Názory

Související články:

Mezi Proudy s hostem Jiřím Kůsem: Je česká společnost dospělá a budeme se učit žít v metaverzu?

V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Události Petra Nutila: Rajchlova nepovedená věštba, válka proti Evropě, rabování na Hradě a fackovaná v podhradí

Milí čtenáři, máme za sebou perný týden, plný zásadních událostí. Tak si je pojďme shrnout.  

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 

Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.

Odchází Miloš Zeman. Prezident, který ztroskotal

Miloš Zeman, první přímo volený prezident České republiky, dnes po deseti letech končí svůj mandát. Jakou stopu zanechal v české společnosti a politice?  

Před 20 lety usedl na Hradě Václav Klaus. Vytrvale sledoval svou vizi, později však zašel příliš daleko, říká profesor Kopeček

Uplynuly dvě desetiletí od chvíle, kdy se 7. března 2003 ujal úřadu prezidenta republiky Václav Klaus. Podle politologa Lubomíra Kopečka nabízel vizi národně konzervativního prezidentství, která byla konzistentní a dá se mluvit o snaze vytvořit vlastní ideovou doktrínu. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI, který se Klausovu prezidentskému mandátu věnoval například v knize „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman. Paralelní životopisy“,  v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil mimo jiné i to, proč lze druhou polistopadovou hlavu státu přirovnat k náboženskému prorokovi a kde hledat příčiny pozdější Klausovy radikalizace, která jej přivedla na politickou periferii a do názorové izolace v českém veřejném prostoru. 

Mezi Proudy: Spacáková revoluce, kulturní války a invaze umělé inteligence

Petr Nutil a Ondřej Fér v novém díle podcastu Mezi Proudy rozebírají 15 minut slávy ANO a SPD během mimořádného jednání k návrhu na snížení valorizace důchodů. Rozdělení českého internetu po zveřejnění zprávy o novém britském snímku The Three Musketeers (Tři mušketýři) v němž roli D’Artagnana hraje herec tmavé pleti Malachi Pullar-Latchman. A nakonec dojde i na invazi umělé inteligence do našich životů. 

Události Petra Nutila: Obstrukce a pohádka o Kecálkovi a Důchodomůrce

Máme za sebou jeden z těch týdnů, které byly dokonale absurdní, dokonce tak, že na to moc rádi, sami a dobrovolně zapomenete. Tak pojďme hned k hlavní věci, která plnila stránky novin po celý týden. Totiž v Poslanecké sněmovně proběhla bitva o snížení valorizace důchodů. 

Česká politika opakuje staré chyby. Škoda nejen pro důchodce, ale i ostatní

Říká se, že jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát. Jenže nám v Česku stará moudra asi nic neříkají, a i kdyby platila, nám to prostě nevadí. Říkáte si, že ne? Ale ano. Ukázka toho, že nejen politikům, ale ani jejich voličům nevadí neustálé opakování starých chyb a jejich nenáprava, je tu doslova na denním pořádku. 

"Když zakřičíte, že zabijete prezidenta, tak to řeší policie." Exner pro EZ vysvětluje nový zákon proti škodlivému obsahu na internetu, cenzuru odmítá

Poslanec za Starosty a nezávislé a člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Martin Exner v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak bude vypadat nový zákon o blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost. „Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru,“ popisuje.

Rok války na Ukrajině i dopadů na světovou ekonomiku. Kolik stojí konflikt?

Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.  

Evropa přihlíží růstu další jednostranné závislosti. Problém představují auta z Číny

Možná se to jen zdá, ale nepřijde vám, že se na tom našem „starém“ kontinentu, pohybujeme takříkajíc z extrému do extrému? Ještě nedávno jsme se tu všichni chovali přesně jako v jedné filmem proslavené písni: „Kupovat potřebné energetické komodity z jednoho zdroje, ale levně? Nevadí!“ Jenže ruská agrese na Ukrajině ukázala, že to byl hodně špatný nápad. Mezitím se odhalily i další závislosti vyspělého světa na podobných „dodavatelích“, i když zatím ne se skutečnými válečnickými aktivitami. A to ať už u léků, čipů nebo potřebných součástek do vojenské munice. Jenže, jak se zdá, zatím jsme se z toho moc nepoučili.  

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

O Criminals slyšel v Olomouci snad každý. Lidé občas mají předsudky, někdy jsou nepřející, říká bývalý vězeň

Bývalý vězeň Radek Čada v Olomouci pomohl založit skupinu Criminals Olomouc. Lidé jako on se skrze ni angažují ve společenském dění ve městě a okolí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co dělají a jaké mají plány do budoucna. „Potřeboval bych, aby měl den padesát hodin. Mám hrozně moc nápadů, ale je těžké je realizovat,“ říká. Podělil se také o své zkušenosti z vězení.

Události Petra Nutila: Českým internetem hýbou spacáky Schillerové i černošský d'Artagnan

Vítejte u dalšího pravidelného vydání Událostí PN, které jsou – jako obvykle – stejně tak absurdní, jako svět sám. Mimochodem, mohlo by se zdát, že ono neustálé rýpání se v divnostech tohohle světa je jen nějakým pokusem o satiru. Není tomu tak. Nakonec v téhle rubrice nepokračuji v ničem jiném, než v navázání na romantismus, který ve vyhledávání divných míst, věcí a lidí nalezl zalíbení. A věřím, že stejně jako čtenáři před dvěma sty lety, i vy jste si sami na sobě všimli, že popis zřícenin, myšlenkových chatrčí, nebo poutových zrůd nejen politiky vyvolává hluboké city a sentiment. Ach.  

Putin snahou o odstoupení od New START překonal nejhorší sovětské diktátory. Pro Kreml brzy může znamenat přítěž

Ruský prezident Vladimir Putin při svém úterním projevu hodnotil dosavadní průběh jeho války na Ukrajině. Oznámil při ní, že Rusko pozastavuje účast na Smlouvě mezi USA a Ruskem o snížení počtu jaderných zbraní (SORT). Ta platila mezi lety 2003 a 2011, kdy ji nahradil New START. Obě strany souhlasily se snížením jaderného arzenálu na maximálně 2200 operačně nasazených hlavic.  

Politolog Broul: Den Putinovy invaze si budeme pamatovat dlouho, já hlavně pocity. Byl jsem upřímně zděšen

Politolog David Broul z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že Rusko všechny podobné jím rozpoutané války prohrálo. „Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit,“ popisuje Broul v rozhovoru. 

Rok války na Ukrajině. Můžeme být hrdí, žádné "o nás bez nás" se nekoná

Právě dnes je to rok, co začala válka na Ukrajině. Nejsem fanouškem historických paralel, ale jednou nám dobře známou událostí si teď pomohu. I Česko totiž dostalo příležitost obstát ve zkoušce, kterou představovalo uplynulých dvanáct měsíců. Jak se nám to podařilo?