KOMENTÁŘ | Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení cen?

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (a nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že ceny pečiva a chleba budou ještě pořádně růst, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Zajímavý doplněk k tomu dal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, konstatoval, že prvotní odhady sklizní přitom bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Otázka tedy je, proč ceny obilí stále rostou, když i odhady úrody vypadají slibně?

Pro jistotu, ještě ta statistická čísla: Základních obilovin podle prvotního odhadu ČSÚ by se mělo letos sklidit zhruba 7,2 milionu tun, vloni se čekala sklizeň základních obilovin v hodnotě 6,8 milionu tun. Nakonec se sklidilo 7,2 milionu tun. Letos jsou navíc příznivé prognózy ohledně úrody obilí i ve světě. Má se za to, například v případě pšenice, že přes propad produkce z Ukrajiny se můžeme přenést produkcí dalších států, třeba z Kanady.  Hned na začátku je ale nutné říct, že za vším zlým v růstu cen obilí je ruská válečná agrese na Ukrajině. Klíčovým problém je totiž to, že Rusko a Ukrajina se na celosvětovém vývozu obilí ještě v loňském roce podílely z více než 30 procent. A i když, jak bylo dříve řečeno, existují scénáře, které počítají s náhradou za propad ukrajinské produkce obilí, jen v případě pšenice, po započítání oněch „náhrad“, bude celosvětový propad produkce v řádu nižších jednotek procent.

Nejeden z nás si tak klade tíživou otázku, kam až může kvůli tomu vystřelit cena chleba a základního pečiva. Virtuálním i mediálním prostorem se rojí číslovky od 80 do 200 korun za bochník chleba, a nutno říct, že žádná z nich není nereálná. Podle analýzy vydané v online verzi německého deníku Deutsche Welle patří první tři místa v top desítce producentů pšenice v sezóně 2021/22 Evropské unii (138 900 tisíc tun), Číně (136 946 tisíc tun) a Indii (109 520 tisíc tun). Ukrajina obsadila sedmé místo s objemem produkce pšenice ve výši 33 000 tisíc tun.

Nemá cenu nyní rozebírat to, že i sami zemědělci ve světě stále více kvůli růstu ceny obilí využívají nejrůznější finanční instrumenty (jako například termínované smlouvy, aby se uchránili před výkyvy cen jejich produkce), ale faktem zůstává, že z celkového objemu pšenice, který se v průměru ročně „zobchoduje“ na komoditních burzách ve světě ve výši 200 milionů tun, patří Rusku a Ukrajině asi 60 milionů tun, což není málo. Ale jde napsat i to, že nejen tuzemští producenti pečiva, ale i ti ve světě, jak třeba konstatuje online vydání deníku Business World, se snaží udržet nízké ceny chleba a pečiva právě uprostřed prudkého nárůstu cen mouky způsobeného rusko-ukrajinskou válkou a přerušením globálních dodávek pšenice.

O možném konci války, a tudíž i uklidnění cenového vývoje nejen obilí, si zatím si zatím nikdo reálně netroufne mluvit. Nutné je ale pro další možný cenový vývoj počítat (a čísla v Evropě, ale i jinde na Zemi) s tím, že se znovu objeví restrikce. Cenu pečiva a chleba pak může ovlivnit nejen ochota nakupovat stejné množství pečiva a chleba online, ale i další záležitosti. Jako třeba výrobní postupy, zdravé ingredience či využívání nejnovějších technologií při výrobě. Buď jak buď, nyní jde zkrátka o to, jak by třeba konstatoval komentářový závěr, že svět se opravdu bez sklizně obilí z Ukrajiny i Ruska neobejde. Není totiž reálné, že bez množství komodity, které tyto země produkovaly před velkou, by mohla cena obilí na burzách ve světě klesnout. Jak konstatovala analýza zmiňovaného deníku Deutche Welle: „To množství obilí z Ruska a Ukrajiny je prostě příliš velké". A přestože nejsou nynější ceny pšenice, alespoň dle dat komoditní burze v Chicagu, od roku 1982 vůbec ty nejvyšší, ty byly v roce 2008, je nutné spoléhat na to, že osevní plochy nejen třeba v USA, Kanadě, ale i Jižní Americe či Austrálii, se nebudou zmenšovat, ale spíše zvětšovat. A i když zlí jazykové jistě namítnou, že to nemusí být cesta k levnější produkci obilí, je dobré si také uvědomit to, jak funguje v tržním mechanismu cenové kyvadlo mezi nabídkou a poptávkou.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář obiloviny pečivo zemědělství zemědělci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy