ROZHOVOR: Američané před 10 lety zabili symbol zla. Bin Ládinova smrt ukončila teror na nevinných lidech, říká Zdechovský

Dlouho váhal, zda vydá rozkaz, aby elitní jednotky námořnictva Navy SEALS zaútočily na luxusní dům v Abbottábádu na severu Pákistánu, kde se měl ukrývat nejhledanější terorista světa Usáma Bin Ládin, který mimo jiné stál za útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001, a na svědomí měl tisíce lidských životů. Tehdejší americký prezident Barack Obama si dokonce vyžádal ještě jednu noc navíc na schválení razie. Člen poradního sboru Meziparlamentní rady pro boj s terorismem Tomáš Zdechovský se vůbec nerozhodnosti exšéfa Bílého domu dodnes nediví. „Panovala totiž obrovská obava z pomsty jeho příznivců a následníků.  Ve hře byla vnitřní bezpečnost USA. Tehdy se spekulovalo, že by mohlo dojít k dalším útokům jako 11. září 2001. Proto chápu, že váhal. Na jeho místě bych si chtěl být jistý všemi informacemi od tajných služeb. Jednalo se o obrovský politický risk.“

Obama vydal povel k bin Ládinově likvidaci z 1. na 2. května 2011 pákistánského času a 39 minut po tamní půlnoci jej vojáci zastřelili. Byla minuta po čtvrté hodině ranní místního času, kdy americký prezident dostal další potvrzení, že nepřítel už nežije. Na celou akci dohlížel živě z Bílého domu. Nálada v místnosti, kam Obama svolal setkání, byla podle zdroje Reuters během sledování úderu na monitoru napjatá a úzkostná. Mezi přítomnými byli exministryně zahraničí Hillary Clintonová, bývalý ministr obrany Robert Gates, bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Tom Donilon a prezidentův protiteroristický poradce John Brennan. „Napjaté atmosféře v Bílém domě se nedivím. Všichni se báli, že akce nevyjde a bude z toho další blamáž. Usáma bin Ládin totiž opakovaně unikl atentátu i v Afghánistánu v horách. Nakonec však zásah Navy SEALs, jedna z nejelitnějších jednotek na světě, i přes řadu problémů vše zvládla rychle a profesionálně,“ oceňuje člen aktivní zálohy ozbrojených sil Armády České republiky.

Místopředseda KDU-ČSL v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vzpomněl i české oběti, které měl na svědomí Usáma bin Ládin, a to Lukáše Rambouska, Alenu Sešínovou, Petra Kořána i diplomata Ivo Žďárka. Sám však vyjádřil lítost, že Češi si příliš krajany, kteří přišli o životy kvůli terorismu, nepřipomínají. „Bohužel se nad jejich ztrátou příliš nezamýšlíme. Hodně se mluvilo o teroristech, ale málo o obětech. Je dobře si je připomínat. Za každým tím útokem jsou osudy konkrétních lidí, kteří chybí svým rodinám, blízkým, přátelům i kamarádům,“ tvrdí Tomáš Zdechovský, který se osobně znal s Ivo Žďárkem. „Jednalo se o velmi vzdělaného a pracovitého diplomata. Vážil jsem si jeho obrovských znalostí.“

Pane europoslanče Zdechovský, vybavíte si, jak jste reagoval, když jste se před deseti lety 2. května 2011 dozvěděl, že vůdce teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin byl zastřelen při rozsáhlé razii elitních jednotek amerického námořnictva Navy SEALs v domě v Abbottábádu na severu Pákistánu? Jen připomenu, že od poloviny prosince roku 2017 jste také členem poradního sboru Meziparlamentní rady pro boj s terorismem (Advisory Board of the Inter-Parliamentary Council to Combat Terrorism).

Nechtěl jsem tomu uvěřit. Zkoušel jsem tehdy hledat více informací na amerických serverech. Hlavně fotky nebo záběry, které by bin Ládinovu likvidaci potvrdily. Jednalo se nejhledanějšího teroristu na světě, který opakovaně unikal bombám i zatčení. Přiznám se, že jsem byl tehdy velmi skeptický k informaci, že byl zabit.

Co jeho smrt znamenala pro světový terorismus? Lze říci, že výrazně oslabil, a to i kvůli financování?

Rozhodně oslabilo jedno chapadlo chobotnice mezinárodního terorismu. Jeho nástupci nebyli tak silní, aby byli schopni síť především osamělých vlků v různých státech uspaných, udržet. Celá síť, kterou Usáma bin Ládin léta budoval, se začala drolit. Těsně před jeho smrtí došlo k zabránění několika útokům v Afganistánu, Pákistánu, Indonésii, USA, ale i Evropě. Obecně lze říct, že bin Ládinova smrt pomohla v řadě zemí zastavit nárůst radikálů. Řada později zatčených lidí z Al - Kaidy přiznala, že po smrti Usáma bin Ládina ochladla i ochota řady bojovníků zemřít.   

Tehdejší prezident Barack Obama se zásahem otálel, od armády si vyžádal ještě jednu noc na schválení ataku na údajný úkryt nejhledanějšího muže planety. Později jej označil za nejsložitější rozhodnutí během svého působení v Bílém domě. Proč Obama s akcí váhal? Nebyl si stoprocentně jistý, že se ukrývá v luxusním sídle v Abbottábádu, který leží zhruba padesát kilometrů na severovýchod od hlavního města Islámábádu v nadmořské výšce 1260 metrů?

Panovala totiž obrovská obava z pomsty jeho příznivců a následníků. Nebylo to tak jednoduché rozhodnutí a nedivím se prezidentu Obamovi, že si konečný verdikt musel rozmyslet. Ve hře byla vnitřní bezpečnost USA. Tehdy se spekulovalo, že by mohlo dojít k dalším útokům jako 11. září 2001. Navíc Usáma bin Ládin opakovaně unikl americkým vojákům. Proto chápu, že váhal. Na jeho místě bych si chtěl být jistý všemi informacemi od tajných služeb. Jednalo se o obrovský politický risk.

Nedomníváte se, že by bylo lepší, aby jednotky Usáma bin Ládinu zatkly a mohly při výsleších odhalit další chystané teroristické činy?

Těžké soudit. Podle mě zatknout lidi jako Usáma bin Ládin je obrovsky těžké. On byl připraven bojovat do posledního dechu. Předpokládám, že kdyby nebyl zastřelen, zabije se sám. Vždy říkal svému okolí, že živého ho nikdy nedostanou. Proto se bránil až do poslední chvíle.

Prezident Barack Obama na zásah dohlížel živě z Bílého domu. Nálada v místnosti, kam Obama svolal setkání, byla podle zdroje Reuters během sledování úderu na monitoru napjatá a úzkostná. Mezi přítomnými byli exministryně zahraničí Hillary Clintonová, bývalý ministr obrany Robert Gates, bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Tom Donilon a prezidentův protiteroristický poradce John Brennan, který později prohlásil: „Myslím, že pro lidi v té místnosti to byly jedny z nejúzkostlivějších okamžiků v jejich životě. Minuty utíkaly a prezident se velmi bál o naše lidi – to bylo to, na co celou dobu myslel.“ Jeho rétorika svědčí o tom, že si ani nejvyšší představitelé nebyli do poslední chvíle jisti úspěchem zásahu, souhlasíte?      

Ano, báli se, že akce nevyjde a bude z toho další blamáž. Usáma bin Ládin totiž opakovaně unikl atentátu i v Afghánistánu v horách. Američané často sdělovali svým spojencům, že podle některých informací může být po útocích na skalní základny jeho vojáků mrtvý.  Ale on nebyl. Za několik týdnů přišlo video, které nemohlo být staré, protože na něm zmiňoval aktuální věci. Byla to hra na kočku a myš.

Velká úleva byla znát i na tehdejším šéfovi americké tajné služby CIA Leonu Panettovi, který razii sledoval v Langley, ve státě Virginie, v sídle zpravodajské organizace a pro CNN prohlásil: „Zneškodnili jsme nejnebezpečnějšího teroristu naší doby. Prezidentu Obamovi a jeho týmu jsme v průběhu akce zprostředkovávali přesné, relevantní a rychlé zprávy o klíčových momentech mise.“ Vše ale zpočátku nešlo hladce. Američanům se během akce zřítila jedna helikoptéra, údajně poté, co bin Ládinovi strážci začali střílet ze střechy budovy.  Armáda ale nakonec sestřelení vyvrátila, uvedla, že šlo o technickou závadu, neboť celá razie měla jednoznačný průběh. Přesto nemohla ztráta vrtulníku, který z bezpečnostních důvodů poté vojáci zlikvidovali, otřást psychikou jednotky a ohrozit další úkoly?

Ano, dodnes panuje kolem nehody vrtulníku řada otazníků. Nicméně vojáci NAVY SEALs jsou naučeni splnit cíl za jakýchkoliv okolností a později se zabývat úklidem po akci. Proto, jak víme z médií, se plně veškerá pozornost soustředila na vniknutí do budovy a útok na strážce budovy, kteří byli postupně zlikvidováni. Celá akce byla poměrně rychlá.

Usáma bin Ládin je nejvíce spojován s teroristickým útokem na newyorská dvojčata a Washington z 11. září 2001, kdy zahynulo 2977 obětí, ale byl hledán v souvislosti s útoky na americká velvyslanectví v Dar es Salaamu a Nairobi ze 7. srpna 1998, při nichž bylo zabito více než 224 lidí. Rodák z Rijádu má pravděpodobně na svědomí i největší  teroristické akce, a to v Saúdské Arábii (2006 – 26 obětí – z toho 24 vojáků USA), v egyptském Luxoru (1997 – 62), na Bali (2002 – 202), v Madridu (2004 – 191), v Londýně (2005 – 52), v egyptském Šarm al-Šajchu (2005 – 88), v jordánském Ammánu (2005 – 60) a v pákistánském hotelu Marriottu (2008 – 54 obětí). Jak Američané vypátrali, že se bin Ládin pět let ukrýval v domě v Abbottábádu na severu Pákistánu? Washington tvrdil, že jej našli díky sledování jeho tajného kurýra.

Těch verzí je ve veřejném prostoru několik. Na Usámu bin Ládina byla vyhlášena odměna i za informace, které povedou k jeho zatčení či spíše zabití. Několik mezinárodních zatykačů. Šlo spíše o otázku času.   

Podle agentury Reuters zřejmě Navy SEALs na stopu zase přivedl fakt, že luxusní sídlo nemělo ani telefonní či internetové připojení, což bylo podezřelé. Lze zmíněnou informaci považovat za relevantní?

V budově byly nalezeny jak mobilní telefony, tak šifrovaný satelitní telefon. Zda měl objekt internet nevím, ale rozhodně nežil jako poustevník.

Podle amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, který se odvolává na nejmenované, vysoce postavené pracovníky tajných služeb, pomáhaly při likvidaci šéfa teroristické organizace Al-Káida pákistánská armáda i tajná služba. Washington ale nejprve tvrdil, že operace v květnu 2011 proběhla bez vědomí pákistánských úřadů. Jak hodnotíte žurnalistovo tvrzení, které v roce 2015 publikoval server irozhlas.cz a původně jej Hersh řekl magazínu London Review of Books?

Jako snahu najít senzaci. Podle mě verze, že o tom nevěděla armáda a ani tamní tajná služba je víc pravděpodobná. Například na základě toho, že tehdejší zásah musel v Pákistánu opakovaně žehlit americký velvyslanec i ministr zahraničí.

Držitel Pulitzerovy ceny Hersh tvrdí, že Spojené státy zaplatily jednomu bývalému pákistánskému zpravodajci 25 milionů dolarů za prozrazení přesného místa pobytu bin Ládina. Američané přitom uveřejnili, že bin Ládina Američané našli díky zmiňovaného sledování jeho tajného kurýra. Překvapuje Vás Hershův prezentovaný názor?

Můj názor je pořád stejný. Hershovo tvrzení považuji za velmi nepravděpodobné. Jednomu člověku zaplatit v Pákistánu 25 milionů dolarů je hodně peněz. Podle mě by tam ten člověk nepřežil ani měsíc.

Přesto bych do třetice pozastavil u Hershe. Bílý dům také podle něj lhal, když tvrdil, že by bin Ládina dopadl živého, pokud by to šlo. Podle oficiální verze se při zásahu strhla přestřelka. „Žádná přestřelka nebyla, když pronikali do areálu, ochranka z ISI (Pákistánská tajná služba) byla pryč,“ psal novinář. Máte i Vy určité pochybnosti?

Tady věřím faktu, že nikdo zřejmě nepředpokládal, že Usáma bin Ládin bude živý. Podle mě byl cíl akce dopředu dán. Likvidace teroristy byla prioritou. Při podobných akcích to je běžné.

Bin Ládin se navíc údajně v Pákistánu v době zásahu neskrýval, jak prohlašovala americká vláda. Ve skutečnosti ho prý ISI v Abbottábádu od roku 2006 držela jako zajatce, kterého využívala v úsilí o utlumení činnosti Tálibánu (radikální nábožensko-politické hnutí v Afghánistánu, kde původně jako mudžáhid bojoval proti sovětské invazi.) a Al-Káidy. Je možné zmíněnému zjištění věřit?

Pákistánská ISI a americká CIA mají od doby války v Afganistánu velmi blízké vztahy. Proto této teorii moc nevěřím

Nejasnosti panují i ohledně samotného zásahu, během něhož se prý vůbec nestřílelo. Robert O'Neill, člen specilní jednotky Navy SEAL, v listopadu 2014 vystoupil v televizi, kde prohlásil, že to byl on, kdo zastřelil bin Ládina. A podělil se i o detaily celé akce. Od svých bývalých kolegů za svůj počin schytal značnou kritiku. „Skutečný střelec se nikdy nepřizná a nevystoupí na veřejnosti,“ sdělil nejmenovaný zdroj z Navy SEAL. Někteří ho přímo označili za lháře. O'Neill se nechal slyšet, že se bin Ládin kryl svou manželkou, když vnikl do jeho pokoje. Jako zkušený odstřelovač ukončil jeho život dvěma ranami do hlavy. Nechtěl se jen zviditelnit? O'Neill byl pak Námořní kriminální službou vyšetřován za vyzrazení tajných informací.

Ano, vycházím z pravidel speciálních vojenských jednotek, které vždy jednoznačně říkají, že skutečný střelec se nikdy nepřizná. Jak se razie odehrála, ví pouze ti, kdo v domě zasahovali. Podle mě měl Robert O'Neill mlčet. Jeho snaha se dostat do médií působila místy až křečovitě. Taktéž jeho výpovědi, které několikrát změnil.

O'Neillova výpověď se ale značně liší od svědectví jiného vojáka Matta Bissonetteho, který o operaci Neptune Spear vydal knihu Nelehký den. Podle jeho svědectví už byl Usáma postřelen, když se k němu celá jednotka dostala. A jako hlavního střelce uvádí muže pod přezdívkou Point Man (Muž v čele). Také představitelé Pentagonu tvrdí, že není přímo jasné, kdo bin Ládina zabil. Zjistíme někdy v budoucnosti, kdo Usámu bin Ládina sprovodil ze světa?

Vždy podobné operace byly a budou opředeny tajemstvím a řadou různých mýtů. Fakta jsou taková, že Usáma bin Ládin je mrtev. Kdo ho zastřelil a jak vše proběhlo, asi budou znát pouze ti, kdo tam byli. My ostatní o tom můžeme jen spekulovat.

Jste členem aktivní zálohy ozbrojených sil Armády České republiky. Jak proto hodnotíte zásah jednotky a můžete říci, jaké podmínky musejí splnit vojáci, aby se stali členy Navy SEALs?

Navy SEALs je jedna z nejelitnějších jednotek na světě. Stát se jejím členem je samo o sobě velmi náročné. Jejich zásahy jsou vždy rychlé a velmi profesionální. Osobně musím říci, že přes řadu problémů, která provázela tuto misi, zvládli její členové zásah nakonec velmi dobře.

Američané tělo Usáma bin Ládina pohřbili v moři, aby se jeho hrob nestal poutním místem. Už zmiňovaný novinář Hersh ale uvedl: „Pozůstatky, včetně jeho hlavy, která v sobě měla jen několik děr od kulek, byly vhozeny do pytle a během návratu vrtulníku do Džalalabádu byly některé části těla vyhozeny nad pohořím Hindúkuš – tak to alespoň tvrdily SEALs,“ napsal Hersh s odvoláním na svůj zdroj. Proč by ale Američané tímto způsobem bin Ládina pochovali?

Jedná se zřejmě o otázku na lidi, kteří tak rozhodli. Podle mě ten argument s tím, aby se nestal jeho hrob poutním místem a on symbolem mučednické smrti, byl a je hodně silný i velmi uvěřitelný.

Nejznámější terorista světa pravděpodobně zabil přes tři tisíce lidí a na rukou měl i krev českých obětí. Ve Světovém obchodním centru 11. září 2001 zahynuli Čechoameričané Lukáš Rambousek (vnuk zemřelého spisovatele Oty Rambouska, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231, který se po Únoru 1948 proslavil jako agent-chodec, přes železnou oponu pronikl do Československa čtrnáctkrát se zpravodajskými úkoly) s Alenou Sešínovou, při útoku v Šarm aš-Šajchu bomba zabila delegáta cestovní kanceláře Petra Kořána. Kvůli bin Ládinovi vyhasl 20. září 2008 i život velvyslance v Pakistánu Ivo Žďárka. Zahynul následkem teroristického útoku na hotel Marriott v Islámábádu. Samotný pumový útok přežil jen s několika škrábanci, ale se svojí vietnamskou přítelkyní pomáhal evakuovat raněné lidi z hořící budovy. Oba uvázli v ohni a uhořeli. Uvědomujeme si vůbec jako Češi, že při akcích Al-Káidy umírali naši krajané?

Podle mého názoru vůbec ne. Bohužel se nad ztrátou krajanů příliš nezamýšlíme. Hodně se mluvilo o teroristech, ale málo o obětech. Je dobře si je připomínat. Za každým tím útokem jsou osudy konkrétních lidí, kteří chybí svým rodinám, blízkým, přátelům i kamarádům.

Pozastavil bych se u Ivo Žďárka. Znal jste blíže osmačtyřicetiletého rodáka z Trutnova, který byl rovněž v letech 2004 až 2008 ambasadorem ve Vietnamu?

Ano, znal jsem ho z dob, kdy jsem pracoval pro ministra zahraničí jako mediální poradce. Jednalo se o velmi vzdělaného a pracovitého diplomata. Vážil jsem si jeho obrovských znalostí.

Jste věřící. Lze člověku, jakým byl Usáma bin Ládin vůbec odpustit jeho ohavné činy, a kde se v lidech bere taková nenávist, že jsou schopni ve jménu ideologie vraždit nevinné?

Odpuštění není automatické. Člověk, který chce dosáhnout odpuštění, by měl nejdříve svého činu litovat, což Usáma bin Ládin nikdy neudělal.

Je svět po jeho smrti bezpečnější?

Jsem přesvědčený, že ano. Usáma bin Ládin byl opravdovým psychopatem, který se neštítil ničeho. Jeho smrt byla ukončením doby strachu a teroru na nevinných lidech.