Zámek Březnice ve středních Čechách byl místem zakázané lásky

Malebný zámek Březnice se dodnes dochoval z časů své největší slávy, kterou mu dala velkolepá renesanční přestavba v 16. století. Kromě působivě dochovaného mobiliáře zámek ukrývá poutavý příběh zakázané lásky mezi místodržitelem českého království Ferdinandem II. Tyrolským a dcerou bankéře Filipínou Welserovou.

V době, kdy na Březnici přebývala Filipína Welserová, utajovaná milenka místodržitele českého království Ferdinanda II. Tyrolského, bylo zdejší zámecké sídlo více než 300 let staré. Původní, zřejmě jen dřevěný dvorec, vznikl u řeky Skalice, někdy během 1. poloviny 13. století společně s nevelkou tržní osadou. Ta zaujala strategické místo na významné Zlaté stezce z Pasova do Prahy.

Zakladateli a prvními majiteli zdejšího sídla byli příslušníci rodu Buziců, připomínání poprvé v roce 1224. Postupem času získalo sídlo charakter kamenné stavby na pomezí tvrze a hradu. V písemných pramenech se u Březnice objevují oba termíny, což odkazuje na nestálost a odlišný význam, než jak tyto kategorie dnes vnímáme my.

Stará kamenná tvrz či hrad se stala základem pro mladší stavební aktivity, které tu nastaly během pozdně gotického a především renesančního období. Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. V roce 1506 koupili Březnici Malovcové. V této době vzniklo rozsáhlé kruhové opevnění s dělostřeleckými baštami. Jedná se zřejmě o dílo významného architekta Benedikta Rejta, který se podílel například na výstavbě fortifikace Pražského hradu.

Malovcové se následně zapojili do stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. a v roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory. Jako konfiskát získal Březnici říšský místokancléř Jiří z Lokšan, který zahájil významnou renesanční přestavbu zámku. V těchto stavebních úpravách pokračovala po jeho smrti manželka Kateřina z Lokšan, rozená Adlerová.

Jako renesanční novostavbu poznala zámek i Filipína Welserová. Z Březnice původně nepocházela. Narodila se Františkovi a Anně Welserovým v roce 1527 v Augsburgu, v dnešním Německu.  Pocházela z přední bankéřské rodiny, která půjčovala peníze i samotnému císaři.

Zřejmě v roce 1548 nebo 1551 se v Augsburgu seznámila se synem císaře Ferdinanda I. a českým místodržícím Ferdinandem II., který svého otce doprovázel na císařský sněm. V roce 1555 se s ním potkala opět, tentokrát na masopustním bále v Plzni, kam se uchýlil dvůr zemského správce Ferdinanda II. před morovou epidemií, která řádila v Praze.

Že to byly city vzájemné a opětované ukazuje i to, že se několikrát setkali také na zámku Březnice ve středních Čechách, který patřil tetě Filipíny, Kateřině z Lokšan. Ta poskytovala zámek své neteři jako útočiště pro její tajné schůzky a Ferdinand II. zde byl častým hostem.

Důvody pro utajovaná setkání byly zřejmé. Bylo nepřípustné, aby se dcera pouhého bankéře scházela s místodržitelem českého království. Jelikož byl jejich vztah ale opravdu upřímný a silný, rozhodli se k razantnímu kroku a na zámku Březnice se vzali. Jednalo se o tzv. morganatický sňatek, tedy sňatek mezi nestejně urozenými lidmi. Tato svatba navíc proběhla zcela v utajení. Podobné utajení čekalo i jejich děti. Ty byly po porodu dány před dveře zámku a přijati jako nalezenci, které následně manželský pár adoptoval.

Císař Ferdinand I. se o sňatku dozvěděl v roce 1559. Nerovný sňatek vylučoval Ferdinandovy potomky z případného nástupnictví. Kromě toho byl i jednou z příčin Ferdinandova prvního neúspěchu při kandidatuře na polský královský trůn. I poté, co se císař dozvěděl o sňatku svého syna, muselo být toto manželství i nadále před veřejností tajeno až do roku 1576, kdy jeho právoplatnost uznala papežská kurie.

Manželé nějaký čas žili také na Křivoklátě a následně v Rakousku na zámku Ambras. Zde také v roce 1580 Filipína zemřela. Ferdinand II. se následně znovu oženil.

Majitelé zámku se později rozešli se zájmy vládnoucích Habsburků a bratři Adam, Jiří a Václav Lokšanové se zúčastnili stavovského povstání. Po něm jejich majetek, včetně zámku Březnice propadl konfiskaci.

V roce 1623 panství získal královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, který nechal v letech 1625–1632 vystavět zámeckou kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie. Tehdy též došlo k zasypání vodních příkopů a kolem zámku vznikla zahrada. Na vnější straně zámku se objevily přízemní arkády a bašty bývalého opevnění začaly být využívány jako zahradní altány.

V této podobě se zámek dochoval dodnes, obohacený pouze o novorenesanční sgrafitovou omítku z konce 19. století, kterou zde realizovali poslední majitelé z rodu Pálffyů. Ti zde žili až do zestátnění zámku v roce 1945.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie hrady a zámky Láska, intimnosti, vztahy zajímavosti Zámek Březnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy