Záhada kolem bájného hradu na hoře Blaník. Podle pověsti tu dřímají rytíři

Pověst o blanických rytířích dřímajících v posvátné hoře, kteří v čele se sv. Václavem přijedou na pomoc české zemi, až jí bude nejhůř, zná snad každý. Zájemci o turistiku si vzpomenou i na místní nejmenší CHKO v České republice, případně rozhlednu na vrcholu Velkého Blaníku. Málo kdo už ovšem zná záhadu blanického hradu, jehož lokalizaci se dodnes věrohodně nepodařilo určit.

Velký Blaník (zdroj: Dr. Ivan Rozkošný)
doporučujeme

Dva bratři, Malý a Velký Blaník, tvoří dominantu nad pravým břehem řeky Blanice jižně od města Vlašim v jihovýchodní části Středočeského kraje. Kromě zajímavé flory a fauny, kterou se zde podařilo ochránit díky zmiňované chráněné krajinné oblasti, nabízí oba vrcholky i zajímavé výlety do minulosti.

Delší příběh jistě nabízí vrchol Velkého Blaníku, který se ční do výšky 638 m n. m. Zjevně díky své siluetě, dobře rozeznatelné z podstatné dálky, i díky skalním útvarům na svých úbočí a vrcholu, se tato hora stala předmětem pověstí a bájí již v pravěku.

Oba Blaníky i jejich nejbližší okolí nikdy neprošli důkladným archeologickým průzkumem a většina předmětů tak pochází jen z dílčích či zjišťovacích výzkumů, případně náhodných nálezů. Ty dokazují zdejší lidskou aktivitu již v době na konci halštatu a počátku laténu. Obecně je tak lze spojit s keltskou kulturou.

V této době vzniklo na vrcholu Velkého Blaníku halštatsko-laténské hradiště. Nebo alespoň tak je doposud stavební dílo, zaujímající nejvyšší bod mezi skalními výstupy, definováno. Dodnes jej tvoří především výrazné kamenné valy, vymezující prostor hradiště. Doloženy byly i polozahloubené objekty.

Mezi nálezy keramiky se objevily též mlecí kameny, což svědčí o osídlení daného prostoru. Je však otázkou, jednalo-li se o opevněné, trvalé obývané sídliště, nebo zda zde bylo spíše rituální, posvátné místo, kde žilo jen několik lidí, jejichž počet se zvětšovat jen sezonně. Početnost nálezů a jejich analýza to dodnes nedokáže s jistotou zodpovědět.

Dalším obdobím, kdy sehrála silueta hory Blaník významnou roli, bylo období raného středověku. Konkrétně ve 12. století se hora stala důležitým navigačním majákem, který sem přivedl zakladatele premonstrátského kláštera. Klášter, založený u úpatí Velkého Blaníku a jeho obyvatelé zajistili postupnou kolonizaci okolí.

Na svou podstatnou roli ale Blaník čekal až do přelomu 14. a 15. století. Tehdy se v písemných pramenech objevují zprávy o hradu Blaník. Vedle toho se v listinách uvádí majitelé, kteří se po něm píší. Jedná se však o nepočetné zmínky. Ještě na Klaudyánově mapě je Blaník označen jako hrad. Tyto důkazy o existenci světského sídla jsou obohaceny o zprávy, v nichž si pražský biskup stěžuje na jistého kněze působícího na hoře Blaník, a na zde konané poutě. Je zjevné, že symbolická a magická moc hoře zůstávala od časů Keltů.

Problémem však zůstává určení, o jakého ze dvou Blaníků se jedná? V literatuře je možné dohledat početné stoupence pro obě možnosti. Co se týče poutní tradice, dá se říci, že k nim mohly sloužit oba dva vrcholky. Velký Blaník měl starou tradici, mystické místo na svém vrcholu, bájnou bránu do nitra se spícím svatováclavským vojskem. Jistou posvátnou auru však v blíže neznámé době získal i Malý Blaník, kde již v raném novověku vznikla kaple či kostelík, nahrazený později barokní kaplí Maří Magdaleny v 17. století.

V případě určení hradu však odborná veřejnost dodnes tápe. Je pravdou, že u nižšího ze dvou vrcholů Malého Blaníku se našly pozůstatky světské stavby, vybavené kachlovými kamny. Kvůli svému nevýhodnému situování ve svahu i dataci archeologického materiálu, je však možné tento objekt označit jako raně novověk. Snad se jednalo o sezónní lovecké sídlo pro panstvo či panskou hájovnu.

Na Velkém Blaníku se nachází více míst s hradem spojovaných, např. Veřejová skála, kde se nalezl středověký meč. To by ovšem spíše svědčilo o posvátném místě, nikoliv o přítomnosti hradu. Vrchol Blaníku pak přináší nálezy středověkých střepů, avšak již od časů po vypálení kláštera pod horou v první polovině 15. století jsou zde písemně doložené poutní pobyty táborů. Naopak zde chybí stopy po středověké stavební činnosti. S hradem by snad bylo možné spojit pouze příkop, vymezující prostor tzv. akropole v rámci staršího pravěkého hradiště. Středověcí stavitelé tak mohly využít staršího opevnění, jen nezbytně jej opravit a vylepšit. Samotný hrad pak mohl být zjevně jen dřevěno-hlinité konstrukce a mohl záhy zaniknout. Výstavba současné rozhledny pak mohla přinést zánik další stop.

Dnešní úroveň poznání obou horských bratrů jednoznačné rozhodnutí nedovoluje. Určitá tajemnost však může podnítit nejednoho návštěvníka k vlastnímu pátrání, přičemž i neúspěch při určování pravdy může přinést příjemný požitek z procházky krásnou přírodou.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Spuštění vleků? Podle Blatného není problém, nesmí se ale zvýšit mobilita

22.01.2021 09:58 Z epidemického hlediska ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevidí problém ve spuštění vleků,…

Záhada kolem Pražského hradu: Proč na něm první český král nesídlil?

10.01.2021 19:33 Aktualizováno Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad…

Do Krkonoš a Orlických hor zamířily o víkendu tisíce návštěvníků

10.01.2021 15:33 Do Krkonoš a Orlických hor zamířily o víkendu tisíce návštěvníků. Někde pro ně byly v provozu…

Nápor běžkařů neopadá. Policie opět reguluje provoz v horských střediscích

10.01.2021 11:35 Aktualizováno Policie dnes krátce před půl osmou opět uzavřela příjezdové cesty do Bedřichova na Jablonecku kvůli…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama