli ustoupit šířící se nové pražské zástavbě. Při procházce v ní je však dodnes možné dohledat další stopy po zaniklém zámku. Je to například název hostince Na Ztracené vartě v ulici Na Vartě.

Zajímavostí je, že v poslední době se šíří nový trend, který vědomě či nevědomě navazuje na původní tradici vánočních stromečků. Ve firmách, v obchodních centrech ale i v některých domácnostech se tak opět objevují stromečky zavěšené špičkou dolů.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky Vánoce historie Vánoční strom tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy