KOMENTÁŘ | Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Už slyším fandy, ale i zavilé odpůrce společné evropské měny, jak vytahují z rukávu, podle nich, jedno argumentační eso za druhým. Ale nebojte se, nehodlám vás ani v těchto parných dnech trápit snášením čísel a faktů. „Nevyplatí se to, nemohli bychom pak řídit svoje zájmy, máme korunu a tím můžeme ovlivňovat hodnotu inflace a dalších klíčových makro ekonomických ukazatelů,“ zní často. Jenže ani prosté konstatování, že Česká republika je zemí paradoxů, na pořádnou odpověď nestačí. Ptejme se tedy, proč ani po desítkách let dohadování o tom, zda se má nebo nemá v tuzemsku zavést euro, se tak nestane, když… třeba jen ta inflace je v té partě s eurem oproti samostatným hráčům bez eura výrazně nižší? Nehledě na to, že i jak ukazují popisovaná data, lidi by s eurem nemuseli tolik platit a nebyla by taková drahota.

Ona argumentace o tom, proč NEmít euro tak nějak vždy v tuzemsku začínala (a možná i dodnes trvá) tím, že přijetím eura bychom ztratili samostatnou měnovou politiku České národní banky a stabilizační funkci samostatné české měny, a hlavně - s eurem bychom prý nemohli efektivně řešit aktuální stav veřejných financí. Možná, že se budete smát a ťukat si kvůli naivitě další otázky na čelo, ale chce se říct: No a co? Ale ještě nejsme na konci. Pak se totiž diskuse měnila s aktuálním odkazem na události ve světě. Nejdříve to bylo jen o výhodnosti, pak jsme nechtěli přijetím eura platit dluhy jiných (asi těch cizáků nebo koho), a nakonec do všeho vstoupily nejrůznější pandemie a neustále nejistý vývoj ekonomiky eurozóny.

Jen tak pro zajímavost, už několik let dozadu (ještě před vypuknutím covidových omezení) se nejen tuzemská, ale i četná evropská média pozastavovala nad tím, že Slováci zavedením eura začali dohánět ekonomiku eurozóny rychleji než Češi. „No a, byli přece víc vzadu, ne?“ řeknete si. Léto ale opravdu není ten správný čas na snášení ekonomických a finančních argumentů pro nebo proti euru. Jenže nikdo zatím moc nebere vážně v potaz ani zájmy firem, byť se většina politické reprezentace ohání v otázce (ne)přijetí eura zájmy lidí, výhodností jeho zavedení pro českou ekonomiku a dalšími zdánlivě „lidumilnými“ fakty, které nakonec Čechy od přijetí eura spíš odradí než naopak. Jenže - kdo ty lidi zaměstnává? A komu by prospělo nejvíce mít i v české ekonomice euro? Ano, ano, tušíte správně, milí čtenáři. Zaměstnavatelům, firmám a společnostem. A proč firmy euro chtějí a jejich zaměstnanci ne? To jsou ale paradoxy…

Zdá se proto, jako by euro bylo nějaké prokletí Čechů. TI jsou totiž už dost dlouho, ne-li pořád, největší odpůrci společné evropské měny. A i když budete mít jistě pravdu s řadou námitek proti všemu řečenému nebo možná jen s tím, že zavedením eura se ani česká ekonomika nedá jen tak spasit nebo raketově nastartovat, musíme mít na paměti, že třeba nemáme oproti takovému Dánsku či Švédsku, které si podržely vlastní měnu, ve velké míře jejich strategické ekonomické „výhody“. Evropská komise každý rok zpracovává průzkum, v rámci kterého zjišťuje postoj občanů k zavedení eura. Letos se úřady ptaly lidí v dubnu v Bulharsku, České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. A hádejte, milí čtenáři, kdo vyhrál? Tedy hru o největšího odmítače eura. Nebudu vás napínat. Česko stále patří mezi tři země s nejméně pozitivními názory na zavedení jednotné měny Evropské unie, společně s Bulharskem a Švédskem.

Může být, že přijetí či nepřijetí eura možná není tak zásadní věcí pro fungování společnosti a že tu máme řadu jiných důležitých otázek. A možná, že budou mít pravdu i ty zlé jazyky, které poukazují na to, že přece nikdo by zbytečně riskoval svou reputaci, když o euro národ nemá zájem. Jenže bez ohledu na všechny řeči o ztrátě samostatnosti, placení cizích dluhů a tak dále, se může rychle ukázat, že nebýt v tom správném týmu (třeba s těmi inflačními čísly) se nemusí těm, kvůli kterým nebyla žádná tuzemská vláda ochotna riskovat vlastní popularitu zavedením eura, nejen vyplatit, ale mohou na to všichni i zle doplatit. Právě čísla o rychlosti růstu inflace a její nominální výši mluví sama za sebe. Bez ohledu na to, co nás všechny tady bude stát samostatný boj s ní.

Související

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 
Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

Více souvisejících

komentář Euro (měna) EUR eurozóna inflace ČNB

Aktuálně se děje

včera

Donald Tusk

Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk po summitu Evropské rady upozornil, že situace na ukrajinské frontě je kritická a příští týdny mohou rozhodnout o osudu války. Podle premiéra obsahují závěry summitu závazné ustanovení, která zavazují EU přijmout opatření k zajištění bezpečnosti ukrajinského nebe. Tusk se také vyjádřil k zatčení Poláka, který údajně pracoval pro ruskou rozvědku.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety

USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie

Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie

Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to velký úspěch. Dvacetiletý Matyáš Páleníček, čerstvý absolvent Střední školy reklamní a umělecké tvorby Michael, nedávno tuto cenu získal, a to v kategorii do 30 let.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

včera

V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily

Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy