Názory

Související články:

Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Babiš si už taktiku na druhé kolo zvolil. Ví, že jeho jedinou šancí je odradit voliče

První kolo prezidentské volby přineslo hladký postup dvou kandidátů, Andreje Babiše a Petra Pavla, mezi nimiž voliči za dva týdny vyberou nástupce Miloše Zemana. Volby přinesly několik dílčích překvapení. Jako jedno z nich se může jevit i rétorika, kterou Babiš bezprostředně po skončení prvního kola zaútočil na svého soupeře. Předseda hnutí ANO, který je ve veřejné debatě opakovaně napadán za své předlistopadové členství v  komunistické straně a spolupráci se Státní bezpečností, totiž zahrál na stejnou strunu a Pavla nazval „komunistickým rozvědčíkem“. Ve skutečnosti není Babišův postup tak bizarní, jak se na první pohled může zdát. 

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 

Pavel je napříč NATO respektován, Babiše si EU pamatuje jako populistu vyšetřovaného pro podvody, říká politolog

Politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentoval výsledky prvního kola letošních prezidentských voleb. „Největší rozdíl bude patrný právě v přístupu obou kandidátů. Rozvážný a klidný Pavel proti roztěkanému a neomalenějšímu Babišovi,“ očekává Broul. Podle něj může Andrej Babiš teoreticky spojit síly s SPD, proti jejímuž kandidátovi Jaroslavu Baštovi se vyhraňoval. „Od několika zahraničních politiků i diplomatů jsem v průběhu minulého roku slyšel úlevu nad tím, že v čele vlády již nestojí trestně stíhaný Andrej Babiš,“ řekl Broul v rozhovoru.

Kauza Mendelu nebo nezkušenost? Nerudová u voleb oproti průzkumům ztratila, stojí za tím více faktorů

Někoho překvapil neúspěch Danuše Nerudové více, jiného až tak moc ne. Bývalou rektorku Mendelovy univerzity nejvíce potopila právě kauza, která se její alma mater týká. Nerudová nedokázala porazit Andreje Babiše a Petra Pavla dokonce ani v Brně, kde působí. Dokázala zde sice překonat svůj celorepublikový průměr a získala přes 15 procent, ale ani zdaleka to nestačilo. Co způsobilo úbytek voličů, se kterým žádný předvolební průzkum nepočítal?

Přestanou domácnosti zvládat zdražování? Lidé se umí přizpůsobit, a bude to třeba

Většinou během každého začátku nového roku si řada mediálních titulů všímá toho, jaká slova byla v předchozích dvanácti měsících na internetu nejvyhledávanější. Už jsme tu měli covid a jiné náměty, které rozkližovaly společnost, a určitě mi dáte za pravdu, že za loňský rok by nebyl žebříček těchto výrazů kompletní bez slova „inflace“. Zdražování, chcete-li. Podle lidí, kteří mohou s problémem vysokých cen něco udělat, jako je třeba předsedy vlády Petra Fialy, se má tempo zdražování letos snižovat. Podobně to vidí nejen sám guvernér centrální banky, která má cenovou stabilitu v popisu práce, Aleš Michl, ale také ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz. 

Nenecháme nikoho padnout, slibuje vláda a činí se. Navzdory inflaci může už letos zavládnout optimismus

Jistě mi dáte za pravdu, laskaví čtenáři, že je snad všeobecně známo, že mezi nejohroženější sociální skupiny v tuzemsku patří kvůli vývoji inflace především senioři, samoživitelé nebo mladé rodiny s dětmi. Ale to neznamená, že by si většina ostatních sociálních skupin v zemi jen bezstarostně pískala o tom, že se jich přetrvávající krize netýká. Poslední odhad Ministerstva financí naznačuje, že meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí za rok 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. A za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace má podle odborníků z resortu financí dosáhnout 15 %. 

Přímá volba byla chyba. Zeman byl destruktivní prezident, Babiš není nebezpečnější, hodnotí politolog Lysek pro EZ

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek. 

Dobře fungujícímu státu je jedno, jestli je malý nebo velký. Češi si to musí uvědomit

Za éry vlád, ve kterých měl hlavní slovo téměř vždy Andrej Babiš, vzrostl počet státních zaměstnanců o 40 tisíc. A ač se to zdá být na tuzemské poměry neuvěřitelné, veřejnost i přes zdánlivě líbivé sliby levicově-populistických politických uskupení, že se o veřejnost postarají právě nárůstem počtu státních zaměstnanců, tedy možná pro někoho zjednodušeně „velkým“ státem, rozhodla o vítězství volební koalice Spolu a PirStan a ukázala, že to tak být nemusí. Otázkou však pořád zůstává, zda bude stát, na který se spoléhá stále více lidí v tuzemsku, méně rozhodovat jako vrchnost o životech lidí, nebo naopak více.

Události Petra Nutila: Prezidentská pohádka o princezně Jasněnce, statečném vojákovi a králi zlodějů

Bylo nebylo. Za sedmero horami a sedmero řekami ležela zemička tak malá, že bys jí za půlden přejel autem. A nebyla to země ledasjaká. Byla to zemička krásná, až oči přecházely, oplývala strdím a mlékem, pivem a škodovkami. Bohužel ale neměla úplné štěstí na své krále a vládce. 

Prezidentské volby nezrodí nového Masaryka či Havla, říká pro EZ politolog Brunclík. Po Zemanovi zůstává katalog hříchů

Politolog Miloš Brunclík, který se při své práci zaměřuje mimo jiné na parlamentní a poloprezidentské systémy, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil různé prezidentské pravomoci. Přiblížil také svůj názor na kauzy točící se kolem tří nejsilnějších kandidátů. „Velice záleží na tom, jakým způsobem se k těmto svým nedostatkům kandidáti postaví,“ řekl Brunclík.

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Události Petra Nutila: Navzdory lhářům žijeme ve svobodné zemi. Pokud se vláda nedokáže prodat, už si nezabrnká

Milí čtenáři, rok se s rokem sešel a tak tu máme další novoroční den, při kterém si můžeme namlouvat, jak ten právě začínající, příští rok bezpochyby bude o parník lepší, než ten rok právě skončený. No hele, vzhledem k tomu, že většině lidí vydrží předsevzetí jen pár dnů, tak bych to s tím optimismem brzdil. Nakonec vzpomeňte si na všechny ty báječné události, které nás potkaly v roce 2022. Že jste na ně už raději zapomněli? Nebojte se nic, právě pro vás máme souhrn těch nejpodstatnějších a nejabsurdnějších událostí uplynulého roku. Pro stručnost se budu držet spíše témat domácích. Tak pojďme na to.

Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou

O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.

Končí rok, v němž si Češi sáhli hluboko do kapsy. I kvůli agresivnímu Rusku

I jen pár chvil před koncem roku 2022 možná také uvažujete nad tím, jak by se vlastně dalo charakterizovat uplynulých dvanáct měsíců finančního života v České republice. Jistě, většinu z nás napadne hned na první dobrou hlavně zdražování, rekordní úrokové sazby nebo opozicí obehraná písnička, ve které se volá po nejrůznějším zastropování cen, které se v mnoha ohledech nakonec ukázalo jako, když ne problémové, tak přímo ekonomice škodící. Pro důkaz netřeba jezdit daleko. 

Inflace bude dál znehodnocovat naše úspory, trumfy má v rukou ČNB. Zázraky ale nečekejte

Určitě mi dáte za pravdu, že řada z vás, ať už chtěně či nechtěně vyslechla třeba cestou do práce zasvěcené rozhovory lidí, kteří kritizovali „hloupost“ ostatních spoluobčanů. Tu kvůli volbám, tu kvůli financím, jindy zas kvůli něčemu jinému. Na druhou stranu a s trochou vážnosti, Češi si ve všeobecném měřítku a s jistou dávkou zjednodušení moc s tzv. finanční gramotností nezadají. Tak třeba pravidelné analýzy bankovní asociace právě ohledně finanční vzdělanosti domácí populace ukazují na to, že v zemi stále žije velké procento lidí, kteří se hůře orientují ve finančních záležitostech. Třeba v loňském roce každý třetí obyvatel země považoval řadu informací z finančního světa za zbytečnou. Co na to říct, že? 

Rok 2022 přinesl válku a prudké zdražování. Co nás čeká v roce 2023?

Už za několik dní se začne psát rok 2023 a jistě nejednoho z nás napadají při bilancování letošního roku vážné otázky. Tak třeba přinese nový rok konec krizím? Zastaví se výrazně všeobecné zdražování nebo ne? A hlavně, skončí nesmyslná válka na Ukrajině, kterou vyvolal agresor Vladimir Putin? A může to všechno zlepšit náladu lidí?

Zeman v projevu stavěl sobě samému pomník. Nejlepší na něm bylo, že byl poslední

Vezměme to nejdřív stručně a jasně. Nejlepší na posledním vánočním poselství Miloše Zemana bylo to, že bylo poslední. A že už žádné další nebude. A komu ze ctěných čtenářů tohle shrnutí nestačí, ať klidně pokračuje ve čtení.

Události Petra Nutila: Rozmary ruského trpaslíka Putina, fotbal o prsa korejské ženy a Vánoce

Milí přátelé, doufám, že jste se neudusili kapří kostí a nepraskli pod náporem bramborového salátu, řízků a cukroví! Jinými slovy, vítejte u prvních povánočních událostí PN – a i tentokrát to bude jízda, no fakt.