Názory

Související články:

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Sněhová kalamita zavařila vedení Ligové fotbalové asociace. Zaslouženě

To, že se nejvyšší fotbalové soutěže hrají i přes Vánoce a Silvestra v Anglii či ve Španělsku, je známá věc, přeci jenom tam ale panují trochu jiné klimatické podmínky umožňující fotbal hrát. Pravda, situace, která nastala o prvním prosincovém víkendu v Česku, je v mnoha ohledech mimořádná a nemusí nastávat každý rok, přeci jenom je ale větší pravděpodobnost v tom, že v českých zeměpisných šířkách a délkách nastane takováto situace častěji. 

Prohlédněte si galerii

Hovory s PN a terapeut Honza Vojtko: Vztahy jsou fuška…

Párový terapeut Honza Vojtko byl dalším hostem talkshow Hovory s Petrem Nutilem v Nymburce. A bylo to fajn. Povídali jsme si nejen o bludných kruzích, vztazích s výhodami a lásce na celý život, ale i nedorozumění v komunikaci mezi partnery. Za mediální partnerství bych chtěl poděkovat knihovně Nymburk a serveru EuroZprávy.cz.

Fixovat či nefixovat? Sliby o levných energiích jsou nesmyslné, ušetřit ale můžeme

„Tak nám zdražili elektřinu,“ řekla posluhovačka, panu Švejkovi, napsal by jistě do svého světoznámého díla Jaroslav Hašek. „A o kolik, paní Müllerová?“ ptal by se pak jistě po všech hysterických výlevech současné politické parlamentní opozice a řady ještě hysteričtějších titulků v mediálním prostoru milý pan Švejk. A jen opravdu otrlí čtenáři by jistě s chutí dodali, že všechnu energii. Nicméně, očekávané zvýšení výše tzv. regulované složky ceny elektřiny a plynu na rok 2024 znovu otevřelo staronové otázky. 

Události Petra Nutila: Machův návrat, česká školní stávka a slovenské blouznění o Kristově království

Začal prosinec, nasněžilo a zima definitivně začala. Vánoce jsou za rohem. Ale pořád se dějí věci, které stojí za zaznamenání, tak pojďme na to.  

Kam nás doženou vysoké ceny nemovitostí? Sdílené byty nebudou v Česku za chvíli vůbec divné

Už vás taky napadlo, kdy konečně dojde k tomu, už nějakou dobu avizovanému, snížení cen nemovitostí, tedy domů a bytů a pozemků? Dění na realitním trhu, a to nejen vzhledem k všeobecnému naštvání populace z drahoty, nutně vyvolává otázky, jako třeba, kdy se vyplatí koupit si byt nebo postavit dům či kdy mám prodat nějakou tu svou „realitu“? Na ten poslední dotaz platí obecná poučka o tom, že peníze uložené v nemovitostech dlouhodobě, a ten výraz si prosím zapamatujte, protože znamená třeba déle než pět let, s jistotou poráží inflaci. Takže, jestli hned nepotřebujete peníze, nemovitosti rozhodně uchovejte ve svém portfoliu. 

Jsme na tom hůř než Skandinávie, ale zlepšujeme se, říká Bartoš k pokrytí internetem. K IT je třeba přilákat i ženy

Česko je na tom v pokrytí internetovými sítěmi hůře než Skandinávie, ale dlouhodobě se zlepšuje, říká ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Podle Bartoše je například také nutné podporovat talentované ženy, aby stály o práci v IT oborech. 

Vláda v rozpočtové plavbě mezi Skyllou a Charybdou. Máme, co jsme si zvolili, opozice by ale byla horší

"Tak nám schválili rozpočet," řekla by dost možná posluhovačka panu Švejkovi, pokud by se děj románu Jaroslava Haška odehrával dnes. Ano, uhodli jste, dnešní komentář schváleného rozpočtu ČR bude dost o literárních paralelách. A o rozpočtu.  

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Myšlenka ztvárnit cestu československých legionářů přes Sibiř nás nadchla, říká vývojář hry Last Train Home

Počítačová hra Last Train Home, která dnes spatřila světlo světa, je ambiciózní projekt českého vývojářského studia Ashborne Games a rakouského vydavatele THQ Nordic. Mapuje příběh fiktivního posledního obrněného vlaku, kterým se českoslovenští legionáři vrací z občanskými nepokoji zmítaného Ruska domů po konci první světové války. "Události tří let jsme shrnuli do půlročního putování, ať už se jedná o založení republiky, boje v tunelech u Bajkalu, nebo třeba honbu za carským pokladem," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Kolář z Ashborne Games.

Europoslanec Zdechovský: Výsledek voleb v Nizozemsku mě nepřekvapil. Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti

V Evropském parlamentu působí už druhé volební období a patří mezi nejviditelnější české europoslance. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP in the EP) se v Bruselu specializuje na kontrolu evropských peněz, zaměstnanost, bezpečnost a migraci. „Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti, jinak bude zle,“ říká. Od května zasedá také v prestižním zahraničním výboru a je také šéfem parlamentní delegace pro země Střední Asie a Mongolsko.

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.

Události Petra Nutila: Fico v Praze a Andrejova špatná paměť

Milí moji, je tu konec dalšího událostmi nabitého týdne a s ním – jako vždy i pravidelný souhrn toho nejpodstatnějšího. Tak pojďme na to. 

Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech

Psychické zdraví mladých lidí jde ke dnu, často jim nemá kdo pomoct. Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uspořádal konferenci o popularizaci psychiatrie napříč děkany lékařských fakult, řada dospívajících spáchala sebevraždu. Řešení je v nedohlednu a další mladí jsou přímo ohroženi na životě. 

60 let od atentátu na Kennedyho zůstává jeho pozadí nadále záhadou, míní historik

Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.  

Happening, který přerostl v revoluci. Nebýt tlaku vlády, Euromajdan mohl vyšumět, soudí ukrajinista

Před deseti lety,  21. listopadu 2013 v pozdních nočních hodinách, začala v Kyjevě dlouhá série protestů, pro které se vžilo označení Euromajdan. Ačkoliv nakonec vyústily v revoluci, která svrhla kritizovaného prezidenta Viktora Janukovyče, zpočátku měly pouliční akce spíše odlehčenou formu, upozorňuje ukrajinista a překladatel Miroslav Tomek, který tehdejší dění sledoval přímo na místě. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, jak velkým zlomem pro další vývoj bylo první rozehnání demonstrantů, proč se část Ukrajinců zpočátku nechtěla do protestů zapojit a z jakého důvodu je nešťastné považovat následnou válku na východě země právě za důsledek Euromajdanu. 

Spravedlnost dostihne každého, seriály nejsou rekonstrukcemi případů, říká expolicista a otec Četnických humoresek Michal Dlouhý

Jak se proměnilo policejní vyšetřování od četnictva do dnešní doby? Jsou dnes zločinci chytřejší, než v minulosti? A je dnes těžší být policistou? Nejen o tom si EuroZprávy.cz povídaly s plk. JUDr. Michalem Dlouhým, Ph.D., dlouholetým, dnes už bývalým policistou, který napsal už řadu knih o četnictvu a policejní historii a pracoval na seriálech Četnické humoresky či Zločiny Velké Prahy. V současnosti se věnuje práci dokumentátora v Muzeu Policie ČR.  

Události Petra Nutila: Sametové oslavy ve stínu protestů a skon Karla ze Schwarzenbergů

Dnešní vydání pravidelných Událostí PN bude hodně o paměti, nakonec jsme v týdnu zásadních listopadových událostí, které naši historii formovaly víc, než kterékoli jiné. Tak pojďme na to.  

Česko je prý nemocný muž Evropy. Léčba pod taktovkou některých politiků ale nebude jednoduchá

Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme. 

45 let od tragédie v Jonestown. Na smrti 918 lidí má podíl i tehdejší panika ze sekt v americké společnosti, míní religionista

Před 45 lety, 18. listopadu 1978, došlo v zemědělské osadě Jonestown založené a obývané členy amerického náboženského společenství Chrám lidu na území Guyany k hromadným vraždám a rozsáhlé rituální sebevraždě. Navzdory mediálním stereotypům šlo o promyšlený čin normálně, byť ideologicky myslících lidí, kteří se obávali, že budou nuceně začleněni zpět do tehdy stále ještě značně rasistické společnosti ve Spojených státech, domnívá se religionista Zdeněk Vojtíšek. Vedoucí Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že působení Chrámu lidu sice provázely křiklavé excesy, zároveň upozorňuje, že společenství poskytlo mnoha členům, především Afroameričanům lidskou důstojnost. Soudí také, že nebýt vyhrocené reakce médií a politiků, mohlo se postupně zařadit mezi etablované náboženské společnosti.