Zámek Měšice zdobí nejstarší hromosvod u nás. Víte, kdy vznikl?

Málo známý, v historii i kráse nedoceněný zámek Měšice se nachází jen 14 km od hlavního města Prahy ve stejnojmenné obci. Okolo zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami. Rokokovou budovu zámku zdobí nejstarší dochovaný hromosvod u nás.

Historie obce Měšice a zámeckého areálu jsou dlouhé. Již zřejmě od přelomu 13. a 14. století stávala v obci tvrz. První písemná zmínka o Měšicích pochází z roku 1294, kdy patřila pražským johanitům. Později vlastnili zdejší panství např. Šternberkové a později od roku 1621 Nosticové. Právě za jejich časů začaly na panství podstatné změny. Ty se dotkly mimo jiné i staré, již nevyhovující tvrze. Namísto ní se konkrétně František Václav Nostic-Rieneck rozhodl vybudovat velkolepé zámecké sídlo.

Nosticům v té době kromě Měšic patřilo také celé tzv. pakoměřické panství. Právě z nedalekých Pakoměřic se do Měšic Nosticové přestěhovali a z nového měšického zámku učinili své hlavní rodové sídlo.

Byť iniciátora stavby známe, stejné štěstí již nemáme ohledně informací o autorovi tohoto monumentálního komplexu, který zapadá do pozdně barokních až rokokových časů. O hlavním autorovy se nedochovaly záznamy. Pouze je doložena spolupráce předních spolupracovníků Kiliána Ignáce Dientzenhofera, např. hradního tesaře Josefa Löfflera a kameníka Františka Lauermanna.

Dějiny novodobého rokokového zámku a vynálezu hromosvodu jsou si svou délkou překvapivě blízké. Zatímco hromosvod vynalezl už v polovině 18. století premonstrát Prokop Diviš, který ho v roce 1754 umístil ve své farní zahradě v Příměticích poblíž Znojma, budovy současného zámku v Měšicích začaly vznikat ve dvou etapách o jedno desetiletí později. V letech 1767–1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 1780–1790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel.

Už na závěr 1. stavební etapy ozdobil hlavní budovu zámku, jako vůbec první u nás, právě hromosvod, coby nový vynález té doby. Stalo se tak v roce 1775. Byl sem instalován pražským profesorem medicíny a fyziky dr. J. T. Klinkošem. Nejednalo se však o konstrukční typ hromosvodu od Prokopa Diviše, ale od druhého uznávaného vynálezce, kterým byl Benjamin Franklin.

Nutno říci, že to byl to svým způsobem velký počin, jelikož v těchto dobách hromosvod stále působil značné rozpaky a lidé se ho obecně na střechy svých domů báli dát. Podle dobových zpráv však konkrétně měšický zámek zachránil hromosvod od blesku hned následující léto.

Na průčelí zámku se dochovaly hodiny zkonstruované mistrem hodinářem Sebastianem Londenspergerem v Praze roku 1774.

Další částí areálu byl i nádherný park, původně francouzský. Jelikož se však jednalo o park náročný na údržbu, stal se z něj později krajinářský, jinak řečeno anglický park. Hlavní změny zde nastaly po roce 1860, kdy jej doplnila celá řada romantických staveb a soch. Právě dochované sochy, ale též vzácné dřeviny, například libanonský cedr, patří k chloubám parku dodnes.

Velkou zajímavostí areálu je, kromě samotnému zámku a parku, i prostorově velký čestný dvůr s hospodářskými budovami, na něž navazující dvě symetrické části vesnické zástavby a dále opět dvě symetricky vystavěné zámecké bažantnice, které celý cca 40 ha velký areál uzavírají a propojují jej s okolní krajinou. Celý tento komplex budov je u nás poněkud unikátní a proto se Měšicím také někdy říká české Versailles.

Do historie zámku se zapsaly i různé slavné osobnosti. V letech 1776–1785 v zámku bydlel a jako vychovatel byl zaměstnán český filolog a historik Josef Dobrovský. Nosticové zde sídlili až do časů 2. světové války. V roce 1945 byl zámek a komplex budov na základě Benešových dekretů Nosticům zkonfiskován a majitelé odsunuti do Rakouska. Zdejší zámecká knihovna s mnoha spisy světové literatury, četné vybavení atd. byly po druhé světové válce zničeny, případně rozkradeny.

V zámku byla nejdříve školní zařízení spadající pod Ministerstvo školství a osvětu. V místě původní zahrady a sadu v severní části areálu bylo vytvořeno fotbalové hřiště a z jízdárny pak tělocvična pro TJ Sokol a potřeby Slovanské koleje. Od roku 1964 zde fungovala nemocnice s internou a do počátku 90. let i s noční pohotovostní službou.

Na veselejší časy svitlo až v roce 1996, kdy byly zámek, některé budovy zámeckého komplexu a pozemky převedeny státem do vlastnictví obce Měšice. Zámek již nezískal svůj dávný lesk, ale přestal výrazně chátrat. Dnes zámek slouží potřebám Centru integrované onkologické péče.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura zajímavosti

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 31 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy